Problémem nejsou Romové ani lidé pobírající dávky, jsou to politici

Problémem České republiky nejsou Romové ani lidé pobírající dávky. Těmi pravými problémy o kterých se v médiích nemluví, jsou politici. Jsou to ti kravaťáci uměle se pohybující v médiích a ve večerních zprávách. Tito naši političtí zástupci se přeměnili v profesionální zloděje, kteří z republiky dělají otevřený naprosto nefalšovaný obchod.

Pravicová politika stále více inklinující k ultrapravicovým hodnotám ráda poukazuje na to, že největším problémem této země jsou Romové a snad i uživatelé sociálního systému. Média, televize, diskusní pořady s politiky jsou přeplněné různými nápady co s těmi porušovači sociálního systému dělat. Tato země každý rok ztratí jako mávnutím kouzelného proutku na 100 miliard korun a média se zajímají o problematiku sociiálních dávek, jestli jejich výplata v takové míře je možná.

To je opravdu velmi úsměvné. Kdesi v rohu existuje složitý problém a nikdo se nezajímá o jeho řešení. Sto miliard se vypaří a najednou tu vadí několik nepoctivců zneužívajících jeden systém. Celkem se na Ministerstvu práce a sociálních věcí vyplatí na 450 miliard korun a pouze 144 milionů bylo zneužito podvodníky.

Podvádět se samozřejmě nemá a je to špatné, ale zároveň nemůžete hovořit o nějakém hojně rozšířeném měřítku, který by ohrožoval vyplácení sociálních dávek. Politici krásně umí přemístnit pohled občana. Občané nesmějí vidět ty politické hrátky a podvůdky, které se v parlamentních rájích odehrávají. Uměle pod politickou taktovkou, uměle pod pláštíkem provládních médií mají být viníky a nebezpečným jevem právě ti spoluobčané nemajetní a chudí.

Občané se mohou hádat, kdo za co může a politici zvesela rozkrádají národní majetek malé republiky kdesi uprostřed Evropy. Taková malá domů, do soukromých rukou pomáhá chudým a přepracovaným poslancům zvětšovat rodinné rozpočty. ODS se odjakživa snaží ukazovat na uživatele sociálních systémů jako na flákače a naprosté nemakačenky. Ještě teď vidím ty plakáty a transparenty potetovaných hrubiánů představujících nemakačenky závislé na státních financích.

Je to právě modroučká strana, která má největší podíl na současném stavu veřejných financí. Těmi zloději nejsou spoluobčané. Nejsou jimi cikáni, nejsou jimi chudí a nemajetní. Tito lidé nemohou za to, že se v minulosti zhasla světla, aby přátelé politiků a dokonce i samotní politici mohli zvesela krást všechno co uvidí a na co dosáhnou. Největší viník dokonce sedí na prezidentském křesle. Politici  nacházející se v období černé tmy stále kralují a stejně tak si rozebírají majetek státu jako takové jednoduché lego.

Zástupné a umělé problémy představující falešné viníky mají zastínit skutečné aktéry. Tato země má obrovský problém. Strašně veliký. Do politiky se dostali miliardáři, dostali se tam lobbisté a mnoho špíny ovládající politické dění. Politické strany se stávají prodlouženou rukou vlivných lidí a politici slouží jako prodloužené ruce vlivných obchodníků.

Je to všechno takové zvláštní. Zlodějíčci v sakách říkají národu, že těmi zloději jsou obyvatelé státu. Tito zlodějíčci rozkrádají zemi a přitom si dovolí segregovat nás všechny podle nějakého zvláštního klíče. Ty žiješ v sociálně vyloučených oblastech, ty nejsi řádným občanem a ty žiješ v zajímavé čtvrti, ty jsi tím pravým Čechem. Populismus a populistické manýry profesionálních zlodějů napomáhají náckům k jejich vysněnému cíli dostat se do vysoké politiky.

Problémem této země nejsou opravdu občané, ale jenom politici. Politici kradou, politici vytvářejí pravidla přihrávající finance stranám a rodinným rozpočtům politických kasiček. Někdy se opravdu divím, jestli jsme až tak moc hloupí, že si necháme toto všechno líbit.