Petrova matka z Břeclavi se kaje, trest si ale zaslouží jak Petr, tak i jeho matka

Petrova matka z Břeclavi se kaje, trest si ale zaslouží jak ona, tak její lživý synek. Větší vinu v této ukrajinské dvojici má zcela bez diskusí Petr, který své matce lhal a ta následně celou lež patřičně zmedializovala. Nevím jak vy, ale já naprosto nechápu, jak se někdo, ať se děje cokoli, může spojit s náckovskými skupinkami. Nešťastná matka byla tak hloupou, že se spojila i s nácky? Ona nevěděla kdo, nebo spíše co je strýček Vandas? 

Tomu se dá těžko věřit. Vandas a jeho naciskupinka je velmi dobře známou po celých Čechách, a nejen tam. Petrova matka na jednu stranu říká, že nechce vyvolávat národnostní nebo etnické nepokoje, ale zároveň v médiích nechce vystoupit s jasným odmítnutím rasistických akcí. Rodinní přátelé chtějí zorganizovat pochod. Předpokládám, že Petrova matka je naprosto normálně inteligentní osobou, a ví, že takový pochod, ať je organizovaný kýmkoli, může vyvolat vlnu násilí a nenávisti.

Vědomě tak Petrova matka ve svém podvědomí počítá i s možným násilím, i když veřejně říká, že žádné násilí nikdy nechtěla. Věděla z předchozích rasově motivovaných trestných činů, které se na severu udály, jak podobné pochody probíhají, a že přitáhnou radikály. Mohla tušit, že může dojít k ohrožení zdraví a životů romských obyvatel. Těch nevinných lidí, kteří za nic nemohou. Nátlakovou, populisticky mířenou akcí chtěla paní Oksana urychlit vyšetřování Petrova případu i za cenu rasových útoků na místní romskou komunitu. Jak si mohla tato žena vzít na svědomí ohrožení dalších nevinných lidských životů?

Paní Oksana, Petrova matka, říká, že se zachovala jako všechny matky. Byla plna hněvu, a tak mohla klidně bez jakýchkoli výčitek zahájit pogromy proti Romům? Pokud psychologové říkají, že Petr coby patnáctiletý nedokázal domyslet důsledky svého jednání, je tady jeho matka Oksana, která byla ve zcela odlišné roli. Na jedné straně jsou mateřské pudy schopné nerozlišovat správné a nesprávné kroky při ochraně potomků, ale na druhé straně je tady lidská část povahy. V těch nejhorších okamžicích se ukazuje právě skutečná, nikoli hraná povaha člověka. Ať si říká paní Oksana co chce, byla podvědomě připravena klidně obětovat nevinné, aby byli chyceni tři domnělí lidé.

Pokud by takto bezhlavě jednaly všechny oběti trestných činů, byla by republika plná různých demonstrací proti různým druhům pachatelů trestných činů. Bylo tady zneužité to rasistické políčko, na kterém se vedle zloby přiživili i čeští náckové. Morálně silný člověk nikdy neklesne na spolupráci s nácky, nikdy neklesne na hru o kolektivní vině. Petrova matka měla zejména zdůraznit, že jedinými viníky jsou chlapcem vyjmenovaní útočníci a nikdo jiný.

Zvolání jako cikáni do práce nemá nic společného s jejím synem. Paní Oksana se nezúčastnila náckovské demonstrace. Byla pouze na první části, na které na pódiu nestáli náckové. Přesto, jak jsem psal, byla morálně zodpovědná i za náckovskou demonstraci, protože v médiích vystupovala jako neschopná oběť, místo aby veřejně v médiích, nikoli někde na náměstích, prohlásila, že s nácky nesouhlasí, a že se od celé věci distancuje. Ano, tato žena se mohla zúčastnit náckovských demonstrací a mohla tak vyvolat ještě silnější emoce. Neudělala to.

Vše mohlo dopadnout ještě hůře, ale nedopadlo. Tohle všechno ovšem paní Oksanu ani Petra v žádném případě neomlouvá. Vše nedopadlo mnohem hůře jenom díky skvělé policejní práci. Stačilo, aby náckové a zfanatizovaní občané našli díru v policejních kordonech, a vše mohlo končit tragicky. Zfanatizovaný dav za vedení naciomladiny mohl klidně vypálit dům Romů, mohl nějakého Roma těžce zranit, mohl někoho zabít. Jedno etnikum bylo díky Petrově matce i Petrovi samotného významně ohroženo. Jejich jednání přivedlo těžkooděnce do Břeclavi. Jejich jednání otevřelo polouzavřenou skřínku nenávisti, která se skrývala pár centimetrů před polouzavřenými dveřmi. Břeclavský vymyšlený útok otevřel dveře nenávisti lidí, nad kterou nyní Břeclavané mohou zpytovat svědomí.

Kdyby Petr řekl ještě před pochodem nácků a zfanatizovaných lidí, že se zranil sám, nemuselo se nic z toho co se stalo stát. Je sice krásné, že Petr v televizi vykládá o neprospané noci na JIPce kvůli útoku, který si vymyslel. Psychologové říkají, že si patnáctiletý kluk nemusí uvědomovat důsledky svých činů, ale jak vidíte, ten kluk si byl zcela vědom co dělá. Tušil, že se může stát něco velmi špatného. Přesto druhý den ráno, když vstal, tak se rozhodl nadále mlčet. Dokonce převzal i šek od Michala Davida. Co se dělo v chlapcově mysli? Co kdyby se dozvěděl druhý den, že někdo byl těžce zraněný nebo zabitý? Tohle nebyla hra, to bylo velmi vážné.

Stejně jako Oksana a Petr, jsou trestně zodpovědni i Petrovi kamarádi, kteří křivě vypovídali na policii jako svědci útoku. Proti Oksaně Zhyvachivske a jejímu synovi má být orgány trestního vyšetřování postupováno bez milosti. Oni také neměli svědomí, také neměli soucit s ostatními Romy, kteří byli ohroženi lží, i když nic neudělali. Tento případ by měl být vyšetřován a řešen jako ukázkový případ. Měl by být dán jasný signál, že se nemá lhát, že se nesmí ohrožovat celé etnikum na základě kolektivní viny, kterou paní Oksana přijala téměř okamžitě.

Média by se měla z kauzy Břeclav poučit, že populismus a touha za senzacemi, podpora rasismu, to všechno je špatně. Doufám, že účastníci této kauzy( Petr, jeho matka i prolhaní svědci) budou po zásluze potrestáni.