Kolotočář Franta z Matějské pije často Karma Colu

Výběrem tématu jsem si tentokrát asi pěkně zavařil – zřejmě si udělám nepřátele na téměř všech virtuálních frontách. Ale, co na srdci, to na jazyku…

Sběratelé a sběračky buddy ikonek

Facebook je nepochybně fenoménem dnešní doby a kdo ho nemá, ten jako by nebyl, nicméně všeho moc škodí. Nikdy jsem nepochopil tzv. sběrače buddy ikonek. Takový sběrač či sběračka má za cíl jen jediné – žije v jakémsi sprinterském závodě se svým okolím a při své boltovské soutěživosti nutkavě potřebuje všechny okolo trumfnout a ukázat jim, že má víc virtuálních skalpů než oni. Přátelé to jsou sice jen virtuální a sběrači buddy ikonek se se všemi svými “přáteli” pravděpodobně nikdy osobně nesetkali, ale každý nový přírůstek do harému malých avatarů se u nich počítá. Sběrači ikonek tudíž přijmou žádost o přátelství téměř každého, kdo o ní požádá. Pak se tuze moc diví a rozčilují se, že se celý internet baví nad jejich hláškami či že jsou za ně vyzýváni k rezignaci. S podobnými existencemi nechce nikdo normální kamarádit a tak se uchylují i k takovým podvodům jako jistý bývalý vysoký úředník ministerstva školství. Ten měl na svém Facebooku nejdříve jenom 18 kamarádů a bylo mu to tak líto, že si valnou většinu z tisíce nabytých přátel podvodně získal sázením virtuálních mrkví ve FarmVille.

 

Karmohoniči a karmohoňky

Internet se v posledních letech stal rejdištěm pochybných existencí, kteří místo toho, aby už jednou provždy pochopili, že z nich nikdy nebudou žádní Hrabalové české žurnalistiky, tak si k sesmolení svých tuctových článků vybírají miliónkrát ohraná populistická témata o kterých si jsou předem stoprocentně jistí, že jim u publika přinese potlesk v počtu přitakávajících příspěvků a úspěch v podobě karmy přibližující se IQ imbecilního jedince. Při svém každodenním úsilí o napsání co nejpopuličtějšího článku jsou houževnatější než švábi a vytrvalejší než kenští maratonci. Vysoká karma pro ně znamená prestižní záležitost a volnou vstupenku do jakési vyšší společnosti ve které se mezi sebou navzájem veřejně karmují a oslovují slovy “Pane kolego”. Člověk při četbě podobných příspěvků neví, zda má brečet či se má smát… Typický karmohonič má zásobu zhruba šesti populistických témat, které neustále oprašuje v mírně pozměněné podobě a opakuje dokolečka a dokolečka, tak jako popletený kolotočář Franta na Matějské pouti… Karmohonič zásadně nikdy nic neponechává náhodě a vždy si pečlivě hlídá, aby jeho slátanina vyšla v čas, kdy je na dotyčném webu nejvyšší čtenost. Vidina nulové karmy pod jeho článkem ho děsí, proto si ihned po jeho vydání nezapomene kliknout na karmu, jejíž hodnotu během dne opakovaně kontroluje a za účelem jejího zvýšení otravuje i své kolegy na pracovišti a párkrát si klikne i od nich. Někteří karmohoniči své články v minulosti nechávali lepit i na zeď své čtyřprocentní politické partaje, bohužel ji svými bláboly poškozovali natolik, že dostali padáka. Teď už nejsou svobodní a proto si tapetují jen na svou facebookovou zeď. Podobní jedinci mají až 14632 facebookových “přátel”, jiní za svými idoly kapánek zaostávají a facebookových přátel mají “jen” něco okolo 1072.

 

Nejzoufalejší z nich jsou v diskusi pod svým článkem k nalezení téměř v každou denní dobu, což na mě dělá dojem, že se jedná o takzvané lehkoživky či o dlouhodobě nezaměstnané zneužívače sociálních dávek, ale i tak jim oněch pár minut virtuální slávy na internetu a odměnu v podobě vysoké karmy za miliónkrát opakované populistické téma, která jim zvedne jejich pomačkané ego, z celého srdce přeji.

V

-Tento článek vyšel na: http://hassan.blog.idnes.cz/ –

SDÍLET