Když Veverky zakously pro své oříšky nebohého oslíka

Věci veřejné jsou jednou velmi důležitou pidistraničkou se stejně malými volebními preferencemi. Strana, která by sotva získala ani ne víc jak 1,5 % tak hraje pomyslného hráče na jazýčku divadelních představení pánů a dam z nejvyšší politiky. Uvěřil snad někdo, že tato strana amatérských zvukařů a detektivů skutečně položí svůj podnikatelský záměr? Snad ani ten největší snílek si nemyslel, že dnes uvidí smutného Nečase odcházejícího ze Strakovy akademie. 

To se jenom ti prodejní a dinosaury prorostlí pokusili za celonárodního divadélka udělat menší show plnou dobrých a laciných hereckých výkonů. John  s  “notami” od premiéra vypadal jako kdyby měl rozhodovat o konci světa. Občané měli opět dostat zdání nějakého zadrhlého kolečka. Přitom Johnův tým nechtěl nic jiného, než si vyvzdorovat podmínky pro sebe samotné. Všichni poslanci těch otevřených Véček  se tvářili jako odhodlaní japonští bojovníci klidně odhodlaní spáchat politické a existenční harakiri. Ty peníze, ty hypotéky a bankovní půjčky poslanců nyní měly být jakoby ohrožené.

V tichosti, snad i za přispění nacionalisty Klause tak došlo k zachování vlády odírající ty nejchudší  a nejvíce nemocné. Možná i levice po takovém výsledku ucítila úlevu. Nebudou muset občanům vysvětlovat, že oni musejí nechat ty reformy, protože jsou de facto nezrušitelné. Levice i pravice mohou být šťastni. Všichni dostali co chtěli. Levice bude moci ústy svých pochybných poslanců vykládat pohádky před dobrou kávou nebo nedělním odpoledním zdřímnutím. Sobotka a další socani s modrým srdíčkem v těle , budou velkými blanickými rytíři, kteří byli ochotní obětovat posledního muže nebo ženu pro dosažení jejich programu.

Pravice bude šťastnou skupinkou politických výpravčí do stanice absolutno. Zatímco občané budou sledovat strojvedoucího a obslužný personál, tak si vůbec nevšimnou těch pomocníků podél tratě tak zdatně pomáhající zdárné cestě modrohnědého vláčku. Nevím jak vás, ale mě docela zaráží dnešní Bublanova slova . Není tady brán zřetel na to, jestli ta nová strana holduje rasismu, popřípadě nacistickým hodnotám. V českém politickém nebi je mnoho náckovských stran, dokonce některé jsou pod ovhranou našeho ultranázorového prezidenta Václava Klause.

Předčasné volby by byly bláznovstvím a naprostou ekonomickou sebevražednou kombinací  rodinných rozpočtů pánů a dam z poslaneckých škamen. Jak pravice, tak opozice nechtějí opustit své dobře vybrané místečko. Jen blázen by se stěhoval do míst plných tornád, když se může vyhřívat na vydatném sluníčku. Pokaždé mě pobaví hlášky levicových poslanců o tom jak oni jsou připraveni odejít a vstoupit do voleb. Nevím jak vy, ale já jim to moc nevěřím. Grémium Věcí veřejných, respektive John a spol ukázalo  v prvoaprílovém počasí svou neúctu k Ústavě. Odstoupení ministrů měla  být podle plánů pravdomluvných  v prozatimním držení Johna, a ten by je posléze až uzná za své, předložil premiérovi vlády. Manifestace absolutní neznalosti nejvyššího zákona vlastního státu ukazuje absurditu Véčkařů v plné ohavnosti.  Demisi totiž podle Ústavy předávají samotní ministři do rukou předsedy vlády a ne jinak.

V závoji neznalosti ústavního pořádku se uvnitř veverčáků navrhují ti, co jsou proti účinkování ve vládě na generální vyhazov. Dobeš měl být na úkor poslsnkyně Peake vyhozen. Najednou se kolem Jarolíma, Bárty a Johna vytvoří klub těch co nezradili a těch, co stojí proti obchodních, tedy pradon, politických zájmech. Bártova hra na ochranu politických obchodníků a těch, co mají namočené ruce v různých korupčních aférách pokračuje. Politologové doslova po kusech požírají návnadu na rozpolcenou partaj, zatímco se v tomto mediálním šumu v tichosti staví nové obranné a zastiňovací hrazení.

Je to zvláštní. Jedna korupcí prorezivělá  strana usiluje ze všech sil o poslanecká a ministerská  místa, zatímco naši takzvaně slušní ultranacionalisté a ultralibertariáni čekají na svou příležitost oblbnutí lidských myslí za účelem demagogie. Sbírají od lidí příspěvky a na webech informují o tom, jestli ti ultrapravičáci s nechutně zapáchajícím odérem rasismu dostali svých 5 milionů na volební kampaně.  Je to zvláštní prostředí, ve kterém je tady hrozba proniknutí oficiálních rasistů do té vysoké politiky. Prozatím mohli členové a příznivci ultrapravičáků souhlasících s rasovou profilací pouze slintat nenávistné články na největším českém blogovacím portálu. Nyní díky předčasným volbám mají šanci.

O Dobešovi v partaji před médii mluví jako o tom, kdo překáží a měl by z kola ven. Je stejně zajímavé, že ten kdo překáží nemůže ven, protože by mohl být další Šeherezádou z pohádky Tisíce a jedné noci. Mohl by zpívat o dalších stranických detailech, proto je také tento pán stále členem véček. Pravá Bártova ruka je příliš blízkou, než aby byla bezpečnou někde v hloubce politického oceánu.  Dobeš je příliš silnou figurkou mající velmi dobré styky s prezidentem Klausem. Klausovi i Dobešovi de facto končí politická kariéra, a tak je vysoce pravděpodobné, že tito dva pánové vytvoří svůj politický projekt plný těch takzvaných liberálních (ultranacionálních) hodnot. Nácek Bátora, ultrapravičák Mach, to všechno byli jakési předstupně toho, co se může v politice stát.

Dnešní den byl špatným znamením pro občany. Ti oslíci se silnou sklerózou  na minulost, tak  velmi rádi zapomenou na neschopného Dobeše a udělají z něj schopného stranického parťáka Václava Klause. V dnešní jarní den tak pro mnohé nádherná veverka podobně jako bojovník bojových umění zakousla pro své tři oříšky toho smutného a vyhublého oslíka, který tak moc rád hýká v rytmu povelů.

SDÍLET