Brazilský kongres povolil likvidaci amazonského deštného pralesa

Brazilský kongres koncem dubna tohoto roku povolil likvidaci amazonského deštného pralesa. Tato celosvětová památka byla díky politickému rozhodnutí jen tak předána těžařským podnikům k jejich užívání. Celosvětová památka celosvětového významu byla jen tak zaprodána průmyslovému lobby, které zcela jistě působilo na brazilské politiky. 

Uvědomují si místní političtí činitelé, že se ta překrásná příroda podílí na celosvětovém klimatu? Dramatickým snížením amazonského pralesa dojde k nižší výrobě kyslíku. Ty miliardy stromů kdesi uprostřed brazilské džungle také pohlcují oxid uhličitý a snižují oteplování Země. Nově přijatý likvidační zákon může zastavit jedině brazilský prezident Dilma Rousseff. Ten jediný může zastavit šílenství, ten hloupý nápad na decimaci jediného opravdového bohatství, které Brazílie má.

20 % celosvětových zásob kyslíku pochází právě z deštných pralesů Brazílie. Prezident po schválení zákona má 15 dnů na to, aby se rozhodnul, jestli použije své veto nebo ne. Nyní z tohoto termínu zbývá již jen 48 hodin na podání veta vůči tomuto zákonu.

Mezinárodní organizace Avaaz zorganizovala rychlou podpisovou akci proti politickému úmyslu “komercionalizace” deštných tropických pralesů. Není tomu až zas tak dávno, co jsem psal o brazilských ambicích ve jménu bio pohonných hmot.  V tomto projektu chce vláda skolit část deštných pralesů. Peníze jsou přeci tím nejdůležitějším.

Nový zákon dává amnestii všem nelegálním těžařům vzácného dřeva, kteří zahájili těžbu před červencem 2008. Odhadem se hovoří o pardonu nad necelými 5 miliardami amerických dolarů pokut. Pokud dodnes těžaři plundrovali světové bohatství pod hrozbou trestního stíhání, tak nyní se nemusí vůbec obávat. Mohou začít v ničení ve velkém. Prezident Rousseff je pod velmi silným zemědělským lobby. To se chce zbavit nevítané džungle, aby se mohlo podobně jako v USA zahájit zemědělství ve velkém. Ty velké biofarmy, to obrovské finanční zbohatnutí najednou klidně pošle k šípku všechny vzácné živočichy.

Ekologičtí aktivisté jsou v Brazílii unášeni, zastrašováni a dokonce i vražděni. Na tomto je vidět, že mocný zemědělský lobbing chce získat větší možnosti k miliardovým ziskům. Přitom existují expertizy ve kterých je jasně uvedeno, že kvůli zemědělství a jeho rozvoje není třeba kácet rozsáhlé pralesní porosty. Samotní Brazilci posílají prezidentovi jasnou zprávu, chtějí zachovat a nadále ochraňovat deštné pralesy. Rok trvající tahanice o deštné bohatství nyní vyústily ve schválení zrůdnosti. 184 poslanců z 247 hlasovalo pro kontroverzní zničující zákon.

Zemědělství se nyní podílí 5 % na HDP Brazílie. Právní prostředí nyní chránilo přírodní bohatství a velmi vlivní zemědělci neměli takové možnosti k bezcitnému jednání. Již dnes regionální vlády jednotlivých brazilských států nedovolují například přírodovědným televizním týmům natáčet v určitých oblastech, protože tam dochází k nelegální těžbě, kterou regionální zkorumpovaná vláda tiše podporuje. Předkladatelé zákona své počínání opírají na podporu vesnických zemědělců. Všichni ale vědí, že tomu tak není. Tady nejde o malé zemědělce, ale o velké brazilské kolosy.

Brazilská vláda doposud svými zákony zpomalovala odlesňování. To byl také účel právních norem. Co nejvíce zmenšit odlesňování tak vzácného prostředí. Nyní v květnových dnech může být zahájeno to, od čeho se léta opouštělo. Jak mohou být politici podivní. Rio de Janiero přitom za několik týdnů hostí mezinárodní sympozium o obnovitelných zdrojích energie. Dokonce bývalí brazilští ministři životního prostředí poukazují na zhoubnost odsouhlaseného zákona. Pokud skutečně tento paskvil začne platit, tak Brazílie nedodrží cíle snižování emisí, ke kterým se mezinárodně tato země přihlásila.

Zpomalování odlesňování pralesa došlo zejména kvůli lepšímu vymáhání doposud platného práva. Oblasti jsou často ekologickými organizacemi monitorovány, foceny ze vzduchu a posléze se tvrdě jde po narušitelích tropického pralesa. Podle lesního zákona, který v Brazílii platí od roku 1965, mají určité části zemědělské půdy zůstat zalesněné. Většinou každý zemědělec musí nechat 20 % svého území zalesněný, v některých oblastech je tento limit stanovený až na 80 % území.

Ekologové říkají, že s novým zákonem dojde k ohrožení klíčových oblastí ochrany pralesního bohatství. Minimální zalesnění, povinnost zemědělců vysadit někde jinde stejný počet stromů, které vykácí, to všechno s novým zákonem padá. Podle nového zákona budou zemědělci moci kultivovat své pozemky blíže ke kopcům a břehům, které jsou zvláště zranitelné vůči erozi. Poté skutečně budou hrozit rozsáhlé eroze a stromy budou padat hodně dolů. Zákon také počítá s amnestií pokut udělených všem nelegálním dřevařům, kteří před červencem 2008 bez povolení ničili světové bohatství. Záplavové oblasti, mokřady nyní budou díky novému zákonu otevřeny zemědělství a chovu dobytka.

To odstartuje velmi nemilou lavinu ničení tropického pralesa. S tímto nařízením s tímto novým zákonem tak Brazílie přijde o miliony hektarů pralesa. Brazílie je největším producentem kávy, cukru, hovězího masa. Odborníci říkají, že díky novému zákonu by v Brazílii došlo k odlesnění dalších 76.5 milionů hektarů lesa, což představuje nárůst 28 miliard tun CO2 v zemské atmosféře. Přitom díky současnému zákonu klesla míra odlesňování brazilského pralesa za posledních 21 let o 45 %. Mezi léty 2008 – 2009 bylo zničeno “jen” 7000 kilometrů čtverečních brazilského lesa. Toto tempo se díky nově odhlasovanému zákonu mnohonásobně zvětší.

Ještě v roce 2009 brazilská vláda vydává oficiální plán snížení odlesňování brazilského pralesa do roku 2020 o rovných 80 %. Dnes jsou tato čísla novým zákonem pasé. Agrobyznys vyhrál. Podá brazilský prezident Dilma Rousseff veto na odsouhlasený brazilský zákon? Pokud ne, tak příští lidské generace se o brazilském pralese dozví pouze z učebnic a historických přírodopisných dokumentů. Brazilský prezident má dva dny na záchranu nejcennějšího bohatství jeho národa. Pokud dojde k plnění schváleného zákona, dojde také ke zvýšení CO2 a následnému oteplení planety. Toto není pouze problém samotné Brazílie, toto je problém celého světa.