Je Studničkova smrt vraždou nebo sebevraždou? Úvahy o vraždě jsou mnohem pravděpodobnější

Stále více se podobáme východoevropským zemím, v jistém ohledu bychom dokonce mohli konkurovat starém Sicílii, ve které mafie a lobbistické skupiny rozparcelovali celý ostrov jen tak pro sebe. Jak daleko se dostala situace uprostřed Evropy? Dnes byl nalezen soudce Miloslav Studnička mrtvý s podřezaným krkem. Tento zástupce spravedlnosti soudil například Vítkovské žháře, kteří hodili tři zápalné lahve do oken romské rodiny ve Vítkově. Soudce Studnička soudil podle práva, nikoli podle mediálních či jiných tlaků, proto byl také soudcem, který mnoha lidem a mnoha skupinám vadil. Souvisí soudcova smrt s jeho pracovní činností? Studnička soudil nejtěžší vrahy a nejsložitější případy, proto je zcela legitimní uvažovat o soudcově smrti jako o přichystané vraždě.

Kam jsme se to dostali, když jsou soudci podřezáváni jako nějaké husy před posvícením? Dnešní zprávy mi připomněly striktní situaci v Rusku. Za režimu Putina zde dochází také k podobným zločinům na soudcích. Soudci jsou unášeni, dokonce i vražděni. Samozřejmě, nevím co stálo za vraždou dotyčné ruky spravedlnosti. Jisté je, že se tento člověk zabýval souzením mnoha velmi závažných trestných činů.  Pokud pomineme sebevraždu soudce, je vysoce pravděpodobné, že za smrtí soudce může stát někdo, proti komu soudce z Ostravy stál. Samozřejmě slova o vraždě soudce jsou nepodložená, ale v případě prominentního ochránce spravedlnosti jsou to první myšlenky, které každého člověka napadnou.

Nacházíme se v situaci, kdy je nutné obhájce spravedlnosti ochraňovat nějakými osobními strážci? Použijeme praxi sicilských prokurátorů? Tam mafie, a zločinný svět zahájil válku proti každému, kdo nejde na ruku mafii. Soudci závažných trestných činů dostávali speciální tým ochránců, který ve svém důsledku stejně soudce neochránil. Situace v Rusku je stejně striktní. Pokud soudce nesouhlasí s předem podplaceným nebo vynuceným ortelem totálně zkorumpovaného systému, je takzvaně odstraněn. Desítky advokátů, soudci a dokonce představitelé nevládních organizací, jsou těmi, kdo se často v Rusku ztrácejí co nejvíce.

Jak časté budou zprávy o vyhrožování, únosech nebo vraždění soudců? Tu jednou přijde podivný Kalousek, vyhrožuje vyšetřovateli pomocí telefonního hovoru, jindy přijde ten či onen. Jak moc si můžeme být jisti, že soudní systém v České republice není ovlivňován podobnými mafiánskými praktikami? V Sicílii mnoho soudců končilo s bombou pod autem. V Rusku mnoho soudců a prokurátorů s vlastním nevládním myšlením bylo sesazeno a nahrazeno jinými lidmi. Ty, co nebylo možné nahradit, tak těm bylo vyhrožováno, nebo dokonce  byli unášeni či zabíjeni.

Jsme zvláštní společností, ve které chceme patřit k Západu, přitom zde platí pravidla východu. Stále více se blížíme východním praktikám. Politici se stávají čím dál většími primitivy a nosiči vůle lobbistů. Tito všichni spoléhají na ovladatelnost systému světské spravedlnosti. Máme se snad obávat stejného scénáře rusofizace společnosti? Je veřejným tajemstvím, že se náckové a extrémisté stojící před spravedlností pokoušejí po vzoru svých náckovských kolegů z Německa ovlivňovat jakkoli projednávání svých případů. Viz. například nacistka Šlégrová, která se svými nácky vyhrožovala a jinak dehonestovala osobu soudního znalce. Ten pod tlakem vyhrůžek a dehonestací poté ostoupil ze své funkce.

Byl tu další kolík do srdce spravedlnosti. Šlégrová použila antisemitismus, použila víru života pod hákovým křížem, která ji bohužel vyšla. Dnešní smrt soudce je velkým celospolečenským mementem, ve kterém je třeba rozekrýt, jestli se jedná nebo nejedná o vraždu soudce. Je to varování, ve kterém umírá také spravedlnost.. Náckové vyhrožují a vytvářejí tlak. Za tímto tlakem použijí prakticky cokoli. Nejlepší je použít v konečném případě podjatost, a to klidně i s rasistickými důvody. Zatímco na jedné straně John a jeho partička politických obchodníků vypráví o politické kontrole soudní moci, na druhé straně tu tam vycházejí na světlo různé případy, ve kterých soudci jednají velmi podivně. Bohatý ruský podnikatel  si může postavit kostel uprostřed chráněné oblasti, kdežto obyvatel vesnice musí z rozhodnutí stejného soudce odstranit malinký posed na vlastní náklady.

Nicméně Miloslav Studnička byl soudce, který se nebál soudit, a který rozhodl bez ohledu na mediální tlaky v mnoha velmi závažných trestních kauzách. Nejznámější Studničkovou kauzou byli žháři  ve Vítkově a spravedlivé odsouzení nechutných delikventů k několikaletým trestům.  Pan soudce se nezalekl a zcela bez okolků odsoudil rasismus šílených nacistů. Se soudcem žilo 16 psů, proto si také policie myslí, že mohlo jít o sebevraždu, šlo by však o velmi podivnou sebevraždu. Nesouvisí smrt soudce Studničky s některým z jeho případů?

Bylo by rozhodně zvláštní, kdyby se člověk sám pobodal a nakonec se podřezal. Takový styl sebevraždy je velmi podivný. Podle veřejně dostupných informací vše naznačuje spíše vraždě. je jedno kolik měl soudce Studnička doma psů, stejně je jedno, jestli měl nebo neměl v bytě bordel. Policie na celý případ uvalila informační embargo. Pokud bude potvrzena vražda, poté bychom se měli zamyslet nad bezpečností těch, kteří mají hájit spravedlnost.