Gazdík požaduje po ČSSD transparentnost, i když všechny strany mají stejné máslo na hlavách

Financování politických stran, to je věčný nekonečný příběh, ve kterém se jedni provinilci snaží poukazovat na jiné. Včera poslanec Rath promluvil v Poslanecké sněmovně. Nevědomky označil část ze sedmi milionů jako finance ČSSD pro volební kampaň, a tak jako svatá armáda povstala TOP09 volající po transparentním financováním politických partají. Je krásné, jak si politické strany hrají na Mirky Dušíny. Obávám se, že TOP09 není tou pravou, která by měla volat po nějaké transparentnosti.

Amnesty International, Transparency International, tyto všechny organizace již dlouhá léta poukazují na černá financování politických stran. ČSSD stejně jako ostatní politické strany dělají vše proto, aby získali nezákonnou cestou finance na úhradu předražených volebních kampaní. Copak by si politická strana mohla dovolit vyhodit na volební kampaň víc jak půl miliardy korun? Báchorkám o 95% slevách mediálních firem věří asi málokdo.

Mnoho financí přichází do stran tak, aby je nepodchytilo stranické účetnictví. Tyto praktiky používají jak ČSSD, tak ODS, TOP09 i KSČM. Ve falešném financování partají maí prsty všechny strany bez rozdílů. I ta TOP09 má určité podivnosti jako například dárcovství ve straně a zároveň získané zakázky na Ministerstvu financí nebo ministerstvu sociálních věcí. Pan poslanec Gazdík se snaží využít rathovského faux pas na poslanecké půdě.

Sociální demokraté budou jako zarytí berani odmítat souvislosti Rathovy kauzy s financováním strany. Je to právě financování velkých kolosů jako ČSSD nebo ODS, kteří mají velmi nečisté, velmi špinavé financování. Lidé jako Sobotka nebo Zaorálek ve mně nebudí příliš důvěryhodnosti. Dva kravaťáci, z nichž jeden sám kdysi odcizil poslanecké náhrady, nyní říkají, že jejich partaj je čistá jako slovo boží. Gazdík má pravdu v tom, že partaje musí mít černé fondy a má nejspíš pravdu, že se socialisté kryjí jejich soukromou společností.

Politické strany se stále více podobají mafiánským spolkům, ve kterých dochází k financování partají nezákonnou cestou. Podle Aktuálně.cz je v torzu dokumentů proti Rathovi nahrávka vykládající cosi o penězích na Buštěhrad, které měly skončit ve volebním balíčku Středočeského kraje. takové veletoče s penězi jsou v partajích bohužel časté. To je ta šedá zóna kam lidé nevidí. Ukazují se také jisté náznaky, že politické partaje jsoub financované opět v rozporu se zákonem velkými firmami jako jsou Lesy ČR, ČEZ, MUS a další. Toto je veřejné tajemství, které koluje jako Yetti po chodbách politických kuloárů.

Podívejme se například na jeden příklad finančních hrátek v ČSSD. Popsal jsem je kdysi v mém článku: “Když politici z pravice a levice podivně studují“, v tomto článku poukazuji na Haškovo pochybné studium Michala Haška, zároveň však uvádím toto: “Dalším výtečníkem je Hulínský, který je sám o sobě kontroverzním. Od ODS přijal místa v dozorčích radách, ve kterých moc neexceluje, kašle na opoziční činnost. Za milionové odměny, které za své působení v radách dostává tedy financuje volební kapmaň ČSSD aníž by tyto peníze prošly účetnictvím ČSSD jako dar. Napřed podporuje Dienstbiera a pak se na něj vykašle, podepíše Koaliční smlouvu s ODS, no a nyní vyšlo najevo, že má také takové studijní potíže. Osm let si tento člověk před své jméno píše titul JUDr. I když jeho rigorozní práce je nyní zpochybňována jako tematicky nedostatečná. Oponent Hulínského rigorozní práce nic přitom nevytkl a doporučil ji k obhajobě.

