Ministerstvo práce a sociálních věcí doplácí především na dodatečná hrazení ministerských chyb a omylů

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní po zprávě vydané na  Novinkách.cz vypadá jako ministerstvo čar a kouzel. Guru Sociální demokracie na sociální problematiku, Zdeněk Škromach, nyní neví proč se již za jeho ministrování extrémně zvýšily náklady na počítačové vybavení a informační sítě ministerstva. Ve stejném scénáři pokračuje  antisociální ministr Drábek. 

Není divu, že ke zvýšení nákladů na počítačovou síť a počítačové vybavení došlo právě za éry ministrování Zdeňka Škromacha. Tento věčně se usmívající nestor facebookového blogování totiž v letech svého ministrování zahájil nové přesuny počítačové techniky. Přecházelo se na nové počítačové programy. Především přecházení na nové verze počítačových aplikací představovalo podobný chaos, jaký dnes panuje za ministrování Drábka. Tehdejší software byl také nevyladěný a ministerstvo muselo dodatečně vyplácet miliony na opravy zfušovaných programů.

Musela se najmout externí programátorská firma, která po dobu celého jednoho roku postupně programy dolaďovala tak, aby vyhovovaly především sociálním pracovníkům. Právě Drábkova změna programového vybavení úřadů práce připomněla sociálním pracovníkům prastaré časy ministra Škromacha a jeho přechod kompetencí, který velmi ztížil činnost sociálním úřadům ministerstva.

Na toto si zřejmě nynější senátor za ČSSD nevzpomíná. On přeci ministroval krásně, bez jakýchkoli problémů a potíží. Bohužel skutečná data hovoří o něčem úplně jiném. Ty stovky milionů vynaložené na nápravu chyb, to také něco stojí. O těchto dodatečných výdajích každý ministr velmi rád pomlčí. V sociální politice má v tomto ohledu máslo na hlavě jak Škromach, tak i Drábek.

Ministr Drábek je také šikovný. Jeho podivné operace na ministerstvu, jeho podivné machinace s jednotlivými ministerskými projekty. Jen si vzpomeňte například na jeho projekt průkazek ZTP, na jeho projekt přeměny úřadu práce na jeden megaúřad a s tím spojené obchody s výpočetní technikou. Ministerští nejvyšší úředníci navíc lžou. Drábkův náměstek Šiška zahájil například stínovou hru na to, kde jsou ukládaná data Ministerstva práce a sociálních věcí. Náměstek Šiška lže, nebo účelově mlží, když říká, že data klientů spravuje samo ministerstvo.

Údaje lidí ukládané v síti úřadů práce jsou právě díky rozhodnutím tohoto pana náměstka ukládané na serverech soukromého subjektu. Proč náměstek nemluví pravdu?  V srpnu minulého roku(2011), oznámil právě tento pan náměstek společně se svým poradcem ze Solution s.r.o. panem Duškem přechod doménové infrastruktury Active Directory úřadů práce do jiného cloudového prostředí soukromého subjektu.

Taková je prokázaná skutečnost. Tato data nejsou ukládaná ve společném státním uložišti, ve kterém by měla být uložena data státu. Právě tento krok pana náměstka ohrožuje velmi výrazně bezpečnost uchovaných dat. Ostatně co je to cloudové uložiště dat. Je to místo na  serveru, které si mohou pronajmout firmy na uložení svých údajů a dat. Pokud dojde k poruše počítačů v sídle firmy pronajímatele, veškerá data jsou stále dostupná na pronajmutém serveru umístněném někde jinde.

Jak je zajímavé, že tato společnost je opět svou minulostí spojena s firmou iDTAX. IT Solution ovládá uložiště agendových aplikací, externě zpracovává emaily, spravuje uživatelské účty Active Directory (doménu identity.mpsv.cz), SharePoint a Helpdesk nového softwaru, plus také obhospodařuje nové aplikace.

Na podzim minulého roku(2011) začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí s projektem jednotné datové základny spolu s vývojem nových aplikací. Veškeré zakázky pro dodavatelské firmy byly zadány mimo platný zákon o veřejných zakázkách. To, že dnes celý systém nefunguje, je jasný důkaz kvality vybraného provozovatele systému. Smlouva na předchozí systém používaný a Ministerstvu práce a sociálních věcí je z roku 1995, kdy došlo k podpisu mezi společností IBM a jeho systémem ADIS. Systémy  OKpráce, OKdávky, OKnouze, OKslužby a OKcentrum mají více jak 30 000 uživatelů. Byly používané do minulého roku. Dnes je využíván nový naprosto chaotický systém neobsahující dokonce ani potřebné prvky nutné k výplatě dávek. V roce 2009 došlo k integraci systému OKdávky a OKpráce do jednotného prostředí OKcentrum. Současně s tím byla veškerá data databází převedena do jedné centrální databáze. I sem se přesouvá tolik finančních prostředků na napravení způsobených škod novými plány ministra Drábka.

Tenkrát v roce 2009 se kvůli jednotné databázi pořizovaly velmi nákladné servery, pořizovala se nákladná síť MPSV. Dnes rozhodnutím náměstka Šišky a jeho poradce tak dochází k vyvádění finančních prostředků z rozpočtu ministerstva do “spřátelených” externích firem. Ruší se datová centra MPSV, která stát stála nemalé prostředky. I zde bychom mohli najít důvod zvyšujících se nákladů na IT techniku.

Databáze MPSV spravují ekonomická, zdravotní a sociální data více než poloviny české populace. Hospodaření resortu je hospodaření s velkou částí financí rozpočtu ČR. Jak se k ministerskému řešení správy celé této agendy externí firmou tváří BIS a další jiné tajné služby? Zde vedení MPSV přímo bezpečnostně ohrožují bezpečnost republiky. MPSV mělo doposud dvě velká datová centra, a to na MPSV a v ČSSZ. Ta obsahovala mimo jiné kontrolní registr klientů a územní informační registr adres. Pomocí těchto registrů si programy zjišťovaly jestlipři zadávání nové žádosti již někde není taková žádost uložena. Hlídalo se tím, aby nedocházelo k duplicitám v systému.

Tato dvě datová centra měla jedno obrovské zálohovací centrum v Plzni. Ještě na jaře minulého roku se plzeňské datové centrum vybavilo novou technikou. Vše stálo miliony, aby se v září 2011 plzeňské centrum zrušilo a vše se přestěhovalo do nového datového centra  v budovách ČSSZ. Poté se rušila datová centra v Ostravě a Brně. Místo těchto center si pronajalo MPSV jedno obrovské datové centrum externí fitmy Telematika ČD. V Praze existují tři obrovská datová centra kontrolující de facto celou republiku. Data z nových aplikací se nacházejí v cloudu spravovaném externí firmou. V daném okamžiku nikdo tedy přesně neví, kde data přesně jsou a jak je o ně pečováno.

Tady na názorném příkladu vidíte, jak se peníze na Ministerstvu vydávají na projekty, které poté opět z rozhodnutí ministerstva zanikají.