Senátor Čunek to umí. To každý poznal

Senátor Čunek to umí. To každý přeci poznal. Jednoduchý populista touží po hejtmanském postu. Senátorské místečko získal Čunek také s pomocí populismu a protiromských hlášek. Nyní, když se blíží další krajské tanečky, opět uvidíme senátora Čunka, jak vesele používá rasismu ke svému politickému tažení za velitelským postem krajského úřadu

Je tragikomické, jak se Čunek vyjadřoval ke kauze Rath. Sám Čunek politiky dělí na ty, kteří vidí průšvihy a přesto si jich nevšímají, na ty, kteří průšvihy dělají a na tu hrstku správných a nebojácných. Schválně, do jaké sorty se sám Čunek řadí? Světe div se, není to ani první, ani druhá nýbrž ta třetí sorta. Senázor Čunek je v očích Čunkových nevinným andílkem, tím blanickým rytířem ochotným zahájit boj s kýmkoli, kdo by porušoval zákony České republiky.

Čunek je naivní populista, další politik typu Miloš Zeman, Bobošíková a další. Čunek ví, že rasismus je zakořeněný v mnoha Češích, a tak bez problémů zahájí hru na struny rasismu. Populista a manipulátor velmi dobře ví, jaké zvolit divadélko. Nechutná hitparáda rasistických provolání typu: “když chcete pomoc od státu, musíte se opálit a rozdělávat velké ohně”, zaručují Čunkovi podporu od Vandasovců, Machovců a dalších rasisticky stylizovaných svoločí politického odpadu. Veleskokem z radnice na post vícepremiéra, povýšil Čunek rasismus na běžný slovník představitele vlády.

Tak jako v zahraničí jsou politici hlavními viníka islamofobie a sílící nenávisti k multikulturalismu, jsou často čeští politici šiřiteli rasismu a rasistických ideálů. Zpráva amerického ministerstva zahraničí zaměřující se na stav lidských práv v roce 2011 poukazuje na rasismus Čunka. Už dokonce i svět si všiml rasistického příklonu a xenofobního chování současného senátora. Ten se ke svým slovům a činům s hrdostí hlásí. Jeho senátorská knihovna je vyplněna knihami zabývajícími se romskou problematikou. Mezi literární “skvosty” Čunkovy knihovny patří také kontroverzní knihy jako  například Psychologie Romů od Petra Bakaláře. Tato kniha připomíná literaturu árijské tvorby, ve které je pomocí upraveného vědeckého vysvětlení dokládaná nižší inteligence Romů.

Takový politik nyní říká, že není rasista. Jediné, čeho Čunek lituje, je jeho chování kolem výroku. Topolánek a další lidé kolem vícepremiéra Čunka požadovali, aby se Čunek nějak za svůj výrok omluvil, nebo ho nějak vyřešil. Čunek nechce zahajovat politiku falešné tolerance? Aha, takže šíření rasismu a rasistických ideálů je najednou v politickém podání normální, prakticky neškodnou epizodou? Politici jako chomutovská Řápková nebo Čunek vedou společnost k dalšímu extrémismu.

Extrémismus se stává v podání populistů běžnou součástí politického klimatu. Podívejme se například na Schwarzenberga, který odsouhlasil Okamorovu xenofobní blogerskou tvorbu na téma vystěhování Romů do jiných krajů.

Jiří Čunek vyvolává rasové démony a sám o tom dobře ví. Vsetín, kterému Čunek čunkoval, velmi dobře ví, jaká byla vláda tohoto muže. Sada rasisticky motivovaných rozhodnutí nic neříkajících, nic neřešících návrhů. Taková byla vláda Čunka. Populismus a mediálně zneužívané vození se po romském obyvatelstvu, to je to, co přivedlo Čunka do mediálních vod bulváru i seriozního tisku.

Senátor Čunek je pokrytec. Jeho politické řešení na vsetínské radnici, to je hotový happening xenofobie a politického populismu. Čunek tenkrát ještě v roli vystěhoval několik “neplatících” Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku. Problémy s “neplatiči” Čunek přehodil jako horký brambor na někoho jiného. Nějaké resocializační programy, to by bylo pro Čunka něco naprosto zbytečného. Lidé z města, navyklí na městský život byli ve jménu čunkovského populismu nastrkáni do domů na vesnici. Čunek se zachoval neeticky, nesociálně, nelidsky, nemorálně. V zemi s politickou kulturou by takový politik dávno odstoupil.

Čunek vystěhoval na 36 romských rodin do plechových buněk. Stavbu těchto buněk Čunek financoval ze Státního fondu rozvoje bydlení. Čunek najednou vytvořil romské ghetto za 40 milionů korun. Copak takto vypadá skutečná politika? Sedm romských rodin, zhruba 100 lidí, bylo vystěhováno do jiných obcí, kde dostali barabizny připomínající domky před zhroucením. Tyto domy byly bez toalety a koupelny. Za tyto domy musejí romské rodiny neplatičů platit bezúročnou půjčku s měsíční splátkou 2000 korun. Takto vypadá také ta politika Čunka. Romové tvrdí, že kom vsetínská radnice prodala domy za nadhodnocenou cenu.

