Muslimové a islám jsou nedílnou součástí Německa, i když Gauck říká něco jiného

Politika v podání kancléřky Merkelové je smutným příběhem o tom, kam až daleko je vlivný politik schopen zajít. Nějaká morálka, nějaká kontinuita politiky, to tam nahoře politického Olympu nic neznamená. Pro hlasy, pro uklidnění Zelených se udělá prakticky cokoli. Německo je právě tou zemí, která doplatí na Merkelismus velmi tvrdě. Jednou jen tak ze dne na den se největší země Evropské unie rozhodla zbavit se jaderné energetiky. Nic se neděje. Ty stovky miliard eur vyhozených za alternativní zdroje, to přeci ocení lobbisté energetických firem. Co na tom, že energetická soběstačnost může být ohrožena? 

Německo se tak ze dne na den začalo spoléhat na elektřinu plující hlavně z České republiky. Jeden velký omyl způsobil větší klid v Bundestagu. Populismus, jedna politická cesta sloužící k uklidnění politických vod poslouží, i když taková cesta znamená velké, převelké výdaje. Jeden večer kancléřka Merkelová před médii sdělí, že muslimové jsou součástí německého národa. Nacionalisté a všichni spekulanté s lidskými právy najednou projeví vlnu nevole.

Multikulturalismus je populistickými hlupáky stavěn do role novodobého viníka všech evropských potíží. Je to taková nebohá fetiš sloužící k zakrytí skutečných vad na kráse Evropy. V této situaci Merkelová navzdory nacionalistů, nácků a ubohých hlupáků prohlásí pravdivou a neotřesitelnou pravdu o tom, že islám je také neoddělitelnou součástí Německa a je to tak správně. Konečně lidská práva i ta velká politika pochopila v pravém a správném světle.

Po pár dnech klidu a naprostého politického šumu Merkelová otočí a v zájmu zemských voleb prohlásí přesný opak, ve kterém islám není součástí Německa. Politická demagogie a rádoby politická vypočítavost zde zahajují hru na politika a hloupého občana. Odkdy je tady politik k tomu, aby říkal co je a není součástí národa? Taková prohlášení mi velmi zblízka připomínají móresy přihlouplých diktátorů, kteří musejí stůj co stůj všem do okolí roztrubovat co je a není součástí toho a onoho. Najednou ta stejná politička v projevu k mladým konzervativcům řekla, že multikulturalismus selhal.

Demokracie a lidská práva dostala zřejmě po vzoru Sharkozyho populismu pořádně do nosu. Naivní vědkyně nyní v pozici vysokého státníka touží nakrmit islamofobní sklony národa, o okterých se v německých médiích tak často mluvilo. Zatímco prezidentský kolega Sharkozy vyházel nezákonně a v rozporu s mezinárodním právem několik Francouzů do vlasti jejich prapředků, Merkelová politickou poučkou přehodila přes most všechny muslimy žijící v Německu.

Nový  německý prezident Joachim Gauck  svým prohlášením o muslimech a islámu rozvířil opět vody této etnické problematiky. Podle Gaucka jsou muslimové součástí Německa, kdežto islám do součásti Německa nepatří. Copak takové úvahy mají nějakou relevanci? Gauckův předchůdce Joachim Wulff kdysi prohlásil, že islám je také součástí Německa. Gauck tak najednou připomíná chytrou Horákyni, která říká, že křesťané jsou součástí největší země Evropy, zatímco křesťanství nikoli.

Proč se němečtí politici pořád bojí jasně říct, že muslimové, a také islám jsou součástí Německa? Bojí se to říct hlavně z politických důvodů. Pokud by vrcholní představitelé prohlásili o islámu, že je součástí Německa, okamžitě by mohlo Německo vyvolat dotazy a diskuse ze Spojených států amerických. Stejně tak by politici sdělili islamofobům a stále sílícím nacionalistům, že oni jsou pro multikulturalismus, o kterém mnoho vládních politiků hovoří se značnou rezervovaností.

Politici by nejraději přepsali historii Evropy, ve které by šmahem politického pera muslimové a islám nehráli žádnou roli. Stačí se podívat do učebnic dějepisu abychom uviděli pravdu, ve které muslimové a islám jsou součástí evropské historie. V nich najdete jasné důkazy o tom, že islám a muslimové byli vždy součástí Evropy, a dokonce i samotného Německa. Na obranu Gauckova populismu vystoupili hlavně vládní politici, jako například poslanec bavorských křesťanských socialistů Hans-Peter Uhl, který již tenkrát kritizoval Gauckova předchůdce Wulffa.

Vládní němečtí politici ukazují jací jsou hlupáci, když oddělují muslimy a islám. To je naprostá ignorance a hloupost německých představitelů. Nelze oddělovat muslimy a islám. Pokud jsou muslimové součástí Německa, poté je součástí Německa také islám. Slovo muslim pochází z arabštiny a znamená oddaný bohu. Muslim je člověk vyznávající islám. Chce snad prezident Gauck působit na svět jako absolutní nevzdělanec?

Ať to politici přiznávají nebo ne. Muslimové i islám jsou nedílnou součástí Evropy. Jsou zároveň nedílnou součástí Německa. Turkové, kteří do země přišli jako gastarbeitři, na pozvánku tehdejšího režimu, jsou to stejní Němci jako každý jiný obyvatel Německa s německým občanstvím.

Naprosto správný je pohled bývalého německého prezidenta Wulffa, který při oslavách dvacátého výročí sjednocení Německa prohlásil:

Křesťanství patří bezpochyby k Německu. Židovství patří bezpochyby k Německu. To je naše křesťansko-židovská historie. Ale islám mezitím už také patří k Německu.

Tenkrát se Wulff zcela správně jmenoval prezidentem muslimů. Třetí generace Turků žijících v Německu jsou opravdovými Němci jakými jsou Bavoři, Sasové a další obyvatelé mnohamilionové spolkové země. Gauck i Merkelová se na poli populismu docela vozí. Abych byl spravedlivým, na poli populismu a možná xenofobie se vozí také bankéř centrální německé banky a bývalý německý ministr financi Thilo Sarrazin, který obvinil muslimské přistěhovalce z ohrožení společnosti.

Tato tvrzení jsou samozřejmě lží. Merkelová místo, aby přiznala selhání Německa nad péčí o turecké přistěhovalce, raději chybu německých vlád a samotného Německa hodí na ten multikulturalismus. Jak je to slabé, krátkozraké a totálně hloupé.