Církev se restitucemi zaprodává temnu a peklu. Není mamonění peněz hříchem?

Církevní restituce, to není jen boj církví získat majetek, který jim nepatří. To je také boj v parlamentě mezi katolicky nakloněnými poslanci. Kalousek je bývalý příslušník KDU-ČSL, má tedy k církvi velmi blízko. Mnoho lidí z TOP09 pochází ze stejného prostředí, proto také tato strana nejvíce horuje za církevní restituce. Římskokatolická církev, ten největší obchodník s bohem a odpustky, má v Poslanecké sněmovně ve většině poslanců TOP09 poměrně silní kroužek lobbistů.

Poté se nesmíme divit, že tak kontroverzní návrh restitucí, jaký bezesporu předání majetku církvím je, vůbec může projít. Církev najednou potřebuje stovky milionů. Ty stovky milionů za majetek, který stejně získala nekalou činností. Vůle Krista je Vatikánem a jeho služebníky den co den pošlapávána jako nějaká onuce. Hlavní vzkaz o chudobě a pomoci bližnímu svému, hlavní vzkaz pomoci hladovým a potřebným se ztrácí v šustivém, dalo by se říci Rathovském kanonu nové doby.

Mniši byli nahrazeni byznysmeny s křížkem na krku. Kolárek a černé roucho znamenají právo na lež. V každém těžkém období církev zkoušela získávat majetky, které jim byly odebrány majetkovými a půdními konfiskáty. Kam až daleko v historii budeme omlouvat církev? Kam až daleko dostane církev své majetky, na které nemá žádné doklady?

Pánové a dámy s Kristem v mysli a peněženkou v srdci si sedli a jen tak nad bílým stolem rozprostřeli své prstíky nad mapou České republiky. Možná jako novodobí válečníci finanční kruciáty zahájili nová tažení s procírkevně naladěným Klausem, TOPkou a ODS. Římskokatolická církev se stane druhým nejbohatším subjektem v České republice. Opět se nacházíme v období, kdy církev mamoní majetky, aby opět zapomínala na své ovečky potácející se v bídě a zmaru. Najednou celá klaka církevních zástupců přemýšlí co s tak obrovským majetkem bude dělat.

Představitelé Svatého stolce uvažují o akciové obchodování. Kristus ta značka number one, ta to jistě potřebuje. Bez dalších finančních prostředků by víra ve státě zahynula. Česká republika je zemí, ve které většina lidí poukazuje na nehoráznost církevních restitucí a nesouhlasí s nimi. Přesto politici prosazují církevní restituce s velkou idejovou zapáleností. Jsou z nich demagogové. Ty slepé ovce, které byly zlákané medem a strdím jejich vnitřní víry. Selhala u nich povinnost sloužit lidu. Ostatně, není to nic nového. Již v minulosti politici zastávali raději zájmy novodobé sekty, než aby zastávali ochranu lidí a státního majetku.

Církevní restituce jsou krádeží za bílého dne. Jsou takovou nemilou ukázkou toho, co se stane, pokud selže kontrola politické moci. Klaus ve jménu ultranacionalismu věří ve stálost církevních hodnot. Prastará, kostnatá dogmata církve jsou naším nejvyšším politikem glorifikována na ideály, které je třeba ochraňovat. Vzpomeňme si na trapný Klausův projev na svátku svatého Václava. Tam prezident působil jako církevní papaláš pražského nebo olomouckého biskupství. Možná tento okamžik také ukazuje kdo vlivný za církví stojí a kdo mile rád přemluví nejvyšší představitele partají ke kývnutí nad církevními vyrovnáními.

Církev nepatří do nebes, není hodna žádného zbožňování. Je to také církev, která v minulosti vymyslela peklo. Přebrala ho z jiných vyznání, aby mohla děsit tehdy nevzdělané obyvatelstvo tím co se stane, pokud nebudou povolní církevním praktikám. Většina majetku církvi nepatří, protože ho ukradla, získala jako konfiskáty od lidí, kteří ze strachu museli opustit české království. Tohoto faktu si byl vědomý například císař Josef, který svými nařízeními církevní majetky ubral. Ne náhodou některá dnešní církevní nároky sahají až do této doby. Ve 21. století řešíme problémy až z 18. století. Je třeba sahat až tak hluboko?

Církev nepatří do nebes, ona patří do horoucích pekel. Je to sekta, která z Vatikánu pouze okrádá chudé a nemohoucí. Římskokatolická církev prosazuje temnářství, zlo a veškeré její kroky jsou motivovány získáním majetků. Ostatně stačí se podívat na některé pražské kostely, ve kterých velební pánové veskrze soukromé agentury vybírají peníze a poplatky třeba i za konání charitativních akcí. Církev se po staletí chová podle pradávného kodexu brát chudým a bohatým dávat.

Církev si sepíše majetek na který má nárok, aníž by existovaly jakékoli důkazy o církevních tvrzení. Je to to samé, jako kdyby kdokoli z nás napsal, že má nárok na půlku města, aníž by doložil majetkové nároky. Ostatně, je to církev, které i modrý Marek Benda věří, a tak je všechno v pořádku. Největší sekta s největším vlivem má vždy pravdu pravdoucí. TOPka i ODS jsou subjekty, kterým nezáleží na názoru lidí. Mají svá zadání, svoje sliby lobbistům, a tak se celá záležitost kolem církve musí dovést do zdárného konce.

Restituce zvýší zadlužení každého člověka o 15 000 korun. To zřejmě nikoho nezajímá. Řehole dominikánů a minoritů v současné církvi nemá pražádné místo. Městské řády 13. století kázající o nutnosti chudoby církve, to je zřejmě něco, nad čím chamtivá církev raději zavírá oči. Samotný papež Benedikt XVI. se nechal slyšet, že materiální věcí vystupují do popředí a stírají rozdíly mezi dobrem a zlem, což způsobuje, alespoň podle Svatého otce, že lidstvu hrozí temnota. Toto řekl nejvýše bohu postavený představitel církve. Tedy církev sama podle papeže upadá do temnoty, když touží pouze po majetku.

Ještě před dvaceti lety Dominik Duka říkal novinářům, že navracení církevního majetku by církve zabilo. Nyní je jiného názoru? Zatímco se lidé od církví odvracejí, naši poslanci jako rytíři ve zbroji bojují za svatý kříž umístněný na hrudi papeže. Katolická církev se chystá na život poté co TOP09 a peakovská LIDEM přihraje služebníkům zla, tedy pardon církve, jejich miliardové dárky.