Miloš Zeman a Bára Tachecí: jednoduché tlachání bez šmouhy na kvádru

Postavení Zemanovců a nejznamějšího důchodce České republiky je podporované médii. Je tu další populista, islamofob s rozumem, který velmi dobře ví, kdy použít islamofobii a nenávist, a kdy kázat jako Sokrates před senátory ctihodné republiky. Předkládá se tady jednoduchý pohled na politiku, ve které samozřejmě občané mají největší slovo. Kandidát na kandidáta prezidenta republiky je strkán do mediálního obrazu, ve kterém se nehodí extrémistické plky prohozené před stejnou populističkou, paní Bobošíkovou.

Chytrá verze populismu. Další machovská poučka skryté nenávisti strkaná jen tak bokem pro většinu obyvatel, kteří zcela jistě ocení rasistické předpoklady podivného prognostika, bývalého předsedy vlády a nynějšího předsedy strany starců. Chytré myšlenky person světového kulturního dědictví představují famozní paměť milovníka Becherovky a dalších zelenavých moků. Cizí názor je jako velká čínská zeď strkán před vlastní zemanský slovník.

Umaštěné mozky, umaštěné části obyvatel dostanou svou umaštěnou představu politika. Schválně se například u Báry Tachecí nehovoří o islamofobních žvástech, nehovoří se o námluvách s Bobošíkovou, dokonce se ani nemluví o nedostatku mediálně známých tváří. Na jednu stranu se Zeman tváří jako nadstranický, aby posléze lanařil jednotlivé poslance do svého týmu. Umně předvedená diskuse one man show je doslova koncertem samolibosti, nic neříkajících slovních spojení.

V ten podvečerní úterní čas je veledůležité, aby si občané všimli vzdělanosti  Zemana. Lidé dostanou jednoduchou svačinku, ve které zapomenou na rasismus a nenávist po klausovském stylu. Běžný občan si nemá všimnout strany postavené pouze na kultu osobnosti. Zemanovci ve svém důsledku nejsou ničím jiným, než velkým politickým kultem osobnosti, v jejímž středu sedí na výsostném trůnu Miloš Zeman. Tato personifikace je pro stranu velmi nebezpečnou, proto Zeman vedle svých rolí zaujímá roli lovce politiků. Konečně by se na stranickýxh schůzích objevili také i jiní než jen všemi lidmi známý Zeman.

Emmerová a její politický veletoč nevyšel, a tak Zeman získá další a další přeběhlíky, kteří by mediálně strhli to klišé zbožštění jedné jediné osoby. Zatímco Zeman jiskří bonmoty a cizími pravdami, na severu Čech se mezi Zemanovci rozhořel ideologický boj. Jeden jejich člen, Josef Černý z Ústí nad Labem, hodlá požádat o zastavení činnosti Zemanovců. Údajně tato partaj vystupuje v rozporu se svými stanovami, podobně jako ČSSD nebo ODS obchodují s mrtvými dušemi. Politická strana na severu Čech se začíná drobit. Předseda severočeských Zemanovců odchází a je nahrazený naprosto něký jiným.

I o tomto se pomlčí. Média zajímá ta převeliká atrakce v podobě prezidentské kandidatury přestárlého plesiosaura. Jednotlivé pobočky Zemanovců se zázračně rozrůstají. Z 15 členů je najednou skoro celá sedmdesátka. Na tento fakt poukazuje sám Černý. Podle pana Černého také Zemanovci trpí stejným stranickým syndromem jako ČSSD nebo ODS. Mrtvé duše se zhostily straničky veleznámého bonmotáře. Na to také paní Bára Tachecí zapomněla. Rozhovor se Zemanem se podobal společenskému tlachání nad skvělým večerem. Neměl vůbec nic společného s diskusním pořadem.

Příkladný politik mediálně vykreslený jako encyklopedie první třídy je podle náznaků Tachecí někým, kdo by mohl být lepší náhražkou Klause. Životopis tohoto politického tvůrce koaliční smlouvy tak vytvoří mediální film nad Zemanovci. Každý občan dostane do schránek letáček s životními útrapami Zemana. Mladí studenti, stejně jako v případě Machovo Svobodných, budou sbírat podpisy nad prezidentskou kandidátkou. U beránkovců to bude za Jakla, u Zemanovců to bude za Zemana. Na obou stranách se jedná o demagogy a velmi kontroverzní osobnosti.

Zemanovci stejně jako Bobošíkovci pokukují po Čunkovi. už to poukazuje na ideologické směřování. Partaji je jedno, kdo jaký má politický názor. Hlavní je, že je to prokouknutá tvář, která by straně dala i jiné osobnosti než jen Bobošíkovou nebo Zemana. Obě dvě strany skončily velmi blízko  pětiprocentní hranici. Nové tváře v podobě Čunka a rasismus namířený proti Romům. To je deviza, která by populistům mohla koupit lístek do Poslanecké sněmovny. Na tento populismus se také v dnešním pořadu jinak skvělé Tachecí zapomenulo.

Hluboké klesnutí prognostika na dno populismu, to je velká šmouha na oblecích Miloše Zemana. Každý člověk by si měl vzpomenout na jeden trošku jiný rozhovor mezi Bárou Tachecí a Milošem Zemanem v MF dnes z 6.4.2011. Zde Miloš Zeman obdivuje Víta Bártu, který v daný okamžik ještě nebyl odsouzený. Na otázku Báry Tachecí: “Máte pocit, že s panem Bártou máte stejný způsob uvažování” odpověděl Miloš Zeman takto: “Oba umíme naslouchat tomu druhému a jeho argumentům. A divila byste se, jak málo politiků tuto schopnost má.” Když na to naprosto logicky Tachecí reagovala argumentem, že tím zřejmě rozesmál poslanecký klub VV, tak V. Bártovi replikou, že vždycky záleží na tom, komu nasloucháte, vysekl další poklonu.

I na podporu a poklonu Bártovi se v dnešním pořadu zapomnělo. Dnešní pořad nebyl dialogem, ale pouhým cirkusem předvádějící jedno jediné číslo, ve kterém hlavní atrakcí teleshoppingu byl Miloš Zeman, ta zdárná hvězda zítřků a možná i včerejšků, kterou každý musí bezpodmínečně mít doma.