Toto je mechanismus, který v ČSSD způsobuje značnou část zakrývání peněz, které tak neprojdou stranickým účetnictvím. Ve svém článku: “Transparentní politické strany jsou nutností“. V tomto článku rozebírám volební financování kampaní. Při minulých volebních kampaních chybí v ODS na 100 milionů korun. Dodnes tato partaj nevysvětlila, kam se tyto peníze ztratily. KSČM má ve svých financovaní také poměrně velký guláš, deklaruje 60 milionů ve volebních výdajích, přitom podle výroční zprávy volební kampaň měla stát jen polovičku, tedy 30 milionů korun. Věci veřejné mají ve financování stran obrovský chaos.

U socialistů vede ve sponzorství Tomáš Melich. ČSSD věnoval 6,35 milionů na kongres Strany evropských socialistů v Praze. Tradičně největším dárcem z řad firem je u ČSSD společnost Cíl, jejímž stoprocentním akcionářem je sociální demokracie. Loni straně darovala 10 milionů korun. Stejné společnosti přitom podle výroční zprávy dluží socialisté 270 milionů korun.

Pochybnosti kolem sponzorství se nacházejí i u  TOP 09. Brněnský podnikatel Dušan Novotný věnoval Kalouskově a Schwarzenbergově straně jedenáct milionů korun. Jak vidíte, TOP09 není zase tak čistou stranou. Dušan Novotný po státu za svou firmu Orgapol požaduje u Ministerstva financí úhradu zhruba 60 milionů korun za způsobené škody jeho firmě. Tedy tento podnikatel žaluje Kalouskovo ministerstvo a poté Kalouskovi dá peníze do strany? Není toto divné? Dalším člověkem, kdo daroval peníze TOP09, je podnikatel Loncnar. Tento člověk je spojený se Setuzou a Mrázkem a to jak rodinně tak i finančně.

Gazdík dnes požaduje po ČSSD transparentní financování, i když sami mají podivnosti i  zvláštní způsoby financování stran.  Gazdík volá po transparentních účtech politických stran, ale transparentní účty nejsou všespásné. Transparentní bankovní účet umožňuje jistý systém občanské kontroly hospodaření. Ty finance, které jsou i nyní dávány bokem se neobjeví ani na tomto transparentním účtu, ale i přesto by tato cesta řešení průhlednosti strany byla velmi žádoucí. Proč strany tento typ účtů nechtějí? Často se politbyra odkazují, že oni by rádi takový účet založili, ale že nevědí jestli si to právně mohou dovolit vzhledem ke svým sponzorům, kteří často chtějí zůstat v anonymitě.

K tomu, aby chování strany bylo transparentní  musí být zveřejněný obsah všech dárců, a to online, tak, aby tento seznam byl co nejrychleji k nalezení.  Tímto zabezpečením se zamezí různým neznámým, mrtvým dárcům. Trapné situace například v ODS, nebo v ČSSD by se rázem odstranily. Společnost nemůže čekat na to, až média začnou pátrat po sponzorech politických stran.

Vedle transparentních účtů a zveřejňování dárců politických stran na internetu je třeba řešit například tzv. stropy výdajů na volební kampaně. Neurčením stropů na volební kampaně navádíme přímo politické strany k nezákonnému chování. Politická partaj během voleb podobně jako Žralok bílý propadne frenetickému záchvatu žravosti a vyháže okny stovky milionů korun na přesvědčování a oblbování občana.
Musí být stanovený maximální možný strop ceny volební kampaně. Politická strana by měla vést speciální podrobnou evidenci volně přístupnou na internetu. V této evidenci by mělo být patrné jaké částky a odkud byly použity a na co byly použity. Mělo by být zakázáno používání prostředníků při kupování PR volební kampaně.

Ano, tohle všechno by politické strany měly dělat. Jenže v České republice není ani jedna parlamentní politická strana, která by vše takto dělala. TOP09 má stejné prohnilé účetnictví jako ODS, ČSSD, KSČM nebo Věci veřejné.