Izrael porušuje práva afrických migrantů, dokonce pro ně zřizuje internační tábory

Izrael v rozporu s mezinárodním právem trestá uprchlíky. Poukazuje na to především organizace Human Rights Watch, která vyzvala vládu Izraele k zastavení veškerého počínání vedoucího k porušování práv uprchlíků. Nový imigrační zákon Izraele pošlapává práva lidí a ohrožuje jejich životy. Izrael porušuje standardy zavedené na poli imigračních předpisů. Podle nového zákona mohou být imigranti drženi bez jakéhokoliv důvodu ve vazbě až dlouhé 3 roky. 

Izrael 3. června 2012 oznámil, že každého, kdo načerno překročil izraelské hranice může být zadržený izraelskými státními úřady až na dobu tří let. K této tragické podmínce Izrael sáhl poté, co afričtí imigranti překračují izraelské hranice a zde žádají o politický azyl. V rasisticky založeném Izraeli se vzedmula vlna protiafrických protestů žádající deportaci těchto lidí zpět do jejich původní domoviny.

Izraelští politici svými úpravami imigračních zákonů pouze přilévají ohně do xenofobně naladěné atmosféry. Podmínky tříletého věznění výrazně porušují mezinárodní právo a Izrael tak podle této právní normy bude nezákonně trestat každé utečence. Tito lidé prchají většinou z oblastí zasažených válkou a nemají čas na nějaké hloupé formality. Izrael v tomto případě  nebere v úvahu humanitární důvody, kvůli kterým Afričané žádají azyl.

Statistiky izraelského ministerstva vnitra ukazují, že celkově minimálně 60 000 afrických utečenců nelegálně překročilo izraelské hranice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vydal prohlášení vyzývající jeho ministry k urychlení  jeho plánu na vyhnání přistěhovalců z Afriky pryč z Izraele. Jedná se především o migranty z Jižního Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Ghany a Etiopie. Izraelská vláda totiž oznámila na příkaz Netanjahua své plány na urychlení deportaci nejméně 25.000 afrických imigrantů žijících ilegálně v zemi. Tolik lidí bude najednou navráceno do míst, kde jim hrozí smrt nebo týrání. Tento izraelský plán kritizuje mnoho mezinárodních organizací.

Mnoho z těchto uprchlíků jsou uprchlíci, kterým by v jejich zemi hrozila smrt, někteří jsou ekonomičtí uprchlíci. Izrael změnou imigračního zákona také dovoluje v některých případech zadržování uprchlíků po neomezenou dobu. Zákon také zavádí nový trestný čin “infiltrace”. Zadržení imigrantů spadá pod správní řízení, a tak zadržení nemají právo na právního zástupce, nemají právo na odvolání. Zadržený utečenec tak nemůže právně napadnout své věznění.

Dlouhodobé zadržování bez obvinění, bez možnosti obhajoby, to všechno odporuje mezinárodnímu právu. V Izraeli se množí útoky s rasistickým podtextem páchané na obyvatelích Afriky. Snad jakoby se izraelští útočníci učili od našich českých rasistů a hážou do oken eritrejských utečenců zápalné lahve. Na ulici se množí přepadení černochů. Izraelští vládní představitelé neustále pronášejí protiafrické proslovy. Netanjahu vyzývá k deportacím Afričanů. Deportací uprchlíků z Eritreje, Jižního Súdánu, nebo Etiopie může dojít k vraždění nebo mučení uprchlíků skrývajících se nyní na území Izraele.

Eritrea je nejrepresivnějším státem Afriky, stejně tak Etiopie. Jižní Súdán je zmítán krutými občanskými válkami. 16. května 2012 prohlásil izraelský ministr vnitra Eli Jišaj, který pochází sám ze severu Afriky,  že afričtí přistěhovalci se podílejí na trestné činnosti v Izraeli a měli by být uvězněni. Člen vlády otevřeně nabádá k rasismu. Byl to právě tento rozhlasový proslov, který zahájil o zhruba týden později masivní demonstrace namířené proti Afričanům. Demonstranté požadovali okamžité vyklizení částí měst známých pobytem afrických utečenců. Další poslankyně dokonce prohlásil, že “Súdánci jsou rakovina v našem těle”.

23. květen 2012 se stává v Tel Avivu novou křišťálovou nocí. Po politickém nabádání ministra vnitra tak v tento den vzniká řada pochodů a demonstrací namířených proti Súdáncům. Hysterický dav zahájil útoky na obchody Afričanů, začal rozbíjet auta Afričanů, a to dokonce i tehdy, když v těchto autech byli lidé. Súdánci byli napadeni, zbiti, auta a krámky byly zapalovány loučemi a zápalnými lahvemi. Útočníky byli lidé z chudinských čtvrtí. Tito lidé však útočili na pokyn z nejvyšších vládních míst.

izraelští politici vyzývají k rasismu a xenofobii. Možná chtějí vyburcovat občany k podobným demonstracím, které by omlouvaly politické plány. Na Facebooku vznikají skupiny urážející imigranty v Izraeli. 6.6.2012 je dokonce na webových stránkách strany Šas uveřejněn otevřený dopis, ve kterém se hovoří o súdánských imigrantech jako o časované bombě násilí, loupeží. Najednou má podle tohoto dopisu docházet asimilací Súdánců a Izraelců k rozvracení rodin, manželství atd.

