Montováním politiků z mandátového výboru do případu Rath může docházet k jeho zpolitizování

Je stíhání Ratha protizákonné? Obávám se, že v této věci nelze jednoduše odpovědět. Divím se některým lidem, že jsou ochotni okamžitě říct, že stíhání kolem Ratha je nezákonné. Je to vůbec poprvé, kdy byl zadržený politik za korupční jednání. Chápu, že příznivci levice rádi vidí ve stíhání komplot. Chápu také pravičáky, kteří rádi poukazují na to, že levice krade. Je to období, ve kterém se oba dva názorové tábory snaží. Pravice se pokouší na Rathovi odstínit mediální zájem na jejich korupční kauzy, zatímco levice se staví podle rathovského scénáře do role politického trpitele. 

Zakládají se různé skupiny, které dokonce hovoří, že je Rath nevinný. To, jestli je Rath vinný nebo nevinný, o tom může rozhodnout jen nestranný soud. David Rath je především poslanec Parlamentu České republiky, je velkým politickým hráčem,  a tak na něj nemůžeme z morálního hlediska pohlížet jako na nějakého obyčejného člověka, na kterého platí morální hledisko presumpce neviny. Ano, před zákonem jsme si všichni rovni, a tak i panu Rathovi patří z právního hlediska presumpce neviny. Z morálního hlediska je však nutné na něj pohlížet jako na někoho, kdo se daných trestných činů dopustil. Na politika musí být kladen mnohem tvrdší morální společenský metr.

Ve věci obhajoby pana poslance Ratha je mezi lidmi používán systém demagogie, systém účelových otázek typu: Protiústavní ANO x NE. Je používán mechanismus upozorňování na jiné politické kauzy, které byly zameteny pod stůl, zatímco Rathův proces je řešen. Tohle všechno je účelové a má to jeden jediný úkol, zmást běžného občana s levicovým cítěním. Levičák má nyní být jednou jedinou ovcí bez vlastního rozumu. Skutečnosti jsou tady zbytečné, vždyť tady jde především o ideologický spor, ve kterém může dojít k očernění oranžové ČSSD, nebo ne?

V rámci rathování se používají stejné ideologické metody používané za nejtvrdšího komunismu: mění se historie a chápání ústavních zákonů přesně tak, aby vše vyhovovalo ideologické povaze. To se děje především mezi lidmi na sociálních sítích, kde zcela jistě lidé z ČSSD pracují na vytváření image jedné ublížené strany. Skutečnost je přitom úplně jiná.

To, že se Rath sám poškozuje tím, že se vydává za politického vězně, to je věc jiná. Případná protizákonnost stíhání poslance Ratha tady není v tom zda se dopustil nebo nedopustil trestného činu, ze kterého je prošetřován. V tomto ohledu musí rozhodnout soudy. Protizákonnost ve věci Rath tady leží v procesní rovině. Poprvé v historii byl použitý článek 27 Ústavy ČR pro stíhání poslance. Zcela logicky se zvednou hlasy pro a proti tomuto počínání. Příznivci ČSSD a Ratha poukáží na možné porušení ústavnosti, protože několik profesorů práva označí takový postup za protiústavní. Stejně tak Rath podá ústavní stížnost, a tak levicoví radikálové opět zahájí boj upozorňující na protiústavnost.

Okamžitě je ignorována povaha Ústavy, okamžitě se zapomíná na to, že co profesor, to jiný názor, protože Ústava ČR je psaná nejasně a nepřesně, viz. můj článek: Ach ten článek 27…. Ústava ČR je skutečně nepřesná a dá se vykládat všelijak

Už velmi málo levicové tábory poukazují na státní zastupitelství, které skutečně vyšetřuje v možném rozporu se zákonem. Žaloba proti Rathovi byla podána na brněnském státním zastupitelství, To celou věc předalo na zastupitelství na severu Čech, protože se domnívalo, že jde o severočeský problém. Nyní všichni víme, že většina trestných činů Ratha se odehrála ve středních Čechách, a tudíž podle zákona by se celou věcí mělo zabývat tamější státní zastupitelství.

