Saudská Arábie chce ozbrojit syrskou opozici, zatímco vlastní ničí

Světová média, dokonce i Twitter, jsou plněny informacemi o dění v Sýrii. Politici, ti veleznámí papalášové, vystupují před televizními kamerami, aby občanům sdělili, že právě oni jsou těmi, kdo stojí za svobodou a demokracií. Za halasného zájmu médií se minulý týden v Turecku uskutečnil summit 70 zemí světa, během kterého se všichni účastníci zavázali k finanční podpoře syrské opozice. Demokracie a svoboda bude tedy ochráněna. Všichni občané na celé planetě mohou být rádi, Spojené státy americké jako hlavní lídři syrské opoziční pomoci tak opět ukazují, že nejsou tak zlými. 

Ano, syrská opozice bude podpořena, opravdu dojde k zastavení jatek v Sýrii? Co ostatní státy regionu? Spojené státy americké volají po ochraně svobody, volají po hodnotách demokratického světa, zatímco ty stejné Spojené státy ignorují teror a vraždění civilistů například v Bahrajnu, kde lidé mimo televizní kamery a zájmy světových mocnářů opravdu trpí. Jedním z garantů podpory syrské opozice má být také Saudská Arábie. Tento arabský stát se Saudy v čele se najednou cítí být ochráncem demokracie?

Stejný stát usiluje o podporu vládní opozice blízkovýchodního státu, zatímco stejný stát neváhal a svými tanky střílel do opozice jiného  ostrovního státečku. Mediálně tady má být ochráněna demokracie a svoboda, zatímco ta jiná demokracie a svoboda může být špiněna a pošlapávána. Stát potlačující svobody uvnitř sebe sama tedy má nyní ve jménu dohod mezi saudským králem Abdalláhem a americkým prezidentem Obamou ochraňovat právo na nesouhlas občanů s vládou.

Celé toto mediální dění kolem podpory syrské opozice je pokrytecké. Podpoříme jedny protivládní aktéry, abychom posléze mohli jednoduše bez nějakého zájmu zapomenout na ostatní stejně sužované obyvatele Arabského poloostrova. Miliony dolarů poputují syrské opozici, zatímco opoziční síly v Bahrajnu a dalších zemí budou kvůli nedostatku financí nuceni k velmi složité improvizaci. Pryč jsou dny, kdy televizní kanály CNN a BBC plnily záběry na zkrvavenou ženu stojící uprostřed bahrajnského náměstí. Saudská Arábie sama dobře ví, že je v jejím zájmu ututlat dění v sousedním ministátečku.

Pokud by se protivládní nálady přenesly například z Bahrajnu do Saudské Arábie,  nastaly by králi Abdalláhovi velmi krušné časy. Na tureckém summitu v Istanbulu se státy dohodly na měsíčním zasílání milionů dolarů. Syrská opozice tak bez problémů získá telekomunikační spojení, získá peníze na platy opozičních bojovníků. Zatímco detaily istanbulské dohody nebyly doposud zveřejněny, je již předem jasné, že nabízené peníze budou zneužívány také pro nákup zbraní.  Bude poté zbrojní zneužívání dotací maskováno za jiné účely? Je veřejným tajemstvím, že některé země Perského zálivu pomáhají vládní opozici s jejím vyzbrojováním. Je také veřejným tajemstvím, že s tímto vyzbrojováním pomáhají také některé státy mimo dotčený region, například samotné USA.

Komu budou poskytnuty finanční dotace odsouhlasené na summitu? Složení syrské opozice je velmi složité. Několik pozorovatelů různých lidskoprávních organizací říkají, že sami nevědí kdo je a kdo není v opozici. Peníze přijdou jedné straně nazývající se opozice v hlavní linii, a ti ostatní nedostanou nic.  Toto řešení podpory může vést k regionálním válkám uvnitř Sýrie samotné. Finanční dar tak může opozici oslabit a může vyvolat daleko větší chaos. V podobném znění situaci v Sýrii komentoval irácký premiér Nouri al-Maliki: “Na základě našich zkušeností v Iráku , může vyzbrojení  jedné strany konfliktu vést v Sýrii k regionální a mezinárodní válce v zastoupení 