Přistěhovalci z Afriky do Izraele míří hlavně z oblasti hranic s Egyptem. Podnikají strastiplnou cestu pouštní Sinají. Jediný oficiální přechod na Sinaji je v Tabě. Žádný ze žadatelů o azyl neprošel Tabou zřejmě ze strachu z egyptského zatčení. Egypt odmítá pouštět žadatele o azyl do Izraele. Izrael tak podél hranice s Egyptem staví obří bezpečnostní bariéru, který má být dlouhá přibližně 240 kilometrů. K 8. červnu 2012 bylo postaveno na 170 kilometrů zdi. Podle předpokladů by zeď měla být dokončena koncem tohoto roku.  Zároveň u hranic má Izrael uprchlický tábor pro nelegální uprchlíky. Tábor má kapacitu pro 5400 uprchlíků.

Izrael je smluvní stranou Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího Protokolu z roku 1967. Je nucený tedy dodržovat veškerá nařízení z této úmluvy plynoucí. Nový zákon jde přesně proti tomu, k čemu se Izrael původně zavázal. Izrael přesto nemá zvláštní právní předpisy, které by stanovily práva žadatelů o azyl. Rovněž neexistují v izraelském právu zvláštní předpisy, které by se zaobíraly právy uprchlíků. Neexistence těchto zvláštních právních norem je v rozporu s mezinárodním právem, ke kterému se Izrael zavázal.

Neomezená doba vazby uprchlíků, to je něco naprosto neslýchaného. Izrael se novým zákonem uchyluje zcela otevřeně ke kriminalizaci žadatelů o azyl. Trestný čin infiltrace může být odměněn pěti lety vězení, pokud se zadržená osoba v minulosti dopustila nezákonného přechodu do Izraele, může být vazba odnětí svobody navýšeno na rovných 7 let.

Úmluva o uprchlících zakazuje uvalení sankcí na uprchlíky, protože jejich nezákonný vstup nebo přítomnost ,pokud se neprodleně po vstupu do země nahlásí uprchlíci příslušným orgánům státu, je už v základu mezinárodního práva odůvodnitelná.

Izraelský nový zákon trestá velmi zranitelné lidi, kteří byli sužováni těžkými útrapami a měli pádné důvody k opuštění domoviny. Podle údajů amerického ministerstva zahraničí téměř 85 % žadatelů o azyl v roce 2011 byli uprchlíci ze Súdánu a Eritreje. Těmto lidem byl znemožněn přístup k azylovému řízení. Izraelská vláda oznámila, že v roce 2011 nelegálně překročilo izraelské hranice na 16 000 lidí. Podle UNHCR v roce 2011 podalo  4,603 uprchlíků nové žádosti o azyl a vláda odmítla rovných 3,692 žádostí.  Rovněž těmto lidem Izrael odmítnul uznat statut uprchlíka. Ten velký počet 16 000 lidí pocházel většinou ze Súdánu nebo Eritreje.

Izrael hrozí deportacemi uprchlíků z Afriky. V únoru ministerstvo obrany oznámilo plány na výstavbu přistěhovalcké věznice v jižním Izraeli. Tato věznice určená pro přistěhovalce z Afriky bude stát přibližně  250 milionů šekelů (což je přibližně 1,318 miliardy Kč). Izrael plánuje postavit  další internační tábory pro africké migranty. Samotný izraelský ministr vnitra v rozhlasu uvedl, že doufá, že nyní umístněných 1500 jihosúdánských migrantů bude co nejdříve doplněno dalšími 15 000 Súdánci a 35 000 Eritrejci. Do internačních táborů půjdou buď dobrovolně, nebo proti své vůli. Izrael tak zakládá koncentrační tábory, ve kterých koncentruje africké migranty. Celý postup vlády je strašný.

Mnoho jihosúdánců má být přesunuto zpět do své vlasti, a to dokonce i přes ohrožení životů migrantů. Pokud utečenci budou navráceni do své vlasti, hrozí jim smrt, nebo mučení. Jihosúdánský prezident s kovbojským kloboukem na hlavě si oblíbil Izrael, dokonce s ním má nadstandardní vztahy. Jižní Súdán, s pomocí USA, západu a Izraele, bojoval proti súdánským vojákům o kontrolu nad ropnými oblastmi na hranici, zvláště v provincii Abyei.

Po celé období jihosúdánského boje za samostatnost izraelské zpravodajské a vojenské zvláštní jednotky předávaly vojenskou pomoc dalším skupinám uvnitř Súdánu, které bojovaly proti vládě v Chartúmu. Příjemci takové pomoci byly také například rebelské skupiny v západní provincii Darfúr, Beja Congress a Hnutí svobodných lvů v severovýchodním Súdánu. Izrael opakovaně zasahoval cíle v severovýchodním městě Port Sudan, věřil, že stojí za pašováním zbraní do Gazy.

Jak vidno, Izrael si nedělá díky vojenskému dobrodružství v Súdánu žádné výčitky, když některý deportovaný člověk zemře. Místo, aby Izrael uvažoval o nápravě svého zpackaného zákona odporujícího  mezinárodnímu právu, raději uvažuje nad tím, kdo je za přílivem Afričanů do Izraele. Proizraelský server eretz.cz uvádí dokonce, že za africkou emigrací stojí levice a New Israel Fund. Ostatně, jak je toto trapné a naprosto nepodložené tvrzení.

Izrael selhal s repatriací Falašů a nyní selhává v migrační politice, ve které Izrael v rozporu s mezinárodním právem kriminalizuje žadatele o azyl. Izrael porušuje práva afrických migrantů, dokonce pro ně zřizuje internační tábory. Politika i povaha Izraele je vidět i v jeho migrační politice. Lidská práva a lidský život možná pro zemi Davidovy hvězdy nic neznamená.