Severočeské státní zastupitelství říká, že celou věc sleduje proto, aby nedošlo ke střetu zájmů. Ano, to je možné a je pravděpodobné, že s Rampulovou středočeskou pověstí by Rathův případ dopadl velmi špatně pro stát a dobře pro Ratha. Čím více dochází k prošetřování tohoto případu, tím více také dochází k politickým snahám ovládat případ. V případě Ratha se nacházíme ve velmi podivné situaci. Ministerská vyhláška z roku 1994 říká, že v případech, kdy došlo k poškození financí či ekonomických zájmů EU a kde výše škody přesahuje 150 miliónů korun,  musí dozor nad případem vykonávat vrchní státní zástupci. Z tohoto hlediska může být postup státní zástupkyně Bradáčové v rozporu s touto vyhláškou.

Obhájci zadržených v Rathově kauze si stěžují právě na porušení věcné příslušnosti případu. I když i zde nemusí dojít k porušení věcné příslušnosti. Záleží na tom, jaké trestné činy budou severočeským zastupitelstvím stíhané. Pokud těmi trestnými činy budou ekonomické zájmy EU a pokud půjde o škodu nad 150 milionů korun, poté by vše přešlo do Prahy. Dalo by se říct, že zde záleží především na stylu, jakým celou věc podá Bradáčová. Když celý proces odůvodní severočeské státní zastupitelství určitým způsobem, nemusí věc prošetřovat pražské státní zastupitelství.

Je současné stíhání prováděné Bradáčovou zpolitizované? To samozřejmě nikdo neví. Můžeme se pouze domnívat na základě komentářů, můžeme se pouze domnívat na základě neexistence stížnosti na podjatost státní zástupkyně. Z tohoto ohledu jako občan mohu říct, že vyšetřování Ratha prozatím pravděpodobně není zpolitizované. Ke zpolitizování celé kauzy ale může velmi jednoduše dojít. Najednou členové mandátového a imunitního výboru v médiích říkají kdo by se měl a neměl věcí zabývat.

Pomaličku tady roste zápas o státní zastupitelství. Zatímco policie Ratha vyšetřovala v tajnosti a některé skutečnosti nezanášela do policejních databází ze strachu z politických manipulací, nyní tady vidíme otevřený pokus o politickou manipulaci celého případu. David Rath bude možná převezen na pražské státní zastupitelství, tam se setká s amatérskými detektivy z imunitního výboru.

Najednou do celé věci díky poslancům a imunitnímu výboru do celé záležitosti proniká Rampula a jeho státní zastupitelství, proti kterému vystupoval i socanský senátor Dientsbier. To, že se do celého problému dostávají poslanci, kteří by vůbec neměli mít k tomuto případu přístup, to může velmi celým případem zamávat a může to vést k politickému atakování celého vyšetřování. Imunitní a mandátový výbor má ze zákona právo takto vystupovat. Poslanec má také právo účastnit se jednání o svém případu v tomto výboru. To všechno je pravda. Je ale takové chování poslanců k případu etické a morální?

Předseda tohoto výboru. poslanec Sobotka, byl v přímém spojení s Rathem, a tak jakékoli počínání Sobotky v tomto případu může být ve střetu zájmů a může docházet k politickému ovlivňování celé kauzy. Politici, ať už jsou zleva nebo zprava, zcela jistě touží celou kauzu Rath zpolitizovat. Mohlo by zde dojít ke zpolitizování. Imunitní a mandátový výbor nyní musí rozhodnout, zda se může nebo nemůže pokračovat ve stíhání Davida Ratha. Je vůbec morální, aby politici rozhodovali o tom, zda stíhat nebo nestíhat svého třeba i stranického kolegu? Montováním Mo