Je osmdesát let pro liberijského řezníka Taylora málo nebo hodně?

Je osmdesát let pro liberijského řezníka Taylora málo nebo hodně? Tento válečný zločinec, respektive jeho právní zástupci prohlašují, že navrhovaných 80 let vězení za válečné zločiny je příliš vysoký trest. Jestlipak také měli podobnou možnost volby ty stovky tisíc lidí, které Taylor nechal povraždit? Doufám, že stalinské přísloví: “vražda jednoho je trestným činem, ale vražda milionů je jen statistika”, v tomto procesu nebude pravdivé. 

Taylorův režim se neptal svých obětí, jestli chtějí být podřezáni mačetou jako kuřata na porážce, nebo jestli chtějí být ponecháni na živu, Zato dnes, respektive tento pátek, právníci Charlese Taylora žádají prokurátora o nižší návrh trestu. Osmdesát let se jim pro jejich mandanta zdá příliš. Kolik stojí ve skutečnosti život jeho obětí? Je to počítané na dny, nebo na hodiny? Podle čeho by chtěli obhájci stanovit výši trestu člověka, který snad ani není člověkem?

Charlese Taylor udělal z Libérie peklo na zemi. Hlavní město bylo jedním obrovským peklem, ve kterém Taylorův syn jezdíval džípem společně se svým zlatem a diamanty vykládaným samoplem. Jen tak za jízdy z legrace střílel speciálními náboji dum dum(které roztrhají tělo na kusy) na lidi kolem, sem tam znásilnil tu či onu ženu, zatímco jeho otec uvnitř prezidentského paláce hostil známé světové modelky, kterým daroval několik honosných diamantů.

Monrovia, hlavní město Liberie, na fotografiích z té doby připomíná zkázonosné město. To místo apokalypsy, ve kterém vyhrává zlo, ve kterém satan největšího arcizla křižuje ulicemi města. Běžný český divák se mohl s Libérií a Taylorem setkat v americkém filmu Obchodník se smrtí, kde Nicolas Cage ztvárnil skvělým výkonem obchodníka se zbraněmi. Ještě dnes si diváci tohoto filmu mohou pamatovat na výjev z Monrovie, ve kterém je cítit ten zmar a nekonečná beznaděj.

Jasně, toto byl obyčejný film. Skutečnost byla ještě milionkrát horší. S nástupem Taylora na prezidentský post v Libérii, vznikla druhá občanská válka, ve které dvě povstalecké frakce “Liberijci svorní v usmíření a demokracii” s podporou ze sousední Guineje a “Hnutí za demokracii v Libérii” bojovali proti novému prezidentovi, který byl následně zahnán až do Monrovie, ze kterého se stala jedna obrovská válečná zóna. Taylor se díky domácímu a zahraničnímu nátlaku v roce 2003 vzdal prezidentského postu a utekl do Nigérie, odkud byl v roce 2006 vydaný k válečnému soudu do Sierra Leone. Odtud byl následně převezen k mezinárodnímu soudu do Haagu.

Mimochodem Taylorův syn, Charles McArthur Emmanuel Taylor, ten s tím kulometem s diamanty a nekonečnou zálibou střílení do kolemjdoucích, byl již v roce 2009  v USA odsouzen na 97 let vězení taktéž za válečné zločiny páchané v Libérii( tedy za mučení a hromadné popravy). Chuckie, jak se Taylorovu synovi také říkalo, byl zadržený v USA v roce 2006, kdy se pokusil o vstup do Ameriky z ostrova Trinidad. V letech 1997 – 2003 byl Chuckie šéfem Libérijské protiteroristické služby. Mezi radovánky mladého Taylora patřilo například rozpouštění obětí v plastu, elektrické šoky, vaření lidí ve vařící vodě, či polévání lidí vařící vodou a bití s ​​ostrými kovovými pruty…

Soudní řízení s Chuckieho otcem,  Charlesem Taylorem, se táhlo 5 let, sčítá na 50 000 listů dokumentace a vyžádalo si na 120 svědků. Tak dlouho trvalo usvědčení jednoho z nejhorších masových vrahů v historii lidstva. Charles Taylor byl mezinárodním soudem shledán vinným z podpory rebelů v sousedním státě Sierra Leone v letech 1991 -.2002. V této době se v Sierra Leone odehrávala občanská válka.

