Chile je důkazem co se stane, když chybí antidiskriminační zákony: poroste neonacismus a násilí

Neonacismu v jihoamerickém Chile kvete pšenka. Tato země nemá žádný zákon, který by ochraňoval menšiny před rasovými útoky šílených neonacistů, kteří se díky státní chybě množí jako vše požírající sarančata. Tedy, abych by přesný, Chile donedávna žádný takový zákon nemělo. Dlouhých sedm let se návrh přísnějšího trestání rasových trestných činů povaloval v šuplících chilského kongresu. Teprve krutý útok na jednoho mladého homosexuála Daniela Zamudiu přinutil chilské politiky konečně novou normu schválit. 

Letos to budou čtyři měsíce, co byl tento mladík nalezený zohavený na místní ulici. Místní náckové Daniela Zamudiu nejdřív po celém těle zbili. Poté, když ležel bezvládný v tratolišti krve, uřízli mu část ucha, pálili ho cigaretami, zlámali mu nohy a vyřezali mu do kůže na prsou a na zádech hákové kříže. Takto zohavený byl ve velmi vážném stavu nalezen policií. Daniel Zamudia zemřel za několik dní v místní nemocnici.  Prezident Chile, Sebastian Piňera, slíbil ve velmi emotivním projevu, že tento nechutný čin neonacistů nezůstane nepotrestaný.

Dlouhá léta chilská vláda ví o vzrůstající tendenci neonacismu, přesto svou leností a neochotou ochraňovat menšiny žijící v této zemi nepřímo podporovala růst bezmozkových jedinců, kteří se stále více a více stávají násilnějšími, protože se nemají čeho bát. Takto dopadne státní režim, ve kterém neexistuí zákony, které by ochraňovaly práva těch jiných, menšinových obyvatel státu. Zánik ochranných zákonnů prosazuje například “politik” Petr Macha a jeho prohradní extrémistická stranička. Možná by se lidé z této partaje měli poohlédnout co se stane, když chybí kodex ochraňující například homosexuály, Romy a další minority.

Čtyři hloupí náckové Iván Patricio Ahumada Garay, Fabián Alexis Mora Mora, Alejandro Angulo Axel Tapia a Raúl Alfonso López vybili svou zlost na jednom člověku. Toužili ponížit, zabít jednoho člověka. Homosexualita na ně působila jako rudý hadr na býka. Co bychom mohli očekávat od takových nízkýh tvorů jako jsou neonacisté? Prakticky stejných činů jsou schopni i ti naši čeští nadupanci naci skupinek Dělnické strany, Práva a Spravedlnosti a možná toto dokáží i někteří radikálové ze Strany svobodných občanů. Mimochodem jsou to také oni, kdo zakládají facebookovou skupinu zaměřenou proti chystané Prague Pride. Jak je to všechno tak trapné a odporné. Lidská práva ničená duševními zvrhlíky, laxnost státu, to všechno je nebezpečný mix, na jehož konci čeká pro oběť smrt.

Díky neexistenci zákona není problém v chilské televizi zaslechnout nacistickou kapelu. Takový Jakl schvalující zpěvy hloupých milovníků hákáčů by zcela jistě v Chile doslova rozkvetl. To, co je běžné tam daleko za hranicemi, za nekonečným oceánem, to naštěstí není možné tady uprostřed Evropy. A je tomu dobře. Neonacistické skupiny teeneagerům dodávají odvahu, sebedůvěru a zdání nadřazenosti přikryté neutuchající hrdostí nad chilským státem. Nezáleží na tom, že chilská omladina není plná modrookých blonďáků s tím správným tvarem lebky. Ti hlupáci jsou árijci uvnitř duše s touhou skopat a zmlátit kohokoli, kdo se jim nelíbí.

Místní noviny popisují rasistické, fašistické konání mladých delikventů. Jedno náckovské srdce doslova zaplesá nad fotečkou se zbraní a hrdým zvoláním: “já jsem neonacista”. Jim za takovou propagaci násilí nic nehrozí. Když někoho zmlátí, zmrzačí nebo zabije, na místě je často neschopná policie a velmi nízké tresty za rasově motivované trestné činy. Adolf Hitler, ten šílenec bez mozku, ta světová kreatura bez náplně, je nyní bohem mnoha chilských mladých. Oni věří v jeho ideály, které mohou beztrestně propagovat. Stále více dochází k přepadání cizinců, zdravotně postižených Židů, homosexuálů a dokonce i indiánů. Lidé s tmavou pletí a tmavýma očima se vzhlédli v ideologii zla, která jim dává mnohem více než zkorumpovaný státní systém. Lidé bez budoucnosti nalézají v odporné ideologii řád a pocit vedoucí úlohy ve společnosti.

Každodenní vymývání mozků šílenou hudbou šílených hlupáků, články vycházející s fotečkami nácků, to všechno vyvolává v mladících zdání nadlidské vyvolené touhy ponižovat ostatní pro vlastní potěšení. Národní socialismus se zabydlel v Chile dávno před začátkem Druhé světové války. Každý rok se konají neonacistické poutě na hřbitov v chilském Santiagu. Tam leží ostatky mrtvých nácků, kteří se v roce 1938 pokusili o státní nacistický převrat. Tento převrat byl vedený mnoha Chilany s německými kořeny. Účastníci převratu byli nakonec zastřeleni vládními vojsky. Nacistické smýšlení je nejvíce zakořeněné na jihu Chile, kde německá enkláva Chilanů pomáhala Augustu Pinochetovi v jeho mučení a tyranizování.

Desetiletí vojenské diktatury vyvolává v místních náccích obdiv v militaristickém nacionalismu. Uniformy, pušky, hra na silné, to všechno působí na mládež doslova jako magnet. Pinochet sám ignorovat nacismus na mnoha místech Chile, protože neonacisté pomáhali k provozování brutality brutálního státu. Zatímco čeští Hitlerovi pohrobci nenávidí Romy a přistěhovalce, chilští neonacisté volají především proti peruánským přistěhovalcům, homosexuálům, transexuálům, alkoholikům punkerům a dalším. V Santiagu, ale de facto ve všech městech po celém Chile existují neonacistické gangy, které v noci jako sousedské polovojenské jednotky vycházejí se zbraněmi v ruce do ulic a bijí kohokoli, kdo se jim znelíbí.

Běda jestli jde v noci po ulici Žid, homosexuál nebo člověk vypadající jako přistěhovalec. Ihned se na něj sesype horda nácků. Státní zástupci i policie potírají snažení nácků, jenže bez dostatečných zákonů se proti této skupině lidí velmi těžko zasahuje. Chudí mladíci věří ve zlepšení národa skrze ideologii. Biblí mnoha neonacistických Chilanů je kniha “Raza chilena”, jejímž autore je Nicolás Palacios. Je to svatý grál chilských neonacistů. Nicolás Palacios určuje, co je typické pro Chilana a jeho rasu,  Vytváří z Chilanů vyvolený národ Jižní Ameriky a zakládá základní ideologické kořeny pro chilský neonacismus. Dalším nacistickým otcem chilského neonacismu je Miguel Serrano a řada dalších německých uprchlíků.  Další zaznamenaný útok je například na turistickou skupinu Valparasio. Mezi výletníky této skupiny byli Kanaďané, Ukrajinci a Belgičané.

 

Chile je důkazem co se stane když chybí antidiskriminační zákony: poroste neonacismus a násilí.