Současná situace je o kolapsu levice i pravice

Čekal dnes v parlamentním hlasování někdo něco jiného? Nečas zvítězil, jeho podivná vládní sestava získala převahu. Rétorická cvičení opozičních zástupců se nekonala, přerušení projednávání v Poslanecké sněmovně přineslo své ovoce.  Poslušná Karolína Peake poslechla, a její novodobý spolek politiků s budoucností nezklamal. Nečas zahájil své další fungování na agónii důstojnosti národa a České republiky. 

Sny o předčasných volbách jsou v tento okamžik, v tento den prakticky nereálnou pohádkou. Existence zaprodaných, zrádců svých voličů, nyní vyplní politické vakuum. Opozice nyní dostala novou možnost sbírat jednotlivé body komentováním protinárodních snad Nečasova spolku podivínů. Sotva dnes poslanci zasedli, Zbyněk Stanjura, milovaný člen občanských demokratů, ihned na začátku zasedání ukázal, kdo je nynějším jakoby pánem politické situace.

V pátek bude nové, další divadelní představení, ve kterém se opozice představí jako dokonalý klaun. Rath bude řádit jako uragán, Sobotka se přemění v blanického rytíře bojujícího za český národ, zatímco Hašek poukáže na jednotlivosti pravicových reforem. Kéž by naši opoziční zastupitelé stejně plamenně jednali během projednávání reforem. Jo, tenkrát se to poslancům z ČSSD hovořilo, když se Drábka senátor Škromach dotazoval, jestli stačí počet bankomatů na nové plastové kartičky poskytované zdravotně postiženým.

Jak zástupci ČSSD mlčeli během projednávání reforem. Možná tenkrát plnili skautského bobříka mlčení a dnes naopak chtějí získat bobříka upovídanosti. Reformy jsou krádeží českých občanů, jsou to okrádání všech lidí v zemi. Bohužel na tomto okrádání se podílela a podílí také opoziční sociální demokracie. Ještě dnes si vzpomínám na Škromachův souhlas s odésáckou verzí důchodové reformy.

Chybou tohoto státu je Sociální demokracie hrající si na podivnou Šípkovou Růženku. Ozvou se vždy, když je to právě pro ně výhodnější. Tenkrát při projednávání reforem měla stejná Sociální demokracie pocit, že si musí hrát na největšího ochránce parlamentní demokracie, ve které je nemístné zapojování Sociální demokracie někde na ulicích měst něčím nemožným. Tehdy šlo o zdravotně postižené a o důchodce. Socani nelenili, a bez problémů řečnili pouze v Poslanecké sněmovně. Během jednání souhlasili s některými koaličními reformami.

Dnes měla vláda 100 hlasů, je závislá na odpadlících. Nečasova slova o špatně vyspaných poslancích jsou také minulostí. Tato vláda, tito poslanci chtějí být u svých koryt co nejdéle. Pokud možno na věčné časy. Touha po místečkách v parlamentních lavicích je společná jak opozici, tak koalici. Klesli jsme jako národ na pořádné dno. Jsme závislí na podivné levici, která zčásti souhlasí s modrými politiky Občanských demokratů. Zažíváme trpkost plodů nezájmu většiny lidí o politickou situaci ve státě. Nechali jsme vyrůst nadlidi, nechali jsme tyto nadlidi, aby si přihrávali peníze státu do svých kapes. Všechno začíná od zneužívání poslaneckých náhrad, po obchodování s lobbisty a zneužívání pozic a funkcí svěřených poslancům k jejich mandátu.

Následující měsíce budou ve znamení agónie občanů a modrohnědé vlády.