Charles Taylor byl shledán vinným v 11 bodech obžaloby:  terorismus, vražda, násilí na životě a fyzickém či psychickém blahobytu, znásilnění, sexuální otrokářství, násilí vůči lidské důstojnosti, nábor či rekrutování dětí pod 15 let do ozbrojených skupin a jejich využívání v boji, otrokářství, plenění.

Byl však zproštěn viny za to, že tyto zločiny přímo nařídil. Taylorovo odsouzení je přelomovým bodem. Je to od Druhé světové války první představitel státu, který byl odsouzený za válečné zločiny.

Bohužel před soudem společně s Taylorem nestáli jeho pochopové, jeho syn a další osoby, které jsou zodpovědné hlavně za násilí a zlo páchané jak v Sierra Leone, tak v jeho Libérii. Charles Taylor svou hrou na moc ve své zemi zahájil také takovou vyhlazovací válku proti svému vlastnímu lidu. Jeden podivný diktátor ponechaný světovými velmocemi si ve své zemi dělal co chtěl. Občané tohoto státu nebyli občany, ale pouhým nástrojem, který si prezident a jeho zvrácený syn mohli kdykoli vzít. Taylor ve válce proti povstalcům zneužíval občany jako živé štíty.

Taylor má v Sierra Leone na svědomí na 120 000 lidských životů. Tento plynně angličtinu ovládající člověk, student Bentley College v americkém Bostonu se stal jedním z válečných zločinců Afriky. Taylor podporoval státní převrat proti tehdejšímu libérijskému prezidentu Tolbertovi. Moci se tenkrát v roce 1980 chopil Doe, který Taylora jmenoval do vysoké funkce jako správce veřejných zakázek. Za tři roky ve funkci byl Taylor propuštěn za zpronevěru milionu amerických dolarů, který si nechal zaslat na americký účet.

Taylor utekl do USA, kde byl zadržený a měl být souzený z pronevěry. Budoucí masový vrah však utekl z nejmírnějšího vězení v americkém Plymouthu přímo do Libye, kde prodělal v Kaddáfího armádě patřičný vojenský výcvik. Zde se Taylor naučil partyzánskému způsobu boje, naučil se jak být vrahem. V africkém Pobřeží slonoviny zakládá Taylor skupinu vrahů “Národní vlasteneckou frontu v Libérii”. S touto jeho bojůvkou se Taylor v roce 1989 vrátil do Libérie, ve které má coby velitel jednotek na svědomí přes 200 000 lidských životů. Prakticky až do doby zvolení prezidentem v roce 1997 byl Taylor pouhým vrahem kupícím majetek a vraždící svůj lid.

V roce 1997 se tehdy již masový vrah a diktátor Taylor na snobské večeři Nelsona Mandeli v Jihoafrické republice setkává s modelkou Naomi Campbell, které Taylor věnuje ty pověstné krvavé diamanty. Taylor má také prsty v krvavých bojí v sousední Guineji. Taylorova obhajoba  tvrdí, že je celý proces zpolitizovaný kvůli tomu, aby veřejnost nevěděla, kdo byl Taylorovým společníkem ve zlu. Taylor argumentuje, že na podpoře povstalců v Sierra Leone není nic špatného. Něčeho podobného se například dopouštěli agenti CIA v Nikaragui.

Kdysi nejmocnější muž západní Afriky byl již shledán vinným, nyní čeká na oficiální vyslovení výše trestu. K vyslovení má dojít 30. května 2012. Jak jsem již napsal, prokurátor chce 80 let odnětí svobody, což pro Taylora znamená de facto doživotí.

Je tedy případných 80 let ve vězení velkým zadostiučiněním, nebo je to příliš velký trest? Charles Taylor v Libérii neustále vraždil. Má na triku mnohem více obětí než kolik mu jich je oficiálně připisováno. Lidský život je velmi cenný, proto není možné žádat  pro Taylora trest smrti. Ono to ani mezinárodní právo nedovoluje, což je správné. Proto si také Charles Taylor zaslouží doživotní trest. Pokud se Monrovijský řezník neodvolá, vykoná si svůj doživotní trest v anglickém vězení.