Pokud se svět nevzpamatuje, Sýrii hrozí sektářská vyhlazovací válka

Nehutný masakr v syrském Houla, 108 mrtvých civilistů, z toho zhruba polovina bezbranných dětí. To je další obrázek dění v Sýrii. Vinu za tento válečný zločin na sebe hážou obě dvě strany celého konfliktu. Podle vlády ti teroristé bojující proti Assadovi měli povraždit nevinné civilisty, zatímco povstalci tvrdí pravý opak a za vrahy označují vládní vojska. Kde je skutečná pravda? Kde v tento okamžik byli pozorovatelé OSN? Podle některých zpráv z médií, lidé sami volali pozorovatelům, a ti se na místo přijeli podívat až den poté.

Plní mezinárodní pozorovatelé skutečnou práci v Sýrii, nebo tam jsou jen pro klid duší světových politiků? Nemají tito pozorovatelé spíše hrát podle písničky zájmů světových velmocí? Údajně sebírají informace od lidí a analyzují je. Proč tedy nedošlo k okamžitému přesunu pozorovatelů na místo masakru? Tito lidé vyslaní Kofi Annanem mohli vše zastavit. Již léta je veřejným tajemstvím, že lidé z Organizace spojených národů pracují ne zrovna efektivně. Možná se sami pozorovatelé báli o své životy, a tak na místo dorazili raději po celém vraždění.

Celé mi to vzdáleně připomíná situaci v jedné africké zemičce, ve které byl tábor OSN obývaný utečenci. Vojska OSN z tábora z nějakého důvodu odešla a hrdlořezové později celý tábor vyvraždili. OSN tenkrát byla za tento incident velmi kritizovaná. Já vím, tady byla celá situace jiná, ale tak nějak to může trošičku zapadat do činnosti OSN v oblastech konfliktů. Pozorovatelé nejsou ozbrojeni a už vůbec nejsou vojáky, přesto mohli na místo přijít a vahou svých postavení mohli celá jatka zastavit. Kofi Annan se setkává s Assadem v syrském Damašku.

Ve velmi stroze vybavené místnosti se tito dva politikové dohadují o příměří, jeho nastolení a masakru v Houla. Jakoby spartánsky vyšperkovaná “jednatelna” chtěla cosi říct o postoji syrského prezidenta k OSN. Luxusně vybavené místnosti byly vyměněny za strohost možné neochoty a syrským pohrdáním nad požadavky Kofi Annana a OSN. Možná se Assad inspiroval v brožích Madeleine Albright a použil skrytou řeč významů. OSN ihned po masakru v Houla uvádí, že minimálně 20 obětí z celkového počtu 108 mrtvých bylo zabito střelbou z tanků a děl. 14 měsíců je Sýrie pravidelně zalívána hektolitry krve válečného běsnění.

Ti, kteří masakr v Houla přežili, říkají, že většina obětí byla popravena provládními jednotami “shabiba” během dvou velkých vraždících masakrů v nedaleké vesnici Taldaou. Téměř polovina všech obětí jsou děti. 49 dětí přišlo během masakru o život. Všechny důkazy svědků zatím hovoří o tom, že původní hypotéza OSN o vraždění tanky a děly je naprosto lichou a mylnou domněnkou. Podle svědeckých výpovědí v celém okolí nebyl ani jeden tanky, natož nějaké velké dělo pojízdné artilérie.

Většina lidí byla povražděna přímo v domech obětí. Najednou tady máme tvrzení přeživších a syrské vlády. Ta téměř okamžitě na půdě OSN začala nahlas všechny ujišťovat, že oni to v žádném případě nebyli. Syrská vojska se měla podle vládních zdrojů  setkat se stovkou ozbrojených neznámých útočníků, kteří údajně měli mít prsty v masakru v Houla. Kdo má v tomto případě pravdu? Režim, který dlouhou dobu lhal dokonce o sniperech na střechách domů v Damašku, který lhal dokonce o tancích a vraždění Syřanů?

