Plivání hladového davu na Cikány

Každý den čtu na blozích nějaký více či méně prostoduchý článek o romském etniku. Nejlépe je vyjmenovat pokud možno co nejvíce negativních zkušeností s tímto etnikem a několikrát opakovaně zmínit jeho nepřizpůsobivost – karma až do nebes je vždy zaručena i kdyby se jednalo o do nebe volající blábol, ale ani jeden pokus o nalezení nějakého přijatelného řešení…

Od bodrého moravského podnikatele jsme se kdysi dozvěděli, že na názoru Národní strany, která by nejradši všechny Cikány vystěhovala pryč do Indie ( aniž by považovala za vhodné s jejich zástupci toto řešení aspoň prodiskutovat a zjistit zda s ním souhlasí či nesouhlasí), není vlastně vůbec nic špatného. Od blogera roku jsme se pro změnu dozvěděli, že se k Romům vlastně chováme nejlépe za dobu jejich existence… Ale aspoň pokus o nějaké přijatelné řešení, které by vyhovovalo obou stranám zde naprosto postrádám…

Podle mě je základní klíč ke všemu vzdělání. A to, co si zde budeme povídat, má většina Romů jen minimální či ho zcela postrádá. Je zcela bez jakékoliv diskuze, že by Romové měli v první řadě začít sami u sebe, ale my bychom těm, kteří projeví snahu měli pomoci. Romské děti by měly být svými rodinami odmalička vedeny k tomu, že mluvit sprostě a řvát na veřejnosti, dělat nepořádek či krást, nepracovat a flákat se místo práce je špatné. (Myslím si, že takovou výchovu většina romských dětí postrádá). Romské děti by také měly být odmalička svými rodiči vedeny ke vzdělání. Tady narážíme hned na dva problémy a ocitáme se tak v začarovaném kruhu…

– První z nich spatřuji v absolutní neochotě Romů své děti do jakékoli školy vůbec posílat. Měli bychom tedy najít nějakou motivaci, která by romské rodiče donutila své děti do škol posílat. Jedinou cestu jak dostat romské děti do školy vidím v podmíněné výplatě sociálních dávek v závislosti na řádné školní docházce. – Je to běh na dlouhou trať, ale pokud v závěru uvidím sebemenší zlepšení ve zvyšujícím se procentu Romů s dokončenou základní školou nebo s výučním listem, tak budu rád.

 

– A vy, ne?

 

– Druhý obrovský problém vidím v tom, že je dnes více než čtvrtina romských dětí zcela bezdůvodně posílána místo do normálních škol do praktických škol (dříve označovaných jako zvláštní) mezi děti s lehkým mentálním postižením, aniž by ve skutečnosti postižením trpěly. V těchto školách se toho asi moc nenaučí… Na tento problém je upozorňováno již řadu let a naprosto nic se s ním neděje. – Domnívám se, že vyřešení těchto dvou problémů není jen v zájmu romské minority, ale i majority.

 


 

Závěrem k článku dodávám, že by bylo dobré začít Romy rozlišovat, tak aby si to za ty špatné stále neodnášeli Ti dobří. Jestliže do romských dětí bude odmalička na každém kroku lita jen nenávist (příkladem budiž nesnášenlivé příspěvky v diskusích nejen na tomto blogu), budou vyhazováni z obchodů a bude na ně sprostě pokřikováno jenom proto, že to jsou Romové, tak asi nebudou mít zrovna pozitivní vztah k majoritní společnosti, zařazování se do ní a přizpůsobování se daným pravidlům hry…

Schválně, co byste si asi tak mysleli o většinové společnosti, kdyby jste se narodili jako Rom, snažili se zařadit do této společnosti a na internetu byste se zcela náhodou začetli do “příspěvků” v diskusích pod články o Romech na iDnes? – Ačkoli nejsem Rom, tak se mi z většiny příspěvků chce zvracet!

Co je to za lidi, kteří píšou nenávistné příspěvky pod diskusemi? Většinou se schovávají za své nicky.- Jedno ale vím jistě, jedná se o naprostou spodinu této společnosti, která si nenávistnými příspěvky léčí své nasbírané mindráky a potřebuje si dokázat, že na tom ještě nejsou nejhůř, že je ještě někdo níž pod nimi a potřebují k tomu schopného führera, který dokáže všechny problémy tohoto světa shrnout do jednoho stručného populistického pamfletu…

ps. Příznivce Dělnické strany prosím, aby si našli nějaké jiné místo na psaní svých příspěvků, třeba na webových stránkách DSSS či na Facebooku.

 

-Tento článek vyšel dříve také na http://hassan.blog.idnes.cz/ –

 

SDÍLET