Během náletů NATO v Libyi zahynulo 72 civilistů

Během náletů NATO v Libyi zahynulo 72 civilistů. Dokazuje to zpráva vypracovaná lidskoprávní organizací Human Right Watch. Tato 76stránková zpráva studuje osm leteckých úderů NATO během bojů v Libiy v minulém roce 2011. Na základě svědeckých zjištění místních obyvatel, na základě dalších dokumentů a dokladů tak bylo například odhaleno, že během útoků proti armádě Kaddáfího zemřelo zbytečnou smrtí na 20 žen a 24 dětí. 

NATO samotné již během náletů a také po nich prohlašovalo, že jejich zbraně útočily výhradně na vojenské cíle. Jakékoli zprávy o zničení civilních cílů, o zabití nevinných civilistů, byly ihned dementovány jako falešná zpolitizovaná zpráva podávaná ve prospěch Kaddáfího režimu. V případě nevyvratitelných důkazů NATO prohlašovalo, že veškerá tato provinění prošetří. Vojenská kampaň náletů NATO v Libyi probíhala od března do října roku 2011.

Pokud vezmeme v potaz intenzitu bombardování zaměřená bez jasného vojenského cíle, je počet civilních obětí ještě relativně malý, tedy alespoň ten počet obětí, které byly nezávislými stranami dokázané. Human Right Watch výsledky svého zjištění doručila Radě bezpečnosti OSN a požaduje zároveň, aby NATO všechny provinění a zjištění uvedena ve zprávě prošetřila. Do zprávy Human Right Watch nebyli také započteny letecké útoky, při kterých došlo k poškození majetku civilistů, nebo při kterých došlo ke zranění civilních obyvatel.

Počet ohrožených osob během náletů NATO je mnohem větší. Velmi vážně zranění lidé jsou nyní bez jakékoli pomoci nebo ochrany a musejí se potýkat s velkou chudobou. I toto zavinily nálety NATO. Nejvíce mrtvých civilních obyvatel po náletech NATO se nachází v obci Majer. Tato obec je vzdálena 160 kilometrů od hlavního libyjského města Tripolisu. 8. srpna 2011 stíhačky NATO provedly nálet z nějakého podivného důvodu přesně na tuto vesnici, kde nebyly žádné libyjské jednotky. Během útoku v ten den zahynulo na 34 civilistů a zhruba dalších 30 lidí bylo vážně zraněno. Mnoho osob z vesnice díky vojenskému zásahu stíhaček přišlo o bydlení a museli zůstat na ulici.

Podobné útoky jsou přinejmenším zvláštní. Rakety a střely NATO jsou naváděny infračerveným systémem. Tady by neměl být prostor pro to, aby rakety dopadly na jiném místě určení. Když pilot stíhačky na dané místo vystřelil svůj arzenál, musel být přesvědčený, že na daném místě jsou vojáci a Kaddáfího lidé. Jak ale k takovému rozhodnutí došel? Piloti vojsk NATO neumí rozeznat civilisty od vojáků? Jak je možné, že pilot jen tak shodí pumu na vesnici plnou nevinných lidí?

Mezinárodním právo zabývající se válečnými konflikty jasně říká, že obě dvě válčící strany musí miimalizovat co největší měrou škody na civilním majetku a stejně tak musí co nejvíce minimalizovat civilní oběti válečného běsnění. Každé úmrtí civilisty během válečného konfliktu musí být na základě mezinárodního práva náležitě prošetřeno. Pozůstalí by měli od NATO obdržet náležitou finanční kompenzaci, stejně tak ranění by měli dostávat jistý druh finančního odškodnění. V Afghanistánu NATO takto odškodňuje všechny oběti vojenských přehmatů. Proč stejně nepostupuje v Libyi? Především proto, že není schopné své přehmaty přiznat a následně zdokumentovat.

Všechna místa, na kterých zemřeli civilisté byla místy bez jasných znaků vojenské přítomnosti. V obcích, v daných lokalitách nebyla žádná vojenská výzbroj, žádné komunikační zařízení, které by ospravedlňovalo jakékoli vojenské manévry. Přesto byly obytné budovy civilistů prohlášeny NATem za vojenské cíle vhodné k přímému úderu. NATO ve svém počínání v Libyi bylo opravdu velmi zvláštní. Kvůli zabití jednoho libyjského důstojníka zemřely 3 ženy a 4 děti. Proč kvůli jednomu člověku zemřelo najednou tolik civilistů? Proč musely zemřít nevinné děti?

Například obyvatelé nejvíce zasažené vesnice Majer jednohlasně ve zprávě dokládají, že v době útoku nebyli ve vesnici přítomni vojáci, že dokonce před ani po útoku žádní vojáci v oblasti nebyli. Muammar al-Jarud, obyvatel obce Majer, sám nechápe, proč vůbec došlo k bombardování jeho bydliště. Během náletů přišel o matku, sestru, manželu a osmiměsíční dcerku. Čím si zasloužil tento člověk spřátelené pumy NATA? Human Right Watch pečlivě prozkoumala výpovědi obyvatel napadených míst, prozkoumala satelitní snímky a hovořila s představiteli NATO. Po posouzení všech důkazů je zřejmé, že v žádném případě nešlo o vojenské cíle, v žádném případě dané oblasti nemohly být podezřívané z nějaké vojenské činnosti.

NATO svůj mandát v Libyi opírá o rezoluci Rady bezpečnosti OSN, podle které je možné použití vojenské síly k ochraně životů civilistů. Na druhou stranu, když nehledíme na některá selhání NATO v Libyi, můžeme říct, že nezávisle prokázaný počet mrtvých civilistů je velmi malý. Podmínka minimalizace civilních škod tady byla nejspíš naplněna. Velkým problémem je tady neochota NATO k prošetření různých selhání. Na druhou stranu, má NATO mandát k prošetření případných chyb a škod? NATO mělo mandát k provedení vojenského tažení, ale nemá mandát k prošetření svých selhání. Není toto nějak divné? Představitelé NATO říkají, že se zkoušejí dohodnout s novou libyjskou vládou.

Některé země, například Rusko, ukazovaly na vysoký počet civilních obětí bez jakýchkoli důkazů. Mnoho zemí poukazovalo na vymyšlené civilní ztráty, aby si na libyjském problému dělaly politickou polívčičku. Nicméně i přes tyto všechny skutečnosti by mělo NATO projednat a prošetřit případná úmrtí civilistů v Libyi a mělo by také dojít k odškodnění pozůstalých.