Spojenými státy jmenovaný irácký premiér také posléze dodává, že každé vyzbrojení syrské opozice navrhované Katarem a Saudskou Arábií může vyvolat v celém regionu velmi vážnou krizi. Na Malikiho slova reagoval redaktor panarabského deníku Asharq al-Awsat. Tento deník je ve vlastnictví Saudů. Reportér iráckého premiéra rozhodně nešetřil za jeho obavy nad vyzbrojováním syrské opozice. Vyzval k bojkotu tohoto premiéra a dokonce nazval Malikiho jako nového Saddáma podporujícího Assada. Další saudské noviny Al-Riyadh dokonce obviňují Malikiho z podpory Íránu.

Stačí se podívat na tyto jednotlivé články a ihned získáte možná ten správný dojem. Sýrie s Assadem v čele byla docela dobrým spojencem Íránu. Írán vystupuje jako regionální velmoc, což vadí jak Saudům, tak i zahraničně-obchodním zájmům Spojených států amerických.  Podpora syrské opozice oslabí postavení Íránu. Proto možná dochází k té politické slepotě vůči násilí v ostatních méně důležitých zemí. Navíc státy na Arabském poloostrově patří do sféry vlivu Saudů, bez kterých se zase neobejdou Američané. Saudové mají poměrně velké slovo u ostatních arabských zemí.

Je tragikomické, jak média kašlou na saudskou opozici, která také zkouší demonstrovat proti vládě královského rodu Saudů. Samotné saudské deníky a média o tomto snažení mlčí. Stejně tak se chovají světová mainstreamová média. Převážná část saudské opozice se nachází na ropu bohaté východní části Saudské Arábie. Tyto oblasti jsou osídleny hlavně šíitskými muslimy. Tito lidé a jejich protivládní hnutí byli postaveni mimo politickou moc. Přesto všechno opozice v Saudské Arábii existuje. Například v saudské provincii Jizan se jeden demonstrant na protest zapálil. Vzorem mu byl čin Tunisana, který zahájil to známé arabské jaro. V březnu proběhla například vlna demonstrací ve východní části města Qatif. Lidé se během demonstrace dožadovali dodržování lidských práv. V dubnu dokonce došlo při jedné takové demonstraci k zastřelení jednoho protivládního aktivisty. Opět média mlčela. Svět se ani nedozvěděl, že k nějakým nepokojům v Saudské Arábii dochází.

Saudská vláda se urychleně snaží veškeré informace ututlat, a tak vládní činitelé v čele se saudským králem vytvářejí drobné ústupky jako je vládní dotace na vytvoření nových pracovních míst. Demonstrace v Saudské Arábii jsou stále velmi brutálně potlačované. Saudská Arábie se chlubí zbrojením syrské opozice, hovoří o nutnosti konce Assadova krutého režimu, zatímco sama Saudská Arábie stejně krutě postupuje vůči své vlastní opozici. Nemá náhodou americký prezident Obama při zahajování spolupráce se Saudy alespoň malé výčitky svědomí?

Američané vyjádřili v médiích obavy z touhy Saudů vyzbrojovat syrskou opozici, ale také zároveň americká ministryně zahraničí oznámila, že v nejbližším termínu pošle 12 milionů dolarů na podporu syrské opozice. Ministryně Clintonová neřekla, komu tu finanční podporu dá, budou to Přátelé Sýrie, bude to jiná organizace? Na istanbulském summitu se vůbec nemluvilo o diktátorských praktikách Sadské Arábie. Nehovořilo se také o masivních demonstracích v Bahrajnu, nehovořilo se o drastickém zásahu Saudů v této zemi.

Není vůbec nejmenšího podivení se nad americkou podporou Saudské Arábie. USA jsou v období, kdy řeší závislost na ropě. Jsou v situaci, kdy klidně podpoří regionální mocenské boje namířené k oslabení Íránu.  Američané také mají vojenské jednotky v Hormuzském průlivu. Proto také USA nebude riskovat své strategické partnerství.

SDÍLET