Mauretánie vedle hladomoru zažívá také humanitární krizi

Mauretánie zažívá humanitární krizi. Státní převrat v sousední Mali, jednostranné převzetí moci na severu země, to všechno způsobuje velkou humanitární krizi. Lidé utíkají po stovkách pouštní krajinou. Mezinárodní organizace jako je UNHCR poukazují na velmi vážný stav. Třicet kilometrů od malijských hranic vyrostl velký utečenecký tábor. V tomto táboře je nedostatek pitné vody, neexistuje zde kanalizace, a tak vzhledem ke stále rostoucímu poštu utečenců hrozí epidemie různých infekčních chorob.

Lékaři bez hranic uvádí, že lidé od lednových bojů v Mali utíkají do sousední Mauretánie, kde doufají v lepší zacházení a hlavně v lepší bezpečí. Severní Mali bylo území, na kterém ještě před vznikem nového státu Azawad docházelo k únosům, vraždám a týrání místních obyvatel ze strany místní odnože Al-Kájda Aqim a islamistické skupiny Ansar Eddin.

Do uprchlického mauretánského tábora OSN Mbera od ledna podle údajů Lékařů bez hranic uteklo na 57 000 Malijců. Každý den tak v tomto táboře přibývá na 1500 uprchlíků. Zhruba tři kilometry od malijské hranice se nachází menší uprchlický tábor Fassala. Takové improvizované místo, na kterém se soustřeďují vysílení,  po zdravotní stránce velmi zanedbaní Malijci.

Celou dobu, od roku 2007 centrální malijská vláda nepodnikla žádné kroky proti teroristům. Dokonce existují podezření, podle kterých centrální malijské úřady spolupracovaly s teroristy, kteří se zabývají obchodem s drogami, s lidmi a se zbraněmi. Teprve, když některé z tuaregskkých kmenů zahájily ozbrojený boj pro získání samostatnosti svého území, tak se malijská armáda rozhodla zasáhnout razantně bez jakýchkoli pardonů.

V celém konfliktu v nejchudší zemi světa se tak nějak zapomnělo na místní občany. Ti ani náhodou nesympatizují s protivládními tuaregskými povstalci, přesto jsou malijskou armádou a policií považováni za protivládní bojovníky. Lidé jsou v Mali pronásledováni jak členy Národního hnutí za osvobození Azawadu, tak členy malijské armády a policie. Není divu, že se lidé uchýlili k útěku do pochybného, nikým zaručeného bezpečí. Lidé utíkají do uprchlických táborů auty, kamiony, dokonce i pěšky.

Běžný Evropan si neumí představit, jaké to je utíkat pouští někam do jiné pouště. Lidé žijící v přepychu evropského míru nevědí, jaké to je strachovat se o svůj život a život svých blízkých. Tábory, do kterých se utečenci dostanou, připomínají středověká stanoviště kde není dostatek vody, kde není dostupná hygiena. každý obyvatel utečeneckého tábora dostane na jeden den pouze 9 litrů vody. Mezinárodní zdravotnická organizace přitom uvádí minimální množství 20 litrů vody na jednu osobu.

Mít 9 litrů vody na denní spotřebu v pouštním klimatu, kde ve dne přesahuje teplota až 50 stupňů Celsia, to je naprosto nedostačující. To je jako kdybyste tady v evropských podmínkách měli jen půl litru na den. Lidé nemohou uhasit svou žízeň, stejně tak nemohou vykonávat osobní hygienu. Lidé jsou tak dehydrovaní a hrozí jim úmrtí z nedostatku vody. Matky raději dávají vodu dětem, které trpí také. nejčastějšími malijskými uprchlíky ženy a děti. Jsou to právě děti, které jsou malijským národním hnutím za osvobození Azawadu unášeni do dětských armád, kde jsou převychováváni k zabíjení a znásilňování lidí.

Utečenci pocházejí většinou z oblasti Timbuktu. Tuto oblast podle mediálních zpráv má mít ve vlivu islamistická skupina Ansad Eddin. Tato skupina islamistů založena Iyadou Ag Aghalim. Tento člověk zpočátku chtěl vést boje za samostatnost a spolu s tím zavést islamofoby tolik zneužívané právo šaria. Později, jak boje postupovaly a  v ostatní části Mali došlo k vojenskému převratu, skupina Ansar Eddin obrátila a hovoří jen o právu šária, o samostatnosti mlčí.

Utečenecké tábory nemohou v Mauretánii poskytnout úplnou lékařskou péči. Chirurgické zákroky je možné podle Lékařů bez hranic provádět v místech vzdálených 6 – 9 hodin cesty. Lékaři bez hranic tak v utečeneckých táborech poskytují základní lékařskou péči. Hygienická situace v utečeneckých táborech je hrozná. Na zhruba 60 000 utečenců je k dispozici pouze 100 latrín. Utečenci mají problémy s dýchacími cestami a kvůli znečištěné vodě mají časté průjmy.

Utečenecké tábory jsou sužované častými pouštními bouřemi. Problematika hladomoru v Sahelu, ohrožení 15 lidí a hlavně dětí, je ignorováno médii. Stejně tak je ignorována špatná situace hladomoru a humanitární krize na hranicích chudé Mauretánie. Svět opět čeká na další umírání milionů lidí?

SDÍLET