Lety u Písku měly také svého Mengeleho s injekcemi smrti

Spáchali jsme něco strašného. Zapomněli jsme být lidmi. Roztřídili jsme národ jako barevné prádlo, zatímco ti s tmavší kůží končili svou životní pouť pod rukou českých četníků. Romský holocaust podobně jako vraždy Židů, antinacistů a mnoha dalších běžel na plných obrátkách. Ohně plápolaly, lidé mizeli jako odpad, nebo staré hadry. Byli sraženi k zemi jako onuce sluhů nelidskosti.

Nejsmutnější je, že nehorší bachaři z Let u Písku, čecháčkovští Pešek, Hejduk s Černým dělali z vlastní zvracené duše to, po čem uvažují basebolkami vyzbrojení vyholenci tolik známí z večerních zpráv, nebo facebookových skupin čecháčků. Nikdo nebyl potrestán, režim by nejradši dělal slepého a hluchého, zatímco někteří romští aktivisté jsou rádi z nastalého stavu a bazírují na ideově zabarvených datech ponechávajících konkrétní osoby na viditelných postech.

Přitom realita Let u Písku byla mnohonásobně horší, než oficiální dokumenty dokládají. Romský koncentrák v Letech u Písku byl stejně krutý jako Osvětim. Eduard Vrba, jež poskytl rozhovor pro Týden.cz, by mohl vyprávět. Byl jedním z mála, kdo přežil pobyt v nelidských podmínkách, kde četníci v uniformách známých z Četnických humoresek vraždili, mučili, trýznili a užívali si své kralování neofašismu nad lidmi, mezi kterými bylo velké množství dětí.

Bádání Paula Polanského hovoří o hrůzách, které se na místě děly. Kniha Žijeme dvakrát, řeka zabíjela je opravdu velmi smutným čtením, kdy se čtenář dozvídá například to, o čem raději politici mlčí.

Jsem si jistý, že Černý, Pešek
a Hejduk musí být stále naživu.
Nechápu, proč nikdy nebyli
postaveni před soud.

Zabili a mučili lidi.
To všechno dělali
ze svého osobního rozhodnutí
v tomto ohledu jim Němci neříkali,
aby vraždili.

Tito muži byli Češi.
Proč nám tyto věci dělali?
Neexistuje snad žádná spravedlnost?
Jsem si jistý, že bych je poznal.
Samozřejmě, mám strach,
že by mě někdo z nich zabil.
Určitě mají syny.
Jsem si jist, že bych je poznal
třeba o půlnoci.

Rád bych je viděl.
Rád bych jim něco řekl,
než zemřou, než zemřu.

citace z knihy Paula Polanského: Žijeme dvakrát, řeka zabíjela

Přitom není správné mlčet…..bezejmenné děti, ženy, muži si zaslouží úctu, vzpomínku…lidé by měli vědět, že v Letech u Písku panovala otrocká práce následovaná krutým zacházením například s dětmi, na kterých se vyžíval místní doktor Mengele

Každý měl v Letech práci, dokonce i naše děti. Každé ráno byly odvedeny do lesa vyzvednout suché dřevo. Museli jsme dřevo skládat na sebe vedle mrtvých těl. tak, aby těla mohla být následně spálena

Hluboko za táborem byl vykopán příkop, aby utíkající cikáni padali přímo do něj. Pokud byl takový vězeň v příkopu nalezen, byl zastřelen a my jsme museli také spálit jeho tělo.

Také jsme museli přinést dřevo ke spálení nahých těl žen zneužitých strážemi, těch, kteří zemřeli na tyfus, těch, které stráže utopili v sudu s dešťovou vodou nebo v blízkém rybníku

Když onemocněly děti, doktor jim dal injekci do srdce. A my sme museli spálit také jejich těla. Vzpomínám si, když jsem musel podpálit tělo mého bratříčka. Dával jsem mu můj chleba, ale nebylo ho dost

citace z knihy Paula Polanského: Žijeme dvakrát, řeka zabíjela

Bezbřehá bezmocnost napojená na krutost četníka topícího malé dítě v sudu s dešťovou vodou, doprovázená lékaři smrti, dohližiteli německých Sintů z Osvětimi…….to je něco, co by se nemělo nikdy více opakovat.

Jednoho dne přišel policista se čtyřmi romskými muži
a dvěma ženami z Osvětimi. Tito cikáni nosili
černé šaty s černou výšivkou na svém rukávu.

Byli to němečtí Sinti. Byli přeloženi do Let
hlavně kvůli svým zkušenostem. Zastupovali role kápů,
měli obusky jako obávané české stráže.
Báli jsme se pohnout, vzít jídlo do rukou,
protože nás hned mlátili do kloubů.

