Dojde v africkém Malawi ke zrušení zákonů namířených proti homosexuálům?

Dojde v africkém Malawi ke zrušení zákonů namířených proti homosexuálům? Nová prezidentka Malawi, Joyce Banda, prohlásila, že bude během svého prezidentského mandátu usilovat o zrušení zákonů namířených proti homosexuálům. Zatímco je homosexualita ve většině zemí světa naprosto legální záležitostí, v této velmi chudé a konzervativně založené zemi mohou gayové a lesbičky být za svou orientaci odsouzeni až na 14 let odnětí svobody. 

Za tento nehumánní postoj k lidským právům je Malawi po právu kritizováno například Evropskou unií, Spojenými státy americkými, nebo dokonce samotnou Jihoafrickou republikou. Mimochodem je to právě Jihoafrická republika, která má jediná na africkém kontinentě zákony na ochranu práv homosexuálů, a která také dovoluje sňatky osob stejného pohlaví.

Druhá žena v Africe na postu prezidenta státu tak usiluje o zrovnoprávnění homosexuálů v malawijské společnosti. Její rozhodnutí je čistě pragmatické. Tady zřejmě nejde o nějaký zájem primární ochrany lidských práv. V říjnu roku 2011 navrhl britský premiér David Cameron zastavení hospodářské pomoci zemím, které používají a uznávají v zákonech diskriminaci osob s minoritní sexuální orientací. Byl to celkem chytrý krok, jak hospodářskými mechanismy donutit ostatní třeba chudší státy k zastavení diskriminace osob s odlišnou sexuální orientací.

To je také ten jediný důvod, který donutil malawijskou prezidentku, Joyce Bandu, k lobování za jednotná lidská práva pro všechny. Splní se její záměr? No to zatím není jisté. Vše bude záležet na prezidentské schopnosti přesvědčit politiky, ale také společnost, ke zrušení diskriminačních zákonů. Americká administrativa zahájila podobný kurz politiky jaký navrhoval David Cameron. Americká ministryně zahraničí oznamuje, že Spojené státy americké budou nyní brát při poskytování hospodářské pomoci ohled také na dodržování práv osob s odlišnou sexuální orientací.

Ekonomická situace Malawi není zrovna růžová. Tato země je doslova závislá na hospodářské pomoci. Pokud by Malawi neuvažovalo o zrušení diskriminačních zákonů, nejspíš by si samo sobě připravilo velmi krušné chvíle. Ostatně, je to právě celý africký kontinent, který bude muset v tomto směru přeměnit svůj postoj k ochraně lidských práv. Potřeba jednotlivých afrických států by mohla přinutit tyto země přehodnotit jejich přístup k diskriminaci jednotlivých skupin obyvatelstva. Ekonomika a touha po penězích zde tedy působí správně na ochranu lidských práv.

Na druhou stranu, je to právě tlak EU, USA a dalších obchodních partnerů Afriky, který tlačí tento kontinent do náručí Číny, která na dodržování lidských práv naprosto kašle. Čínský vzor chování během své kolonizace afrického kontinentu je velmi jednoduchý: “nestarat se o politiku a postoje jednotlivých afrických států, věnovat se pouze obchodu a penězům”. V tom je také bohužel kouzlo čínského úspěchu na dosud zapomenutém kontinentu.

Jak se zdá, Malawi chce nadále pokračovat v hospodářské pomoci od EU a Spojených států, a tak proto také prezidentka Joyce Banda bude nyní bojovnicí za lidská práva. Bohužel ekonomicky silné státy jako jsou například Nigérie, Uganda, Keňa nebo Senegal na takový západní tlak neuslyší, protože nejsou tolik závislými na hospodářské pomoci. Což je velká škoda, protože je to právě Uganda, ve které hrozí za homosexualitu dokonce trest smrti.

V Malawi jsou to zejména dva zákony, které šikanují homosexuálně orientované občany. §153(o nepřirozených trestných činech) a §156(o veřejné slušnosti), jsou zákony, které by v moderní a demokratické společnosti v žádném případě neměly být. Dokonce turisté, kteří by do Malawi přijeli a bylo by odhaleno, že se jedná o gaye nebo lesbičky, byli by ihned ze země deportováni jako nežádoucí cizinci. Diskriminaci homosexuality přitom do Malawi přinesla britská koloniální správa, pod kterou dříve Malawi patřilo. V roce 1930 koloniální trestní zákon přijal v Malawi homosexualitu jako trestný čin. Před rokem 1930 k žádné zákonem stanovené diskriminaci homosexuálů nedocházelo. Potírání homosexuality je tedy pozůstatkem britské koloniální moci.

Neuznávání práv homosexuálů má v této chudé zemi další tragický dopad. Mezinárodní organizace ještě před nástupem prezidentky Joyce Bandy požadovaly na prezidentovi, aby se ujal kampaně za zrušení diskriminačních zákonů vůči homosexuálům. Popírání homosexuality ze strany zákonů totiž zabraňuje boji proti zákeřné nemoci AIDS. Statistiky humanitárních organizací jasně dokazují, že 25 % malawijských homosexuálů teoreticky trpí nemocí AIDS. Dnes když člověk s touto nemocí oznámí, že se nakazil homosexuálním stykem, může být okamžitě nevybíravě trestně stíhán. Tento postoj v Malawi velmi hrubě narušuje lidská práva.

V Malawi dochází nejen k diskriminaci na základě zákona, zde také dochází k diskriminaci z řad obyvatel. Lidé jsou velmi konzervativní, nábožensky založení a tak často dochází k policejní brutalitě a šikaně na homosexuálně orientovaných lidech. Studie mezinárodních humanitárních organizací dokazují, že téměř 34 % homosexuálních mužů bylo vydíráno, nezákonně vyslýcháno nebo bito ostatními Malawijci. Tyto útoky nejsou většinou ani hlášeny orgánům činným v trestním řízení. Téměř 8 % homosexuálů se v Malawi dočkalo mlácení a ponižování přímo od státní policie.

Zjištění humanitárních organizací dokazují, že v několika případech byla homosexuálním mužům dokonce odepírána lékařská péče. Malawijská rada církví neustále doporučuje vládě i prezidentce, aby veškeré zákony namířené proti homosexuálům zůstaly v platnosti. Je to právě církev, která má v této zemi velký vliv. Jak je vidět, nějaká láska k člověku, ta zřejmě církevním představitelům není ani trochu vlastní.

Každopádně, prezidentka Joyce Banda to bude mít ve své funkci velmi těžké. K prosazení zrušení diskriminačních zákonů v Malawi, bude muset jít proti velmi silné církvi. Bude muset přesvědčovat tolik homofobní obyvatelstvo o přínosu stejného zacházení s homosexuály.  Zvítězí pragmatismus a potřeba zahraniční finanční pomoci podmiňované zrušením diskriminačních zákonů?