Kraje se podílejí na drábkovské likvidaci práv zdravotně postižených

Reorganizace ústavní péče se v České republice pohybuje na převeliké lodi populismu, ekonomického šamanismu a politických polopravd. Blíží se volby, možná by se občané měli ptát co dělal ten konkrétní politik, například na kraji. ČSSD se hájí tím, že chce chránit zdravotně postižené, přitom jejich hejtmani odsouhlasili Drábkův plán reorganizace ústavní péče v České republice. Dnes veleslavně vychází v plátku Ústeckého kraje politické prohlášení paní hejtmanky Vaňhové. Ústecký kraj se bez odporu zapojuje nadále do transformace ústavní péče.

Použijí se jednoduchá hesla požadující lepší takzvaně domácí péči ve vystavěných sociálních domech nebo bytech. Copak by dnes v novém tisíciletí chtěl někdo, aby zdravotně postižení přebývali ve velkokapacitních zařízeních? Populisticky téměř každý řekne, že nikdo nechce, aby handicapovaní byli v ústavech. Ono toto řešení má také druhou stranu mince. Zdravotně postižený žije celý svůj život v ústavu, není připravený na život s totální svobodou, dokonce ani neví, že se platí nějaký nájem, telefon, internet a další poplatky.

Během svého života si zdravotně postižení vytvořili sociální vazby, ústavy sociální péče jsou jejich domovem. Mnoho handicapovaných muselo být do ústavů umístněných kvůli nevyhovující situaci v jejich rodinách. Handicapovaní byli zanedbáváni, týráni, zneužíváni, a proto jedinou cestou bylo umístnění do ústavní péče. Najednou přijde pravicová vláda a již v roce 2009 rozhodne o rozvrácení světa zdravotně postižených. Nikdo se dotyčných handicapovaných neptá, jestli chtějí nebo nechtějí z ústavu odejít. Nikdo neprověřuje, jestli skutečně mohou takoví lidé žít někde v tzv. chráněném bydlení.

Od stolu v Praze se rozhodne o nové povinnosti ředitelství jednotlivých ústavů. Tabulkově se zjistí, kteří klienti by mohli teoreticky začít žít samostatně.  Rozhoduje se o lidských osudech, aníž by se kdokoli každého jednotlivce ptal, jestli s tím postupem souhlasí. Zaměstnanci jednotlivých ústavů pomaličku připravují vybrané jedince na zásadní životní změnu. Přijde den, a ty už nebudeš v ústavu, neuvidíš své kamarády, neuvidíš vychovatele. Veškeré služby, na které jsi byl zvyklý, pro tebe budou nedostupné, budeš muset za nimi cestovat.

Sociální demokracie by měla hájit zdravotně postižené. Místo toho raději jednotliví hejtmani souhlasně pokyvují na Drábka a jeho politická rozhodnutí. Již předem je známo, které ústavy zaniknou, a které zaniknou později. Levice si bude moci před laickou veřejností poklepat na ramena. Nehájila ústavní péči, klesla na populismus a pošlapala práva handicapovaných. Sociální politika je v podání krajů zneužívána populismem. Již dnes hejtmani dostatečně financují to, co je vidět společností co nejvíce. Taková raná péče o zdravotně postižené děti, lidé v ústavech a další sociální služby pro zdravotně postižené jsou krajskými úřady financované mnohem méně.

Drábek snížil rozpočet na sociální služby o 10 %, jednotlivé krajské úřady snížily zcela populisticky finance na jednotlivé sociální služby podle svého. Domovy důchodců dostaly mnohem více, zatímco zdravotně postižení dostali mnohem méně. Celý tento krajský kolotoč měl za následek nedostupnost sociálních služeb. Od roku 2014 financování sociálních služeb přechází na kraje. V ten okamžik bude slavit populismus další svátek. Centrální vláda způsobí nedostupnost určitých sociálních služeb. Nastane zde situace jako v Rakousku, kde handicapovaní musejí cestovat za sociální službou.

Sociální demokraté se nemohou vytahovat svou sociální politikou. Raději by měli pomlčet. Hrají v tandemu drábkovských řešení. Práva zdravotně postižených jsou krácena centrální i krajskou vládou. Já vím, jednotlivé ústavy sociální péče jsou v krásných prostředích, většinou se jedná o zrekonstruované stavby, které jsou doslova jako stvořené pro zájmy lobbistů, hotelů a dalších spekulantů.  Česká politika stále více klesá do populismu, který je v sociální oblasti patrný doslova na každém kroku. Krajští hejtmani jsou doslova výkladní skříní populistických nařízení, ve kterých dochází k porušování práv a zájmů zdravotně postižených.