Smlouvy na zchátralé domy na Jesenicku podepsali za Romy Čunkem stanovení lidé. Romové byli postaveni před těžké dilema. Buď podepíšou smlouvy, nebo přijdou o děti. Časový nátlak spolu se strachem ze ztráty dětí donutily Romy přijmout nastěhování se do omšelých domů. Čunkova politika je rasistická. Během vsetínského starostování Čunek nahrál stěhováními Romů realitkám, kterým také zaplatil velké prémie. Senátor křesťanských demokratů stále jako zaseklá deska tvrdí, že těmi vystěhovanými byli pouze neplatiči, jenže to není pravda. Nejméně jedna vystěhovaná rodina řádně platila nájem, přesto byla vystěhována. Na Čunka bylo kvůli tomuto stěhování Romů podáno na 10 trestních oznámení.

V pořadu televize Nova se Čunek vyjádřil jako kovaný nácek. Takový Vandas určitě tenkrát nad Čunkovým projevem zaplesal. Památná Čunkova slova: “Já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky”. Možná se senátor vzhlédl v některé ze svých rasisticky laděných knihách.

Pan senátor je zdárnou ikonou bezostyšného populismu. Jací voliči volí takového populistu? Jsou to pohrobkové Miroslava Sládka, příznivci náckoidních stran, příznivci partají rasistických politických táborů jako jsou Svobodní občané Petra Macha, milovníci náckoidní  Akce D. O. S. T., Práva a Spravedlnosti a řady dalších extrémisticky laděných výkalů nejhorší žumpy politického prostředí České republiky.

Snad není ani jediný člověk v České republice, který by neznal kauzu Čunek a ochranitelské snahy tehdejšího premiéra a nejvyšší státní zástupkyně. Tato kauza ochránila nezákonné obohacování Čunkova domácího rozpočtu. Posílila Čunkův vaz, zatímco vaz policistů i žalobců přelámala na tisíce kusů. Úplatkářská aféra Čunka ani neškrábla. Je tady přeci hodný předseda vlády, šikovná státní zástupkyně, která v nejhorším ovlivní vyšetřování celého případu. Všechno se politicky přikryje. Tehdejší liberecký státní zástupce Bašný přijde o své místo jenom proto, že kritizuje zvláštní průběh politického vyšetřování.

Jiří Čunek je známý v první řadě tím, že v devadesátých letech pobíral sociální dávky, i když měl na účtě v tu dobu miliony korun. Pod nátlakem ostatních stran Čunek odešel z funkce vícepremiéra. Formálně sice Čunek z ministerského křesla ,ministra pro místní rozvoj odešel. Přesto vše skrz svého náměstka řídil. Čunek nám všem ukázal, jak to umí. Tenkrát v roce 2007 nebyl ministrem, přesto využíval služební byt i auto s dalšími ministerskými požitky. na které už neměl nárok.

Zhruba po půl roce se Čunek vrátil 2. dubna 2008 do své bývalé funkce ministra pro místní rozvoj. Schwarzenberg, který dříve hrozil demisí pokud se do vlády Čunek vrátí, nakonec demisi nepodal a za vlastní peníze zaplatil audit Čunkova majetku. Čunka v Topolánkově vládě pronásledují samé aféry a neprůhledné kauzy. Ty také v roce 2009 znamenají Čunkův konec v roli ministra pro místní rozvoj. Čunek je také obviněný ze sexuálního obtěžování své sekretářky Utbanové. Té se nyní musí omluvit za několikaleté urážky a musí jí vyplatit odškodné ve výši 80 000 korun.

V roce 2007 požádala ostravská policie Senát o vydání Čunka k trestnímu stíhání z podezření z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, pomocí které Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na  kterého bylo podáno v té době celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal a byl vydán těsným poměrem 38 hlasů proti 26 s 8 zdrženími.

Celý průběh úplatkářské Čunkovy kauzy trefně popsal soudce Vojtěch Cepl. Nazval celé počínání za justiční mafii. Přesně tak vypadalo celé politické ovlivňování Čunkova případu. Cepl potvrdil počáteční podezření na propojení justice s politiky. Proto, aby byl Čunek ochráněný, padlo, obrazně řečeno, několik hlav. Z šéfovského postu odešel ředitel ostravské expozitury Studený. Kauzu půlmilionového úplatku Čunkovi vyšetřoval také Šošovička, který několikrát změnil své pozice. Šošovička chtěl případ uzavřít a předat Čunka soudu. Nicméně těsně předtím zasáhla nejvyšší státní zástupkyně a kauzu převzal jihlavský státní zástupce Arif Salichov, který Šošovičku z případu ihned odvolal. Kauza Čunek dopadla kromě policistů také na státní zástupce. Z funkce byl odvolán také olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištván. Poté odešel i jeho podřízený Igor Stříž

Politické hry zachránily podivné pozadí Čunka. Prostě, Čunek to umí, jen co je pravda. Ten člověk to dokázal a ukázal svou chladnou xenofobně laděnou náruč.