Zbraně z USA a dalších zemí umožňují zabíjení lidí v Demokratické republice Kongo

Zbraně ze Spojených států amerických a dalších zemí  umožňují zabíjení lidí v Demokratické republice Kongo. Celosvětový zbrojní obchod v bohem zapomenuté krajině zažívá další a další Vánoce. Krev Afričanů teče, další děti jsou mučené a zneužívané v dětských armádách, zatímco světové zbrojní giganti vydělávají na neštěstí a krvi nevinných lidí. Největšími zbrojními obchodníky na světě jsou Spojené státy americké, Čína, Francie a Rusko. Tyto všechny státy se podílejí na zbrojení v Demokratické republice Kongo.

Na jedné straně představitelé jednotlivých států horují za lidská práva, zatímco zbrojaři napojení na vlády a vládní představitele pomáhají zotročování civilního obyvatelstva například v Demokratické republice Kongo. Vojenský konflikt je uměle živený zbrojovkami a následně i jednotlivými vládami, které v pralesních končinách panenské přírody těží nerostné suroviny, dřevo a další přírodní bohatství.

Svět tak napomáhá k rabování, vraždění, znásilňování. Dodávané zbraně představují obrovské zisky. Válečné strany si výzbroj kupují například z krvavých diamantů, z otrocké práce v nelidských podmínkách. Demokratická republika Kongo je po dlouhá desetiletí sužována nejkrutějším konfliktem od dob Druhé světové války. Zpráva OSN z roku 2010 uvádí na 600 případů závažného porušování lidských práv. Kongo je území, kde jsou prováděny trestné činy proti lidskosti.

Vlády po celém světě by se měly domluvit na společném postupu obchodování se zbraněmi. Není možné, aby se zbraně dodávaly do oblastí, ve kterých se odehrává jedna genocida za druhou. Pokud budeme chtít jako lidstvo zamezit zabíjení unášení a dalším násilnostem, je nutné aby Organizace spojených národů a její členské státy konečně začaly přemýšlet o obchodu se zbraněmi. na jednu stranu jsou s velkou pompou zatýkáni obchodníci se zbraněmi, zatímco velcí obchodníci, tedy národní vlády ovlivňované zbrojními společnostmi jen tak bez problému dodávají zbraně i do území na která jsou uvalena zbrojní embarga.

Amnesty International chce vyvinout tlak ve jménu ostatních humanitárních a lidskoprávních organizací na mezinárodním poli. není možné, aby se vesele na jedné straně vytvářely jakési seznamy zemí porušujících lidská práv, a na druhé ta stejná země vytvářející seznamy hříšníků stejným způsobem pomáhala k narušování lidských práv dodávkami zbraní do bohem zapomenutých končin. Demokratická republika Kongo je nezdárným příkladem toho, co se stane, pokud vlády využijí místní konflikt ke svému zbohatnutí. Neregulované transfery zbraní mají na světě podle statistik za rok na svědomí kolem 500 000 lidí.

Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN: Rusko, Čína, Francie, Spojené království a USA, se podílejí z 88 % na celosvětovém trhu se zbraněmi a zbrojními systémy. Jak je možné, že se tyto státy podílejí na nelegálním a neřízeném transferu zbraní? Mnoho světových konfliktů přežívá jen a jen díky touze po mamonu. Jednotlivé zbrojařské kartely mají své lidi v národních vládách. Dochází k dohodám, které později ústí do zásobování nových a novějších válečných sporů. Celý trh se zbraněmi vyvolává v mysli vzpomínku na kultovní film “Obchodník se smrtí”, ve kterém Nicolas Cage s neuvěřitelnou bravurností ztvárnil obchodníka se smrtícími prostředky. Rozstřílená Monrovia v Libérii, řezník Taylor a krvavé diamanty. To všechno evokuje ten nekontrolovatelný obchod se smrtí.

Demokratická republika Kongo je také připomínkou 20 000 modrých přileb OSN, které v této zemi nemohou prakticky vůbec nic. Je to upomínka bezmocnosti nad líčením hrůz velitele jednotek OSN v této zemi. Jak mohou vůdci hlavních zbrojních dodavatelů spát klidným spánkem? Čína, Egypt, Jihoafrická republika, Francie, Rusko, USA, Ukrajina, tihle všichni dodávají nebo dodávali zbraně do této africké bohem zapomenuté země. Samopaly, pistole, děla, obrněná vozidla, letadla, vrtulníky, nášlapné miny, ostatní miny a granáty, to všechno se ocitá v nepatřičných rukou hlavně díky těmto státům.

Dovážené zbraně se podílely například na hromadném znásilňování 31.12.2010 – 1.1.2011 v severním Kivu, když vojáci vládních jednotek FARDC přepadli vesnici Bushani, ve které bylo znásilněno na 50 žen ve věku od 16 do 65 let. Pokud se ženy bránily, bylo jim vyhrožováno palbami a výstřely do vzduchu, popřípadě vojáci stříleli v těsné blízkosti žen. Munice nalezená na místě činu dokazuje, že bylo stříleno ze zbraní pocházejících z Číny. V říjnu 2008 Národní kongres na obranu lidu zaútočil na město Kiwanja, ve kterém zemřelo na 150 civilistů. Vojáci šli od domu k domu, z nich vytáhli mladé muže, ubodali je noži, nebo je střelili do hlavy či horní části hrudníku.

Amnesty International společně s dalšími organizacemi, dokumentuje i vážné porušování lidských práv, jehož se dopouštějí konžské bezpečnostní sily, zejména republikánské gardy v hlavním městě Kinshasa. Zvěrstev se dopouštěli před i po  prezidentských a parlamentních volbách v listopadu 2011. V tomto období docházelo k nezákonným zabitím, mučení a svévolnému zatýkání. Rada bezpečnosti OSN uvalila v roce 2003 zbrojní embargo na Demokratickou republiku Kongo, toto embargo bylo v roce 2008 vlivem zbrojařského lobby oslabeno.

Zbrojařské lobby  a obchodování se zbraněmi by mělo mít skutečně přesně stanovená pravidla. Jak dlouho bude ještě výhodné zabíjení lidí?