Mezinárodní společenství chce rychle nastolit příměří. Chce okamžitě ukončit zabíjení nevinných. To je jistě bohulibý plán. Mezinárodní politici, například francouzský ministr zahraničních věcí a turecký prezident, celé dění v Houla odsoudili a vyzvali Assadův režim, aby okamžitě potrestal viníky masakru. Trošku se obávám, že právě zůstane pouze u toho vyzývání. Je vysoce pravděpodobné, že za jatkami v Houla stála Assadova armáda. Bude zahájeno kupčení s vinou a nevinou? Výměnou za rychlá ukončení  vražedných útoků vládních jednotek může být Assad mezinárodně zproštěn jakékoli viny, která padá na jeho prezidentskou hlavinku.

Navi Pillayová, vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva poukazuje právě na možný pardon, který by syrský diktátor mohl dostat. Jediné místo, kde by měl Bašár Assad zůstat, je soud pro lidská práva. Assad se prokazatelně podílí na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Liga arabských států, dokonce i Kofi Annan, stále více poukazují na rostoucí sektářské násilí v Sýrii. Sektářská násilí mohou Sýrii uvrhnout do ještě mnohem horších potíží.

Zhruba 11 % obyvatel Sýrie jsou Alawité vyznávající Ší’itský islám. V této jedenáctiprocentní menšině se nachází také současný prezident Assad se svou rodinou. Provládními loajalisty jsou právě  například Alawité, kteří se velmi často obávají toho, co bude, pokud Assad odejde z prezidentského postu. Alawité také zastávají velmi vysoké vojenské a vládní posty. Provládně smýšlejí také někteří vysoko postavení Sunnité a křesťané žijící v Sýrii. Tyto skupiny doslova líčí postapokalyptické události po tom, co se stane bez Assada a vyzývají bez ohledu na vládní násilí k mírnému a protinásilnému řešení. Největší tíhu vlády krvelačného prezidenta v Sýrii pociťuje střední a nížší vrstva.

Obchodníci byli stále více postiženi špatnými prezidentskými kroky, v zemi raketově rostla nezaměstnanost, a tak se povstání proti diktátorovi stávala mnohem hlasitějšími. Syrská opozice není svým přístupem jednotná. Chce jedno jediné řešení v podobě konce Assada, ale způsoby jak tohoto výsledku dosáhnout se dost liší. Místní koordinační výbory Sýrie jsou jen takovými volnými přidruženími aktivistů řídících protesty v Sýrii. V zahraničí existuje Syrská národní rada, která hájí osvobozenecké zájmy vlády bez Assada v zahraničí a dále existuje také Syrská osvobozenecká armáda, která je tvořena sběhy ze syrské armády a civilisty ochotnými vzít do ruky zbraň v boji proti prezidentskému režimu.

Zahraničnímu pozorovateli se může zdát vlna odporu v Sýrii vytvářená jako nějaký hierarchický stupinek. Ve skutečnosti podle světových médií tomu tak není. Často jedna skupina neví co dělá ta druhá. Nicméně čím více dochází k většímu násilí na obyvatelích, čím více světová média poukazují na syrské násilí, tím více syrských vojáků dezertuje a touží stát na straně povstalců. Mediálně jsou například známí vysocí vojenští činitelé, generálové přebíhající na druhou stranu pověstné barikády.

Existují také důkazy, podle kterých povstalci nutí přívržence Assada přiznávat své zběhnutí k opozici za pomoci mučení a trýznění. V několika případech údajně bylo při takovýchto vynucených doznáních několik lidí zabito. Již v dubnu 2011 docházelo ke zhoršení postavení Alawitů. Tito lidé se začali stěhovat z měst do vesnic, kde očekávají mnohem větší bezpečnost. Někteří Alawité se obávají msty ze strany Sunnitů, kteří by se mohli na Alawity dívat skrze prsty. Je zde poměrně velké nebezpečí, ve kterém se Alawité mohou stát obětí sektářských čistek usilujících o jakousi pokrevní mstu na prezidentské rodině, která je také stoupencem stejné minority. Mnoho Alawitů se tak raději sami zásobují zbraněmi na svou ochranu.