Zeptali jsme se kápů,
proč tyto věci dělají svým bratrům.
Oni jenom řekli: “protože musíme”
Řekli nám, že Němci v Osvětimi nebyli tak špatní,
jako jsou české stráže v Letech.
Od té doby si mnoho z nás přálo
být poslanými do Osvětimi na Vánoce

citace z knihy Paula Polanského: Žijeme dvakrát, řeka zabíjela

Období českého fašismu beroucího si vzory z Hitlerovy ideologie vystěsňující Romy za hranice měst dosáhlo bodu zlomu, kdy tuny těl plápolaly ve vatře uprostřed píseckých lesů. Malé děti tomu všemu musely sekundovat přidáváním ostatků utýraných do ohně, protože doktor smrti vlepil polibek injekcí přímo do srdce, a protože Pešek s Hejdukem, Černým nebo někým dalším méně známým dostali chuť tyranizovat nezletilce třeba tím, že nebohé duše musely postávat uprostřed noci nahé v mrazu vánočních dnů.

Poté, co jsme začali mít problémy s našimi žaludky,
přišli čtyři lékaři aby nám pomohli.
Tekla nám krev z nosu, takže nám dali injekci přímo nad srdce.
Lidé po těch injekcích umírali velmi rychle.
Ti, kteří přežili, měli zábavu dalších šest týdnů.

Dobrý policista se snažil pomáhat starým lidem,
dával jim třený česnek na zvýšení imunity.
Staří lidé říkali, že to byl také Rom. Znal naše zvyky.
To byl důvod, proč ho lékaři zabili také.

citace z knihy Paula Polanského: Žijeme dvakrát, řeka zabíjela

Ruka trýznitele nerozlišovala mezi dětmi,. ženou, mužem……v Letech byli čtyři lékaři. Něco jako nechvalně známý Mengele. V případě nemoci do srdce vpíchli injekci se vzduchem……každý, kdo nebyl schopen práce, byl lékařem zavražděný. Je to méně známý fakt. Skoro nikdo veřejně nemluví o tom, že lékaři injekcemi smrti vraždili malé děti, starce, nemocné a ti poté byli za táborem spalování. Stejně tak se nemluví o četnících, kteří v místním rybníku topili romské děti, nechali je stát nahé na dvorku, než zemřely…….. Jedním z lékařů byl doktor Kalbache, který mimochodem o koncentračním táboře v Letech u Písku řekl toto:

“Lety byly rekreační tábor pro nezaměstnané Romy. Bohužel, oni byli špinaví a přinesli do tábora nemoci.”

Pouze několik nemocných se dostalo do nemocnice. Někteří lékaři byli polovičními Židy. Žili v malých domcích nedaleko ubikací stráží umístěných v blízkosti vstupní brány. Za táborem byly tři romské karavany. Tyto karavany byly použity k ukládání mrtvých těl. Bylo tam spoustu těl, spousta much, mrtvé maso a mouchy. Vůně byla strašná. Později těla dávali bachaři jinam.

Situace v Letech byla velmi zlá. Česká vláda po pádu komunismu, ale také dávno předtím, zatajovala, kamuflovala a to dělá dodnes. Vláda žongluje s počtem Romů umístěných v Letech, aby nepřiznala skutečnou podobu koncentráku. Politici říkají, že Romů bylo v Letech jen několik tisíc. Paul Polansky ve své knize Tíživé mlčení uvádí:

Oficiální seznam všech vězňů z tábora neodpovídal se seznamem o příjezdech . Policie přivedla tisíce Cikánů do Let , ale jen 600 Romům bylo přiděleno číslo, a jsou uvedeni v oficiálním seznamu tábora . Mezi dokumenty jsem našel knihu záznamů o zastřelených Romech, kteří byli zabiti při pokusu o útěk. Také jsem objevil několik souborů úmrtních listů , tisíce úmrtních listů . Trvalo mi dva dny než jsem je přečetl . Pouze osm lidí zemřelo na tyfus v souladu s těmito záznamy . Mnoho oficiálních příčin úmrtí zní opravdu komicky : ” Usmál se k smrti” — “Zemřel, protože neuměl číst ani psát ” — ” Byl tak opilý pro život. ” Pak jsem našel záznamy o zaměstnancích. Všichni byli Češi. Všichni se narodili v Čechách. Všichni sloužili buď jako celníci nebo policisté.

Vláda nebere ohledy na vědecká zjištění. Politici se zajímají například o Osvětim, ale nikdo z nich neví a nezná detaily o Letech u Písku. Veletoče prováděl Nečas, kolotoče předvedl přímo v Letech Bohuslav Sobotka s Dientsbierem,….snad Hermanovo snažení usilující o odkup velkovepřína konečně někdy v září 2017 skončí dobrým koncem a na místě koncentračního tábora, kde je nyní provozovna AGPI, vyroste v příštích letech důstojné pietní místo.

lety_pisek

Lety u Písku si zaslouží úctu a náležitou úroveň, kterou nezvyšují aktivisté s maskami prasat, ale lidé diplomaticky jednající a rozumně smýšlející…stát by se měl skutečně postavit své minulosti čelem vpřed. Archeologický výzkum mapující nálezy(šperky, oděvy utýraných) společně s upřesňováním polohy koncentračního tábora by mohl zodpovědným úřadům i politikům jako jednotlivcům otevřít oči.