Komu odbory skutečně slouží? Skutečně chtějí konec vlády kvůli občanům?

Odbory jsou stále větší neznámou. Říkají, že jsou s lidmi, a proto také dělají ty demonstrace nedemonstrace. Opravdu si odboroví předáci myslí, že nějakou procházkou po hlavním městě něco dokážou? Přijdeme s vlaječkami, s těmi tisíci lidmi se projdeme krásným, skoro letním počasím a zároveň se budeme tvářit, že se tentokrát tu vládu shodíme. Otrávíme životy Pražanům. Zastavíme dopravu. Všichni přeci mohou za tu špatnou vládu, a tak si zaslouží být otravováni a obtěžováni neefektivními minidemonstracemi. 

Dnes, v těchto dnech se začne demonstrovat, aby se až do velkých školních prázdnin nic nedělo. Mezitím si odbory vytvoří politický program priorit. Představitelé odborových organizací takovou skrumáž požadavků budou prohlašovat za politický program. Odbory se nyní chovají jako chameleoni. Na chvilku se budou chovat jako politická strana, aby posléze vystupovaly před médii jako legitimní odborová asociace. Silná hesla, silná hra na politické divadlo. To všechno má být polévkou pro mnoho radikálů. To všechno má možná oddalovat skutečná řešení.

Politika v této zemi nabírá nemilých obrátek. Zájmy občanů se tady ztrácejí v zájmech odborářů a dalších lobbistických skupin. Odbory si vytvoří priority, znamená to, že dodnes žádné jejich priority neexistovaly? Kdysi ještě dávno před několika měsíci v politickém éteru kolovaly fámy o politických ambicích odborů. Těžký průmysl de facto neexistuje, velké společnosti zanikly, a tak doposud arogantní odbory přesedlaly na jinou metu.

Jejich zájmem nejsou zaměstnanci podniků. Ty zájmy se přesunují směrem k občanům, protože právě tam existuje větší moc, mnohem větší šance na ovlivňování veřejných dění. Hlavně přesedlání na obecnou občanskou rovinu umožňuje další podílení se na mnoha finančně výhodných projektů. Pamatuji si ještě ty nedávné arogantní odpovědi odborů na žádosti zdravotně postižených. Tenkrát lidé na vozíku, tenkrát ti lidé o berlích byli pro odboráře přebytečným zbožím, se kterým se nepočítá.

Najednou jak jde čas a odbory pochopily, že přesedláním na sociální rovinu získají více občanské podpory, zdravotně postižení jsou vítanou složkou jejich snažení. Odbory se transformují přímo před očima nás všech do politické strany. Vytvoří se politický soupis politických, nikoli občanských priorit. Pokud odbory opravdu chtějí být politickou skupinkou lobbistů, tak ať si klidně jsou. Ať si tedy požádají o registraci na Ministerstvu financí. Každý řádně přemýšlející občan této země vidí, že odborářská snažení nemají pražádný efekt. Na jedné straně jsou odbory a politické hry a silná slova, ve které chybí skutečné silné úmysly.

Odbory chtějí změnu, vyprávějí o vládě matematických analfabetů, přitom samy odbory nechtějí tuto vládu ukončit. Proč se neudělá jedna velká generální stávka. Proč tato stávka skutečně netrvá týden, dva? Protože tím by skončilo to trapné divadelní představení, které umožňuje odborům jedno dlouhé divadélko. Přitom kdyby se odborům podařilo svrhnout vládu, mohly by mít velkou popularitu. jenže odbory a dění v odborech je také řízené populismem a lobbistickými zájmy, ve kterých jsou občané používáni jako nátlaková zbraň pro zajištění zájmů odborů, nikoli zájmů občanů.

Kam nám tedy ty odbory míří? Určitě nemíří k lidem, ale k zájmům lobbistů a lobbistických choutek jednotlivců skrývajících se za odbory. Kam se poděla militantnost? Ve firmách vzrůstá strach o zaměstnání, a tak si odbory dají malý odpočinek? Odbory ve slovech odborových předáků hovoří na demonstracích velmi plamenně a poté vyměknou? K čemu tedy jsou odbory? Naši odboráři by se měli především co učit od svých francouzských kolegů. tam demonstrace nejsou happeningy plné výletů po hlavním městě.

Zavadil z odborů oznamuje, že chtějí stávkovat, ale nemají ji připravenou. Vedení před necelým měsícem vyzývalo k něčemu co lidé nechtějí. Odbory tedy předem mluví, aníž by byly schopny předem domluvit skutečné akceschopné demonstrace? Odbory jsou zvláštním drinkem, ve kterém se nikdo nevyzná.