Organizace spojených národů požaduje po Assadovi plnění šestibodového seznamu k dosažení míru v Sýrii:

  • Závazek k zastavení bojů a zastavení ozbrojeného boje všech stran, včetně stažení těžkých zbraní z velkých center obývaných civilisty
  • Spolupráce  s OSN vedoucí ke komplexnímu syrskému politickému procesu s cílem odstranit obavy syrských lidí
  • Zajištění včasného poskytování humanitární pomoci do všech oblastí zasažených boji.
  • Urychlit tempo a rozsah, ve kterém budou propouštěni zatčení demonstranté a poskytnutí podrobných informací o všech místech, na kterých došlo k jejich zadržení
  • Zajistit volný pohyb po celé Sýrii pro novináře.
  • Respektovat svobodu sdružování a práva na pokojné demonstrace zaručené právní cestou 
Toto je stručné shrnutí požadovaných bodů, které OSN podmiňuje k zahájení mírových procesů. Body existují na papíře, ale ve skutečnosti skutek utek. Syrské síly jsou zodpovědné za násilnosti páchané na území Sýrie. Vládní vojáci dělají násilí na obyvatelích, protivládní povstalci páchají násilí na sympatizantech Assada, dopouštějí se také válečných zvěrstev. Je v tomto ohledu možné říkat kdo je a není lepší?  Podle mě to nelze takto rozhodně říct. Každopádně Assad je zodpovědný za zločiny páchané jeho lidmi.

Arabští vůdci z Ligy arabských států pravidelně poukazují na neúspěchy Kofi Annana. Toto poukázání se tak nějak ztrácí v mediálním šumu. Annanův mírový plán je stanovený bez časového limitu. Není stanovena povinnost Assada, do které by měl vyhovět požadavkům OSN.

Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim Al-Thani doslova řekl:
Žádáme pana Annana, aby stanovil časový rámec pro jeho poslání, protože je nepřijatelné, že masakry a krveprolití pokračují také během mise, která probíhá na dobu neurčitou

Ano, svět jakoby jedná, zatímco lidé umírají. Zločiny se dějí, i když jsou na stole určité požadavky. Kapitola VII. Rady bezpečnosti také povoluje užití vojenské síly, pokud je narušen světový mír, pokud je v dané oblasti světa porušen mír. To se také v Sýrii děje. Assad ví, že svět nepoužije válku proti Assadovi s vlivnými syrskými prostředníky za zády. Na druhou stranu, byla by válka řešením? Nezpůsobila by další, ještě mnohem větší utrpení lidí?

Zasedání ministrů v Doha hovoří také o nebezpečí sektářské totální války, kterou může zahájít jak Assad, tak i protivládní skupiny. Nad Sýrií visí velké nebezpečí vyhlazovací války. Pokud svět nebude jednat, celá záležitost se zvrtne do obrovských nechutností. K čemu je těch 300 pozorovatelů, když nejsou schopni zajistit plnění šesti bodů? Syrská armáda se nachází dále ve městech a obcích. Opravdu je nyní čas, aby svět hrál operu na politikaření, když se jedná o tisíce ohrožených lidí?

Násilí v Sýrii se přelévá do jiných sousedních krajů. Syrská armáda vyhledává protirežijmní bojovníky, dochází k velmi krutým střetů v mnoha regionech Sýrie. Napětí se přelilo do sousedního Libanonu, kde provládní syrská vojska zabila při střetech v Libanonu u města Tripolis na 9 lidí, dalších 20 bylo údajně syrskou armádou těžce zraněno.Libanonská tisková agentura uvádí, že střelba a výbuchy byly slyšet v oblasti minimálně po dobu 5 minut. Odstřelovači během střetu cíleně mířili na libanonské civilisty. Syrská armáda  má tedy na svědomí také životy Libanonců. Dnes, 3. června 2012, zpravodajský server CNN přináší další informace o 12 mrtvých a 50 zraněných při střetech syrské armády s odpůrci Assada v libanonském městě Tripolis.

Pozorovatelský mandát OSN vyprší 20. července 2012, co bude potom? Sektářská násilí nabírají v Sýrii a nyní i v Libanonu na velkých obrátkách. Pokud se svět nevzpamatuje, Sýrii hrozí sektářská vyhlazovací válka.