Heger nevěří, že jeho reforma je asociální. Handicapovaní a chronicky nemocní jsou oběťmi reforem

Musí se ministr zdravotnictví chovat jako arogantní gubernátor? Jeho chování je tak blízké chování ostatních politiků modroučké TOPky. Jenom oni, jmenovaní Nečasem mají pravdu. Nikdo se nemá pozastavovat nad tím, že se zdravotně postižení vystavují na okraj společnosti. Nikdo nesmí požadovat citlivé řešení zdravotnických reforem. Shlédl se snad některý z ministrů v teorii eugenických učení majících za úkol vyhlazení těch nejslabších a nemohoucích?

Člen vlády odmítá jednat se zástupci zdravotně postižených spoluobčanů. Jak je vidět, tito občané jsou mu k dobru jedině v období voleb, kdy se naslibují hory, ale nakonec zůstanou jen ty nehostinné doly, ve kterém zdravotně postižení nebudou mít ani korunu na kvalitní zdravotní péči. Ministr Heger společně s Drábkem zahajují kolečko, ve kterém jsou obětí právě ti zdravotně postižení. Nové reformy mají podle slov Hegera zlepšit životní úroveň a dostupnost zdravotní péče.

Nevím, možná jsem hloupý, ale když někdo zvýší ceny léků, když někdo změní zákony  o kompenzačních pomůckách, to všechno má zlepšit životní úroveň někoho, kdo má stále menší příjmy. Příspěvky na péči se snižují, invalidní důchody nyní z rozhodnutí vlády budou zpomaleně zvyšované. Stát je přeci v krizi, a tak handicapovaní musejí zažít uměle vyvolaný boj o přežití.

Neustálé zvyšování spoluúčasti ohrožuje nejen zdravotně postižené, ale také starobní důchodce, dokonce ty vážně nemocné, kteří se nedopatřením stali otloukánkem politických výmyslů. Rušení zdravotnických zařízení je pro handicapované doslova pohromou. Člověk, který se nemůže hýbat, nebo se těžko pohybuje, je nyní z ministerské moci a propůjčení nezákonné pravomoci zdravotním pojišťovnám vystaven nepřístupnosti zdravotní péče.

Zdravotní péči tak diky nedostupnosti zdravotnických středisek nedostane mnoho handicapovaných. Ministerská slova o šetření poté ztrácejí jakýkoli smysl. Lidé s handicapy tak budou mít horší zdravotní stav, jehož léčení bude následně mnohem dražší než kdyby v blízkém místě bylo dostupné lékařské pracoviště. Dojezdové doby plánované ministrem Hegerem, to jsou naprosto iracionálním pokusem o narušení zdravotní péče o handicapované.

Média si vzala do hledáčku takové novinky, jako je například výběr doktora během operace, léčby nebo zákroku. Zákon toto neumožňuje, takže ministr opět nabízí lidem nezákonný způsob jak si koupit lepší zdravotní péči. Ti co mají peníze dostanou ve velkých nemocnicích nejkvalitnější péči, protože právě v těchto zařízeních budou situovaní ti nejlepší lékaři. Díky výběru lékaře tak handicapovaní nemusejí také dostávat kvalitní péči od těch kvalitnějších lékařů. Většina handicapovaných má velmi nízké příjmy, a tak si těžko mohou dovolit pět až deset tisíc za výběr doktora.

Ministr zdravotnictví nevěří, že zvyšování regulačních poplatků a léčiv znepřístupní zdravotní péči pro postižené. Jsem zdravotně postižený a za ministra Hegera je to vůbec poprvé, kdy jsem byl nucený riskovat srdeční záchvat, protože jsem neměl peníze na léky. Musel jsem čekat dva týdny, až jsem se dostal do ordinace kardiologa, který mi za mé počínání vynadal. Jenže, mít peníze na telefonní poplatky na nájem, nebo peníze na léky? Telefonní společnosti ani majitel bytu nepočká. Podobně se museli zachovat také moji známí. Prostě neměli na léky.

Pan ministr se svými příjmy neví jaké to je vyžít s šesti tisíci , platit nájem, jídlo, poplatky za internet, telefon a poté ještě předražené léky. Handicapovaný má být z vůle vlády pouhým strojem, který nemusí kulturně žít, který má fungovat jenom tak napůl. Heger nevěří, že jeho reforma je asociální. Možná by si konečně tento člen české vlády by si měl zjistit skutečné údaje nebo fakta. Takto potom vznikají zákony, které jdou proti nejchudším. V médiích se poté válejí informace o ochraně postižených a chronicky nemocných. Bohužel skutečnost je potom jiná.