Konzolový stát je selháním společnosti

Paní poslankyně Kohoutová umí pobavit. Dnes na ČT24 dokázala, že když chce, tak pobaví. Stoupenkyně drsné asociální politiky občanských demokratů, hovoří o sociálním systému pomoci nejchudším občanům státu. Vtipná vsuvka političky, která již od začátku prosazuje sociální karty pro zdravotně postižené, která stále hovoří o handicapovaných jako o někom, kdo se musí kontrolovat. Takový politik nyní hovoří o sociálním systému. Vládní politika Petra Nečase úspěšně rozšiřuje řady nejchudších. Na to abychom si tohoto trendu povšimli, nepotřebujeme hloupé schůze Sobotkových sociálních demokratů. Nepotřebujeme pražádné předvolební mítinky. Každý občan v tomto státě může vidět kam směřuje sociální systém České republiky. 

Na mnohém spolupracuje levice, aby posléze jako šimpanzi v říji vyrvávali před televizními kamerami, že oni stojí jen na straně těch nejslabších. Modrá kniha pana premiéra toužila a stále touží po slabém státě, ve kterém nikdo v nouzi nenajde záchranu. Nemáte práci, jste invalidní důchodce? Musíte si odírat tváře o beton, protože neexistuje žádný systém, který by vám pomohl. Stát a jeho fungování se ocitá v troskách. Stát není schopen poskytovat základní funkce státu, které stát musí zachovávat. Stát to nejsou jen hranice, hymna a národ. Stát to jsou především služby, které musejí sloužit občanům.

Policie, státní správa, sociální systém, to jsou všechno ty body, ve kterých tato země selhává. Politici z pravice, z levice, tak nějak kašlou na podstatu státu, protože jsou tady zákony kryjící politická snažení. V rozporu s volebními sliby se zvyšují daně z přidané hodnoty, aby průměrný důchodce kvůli politickým plánům klesal do hranice chudoby čím dál více a čím dál hlouběji. Ještě mnohem horší situace nastává u zdravotně postižených, kteří mnohdy nedosahují ani příjmů starobních důchodů.

Pamatuji si na hollywoodské filmy o nedostupnosti zdravotní péče. Jak jsem se tenkrát divil, že někde může existovat nedostatek zdravotní péče třeba i pro nejvíce nemocné. No vida, stačily jedny volby, stačil jeden pravdomluvný John, Nečas a Drábek ve spojení s Kalouskem, a už tu máme to samé. Blížíme se mílovými kroky k americkému modelu zdravotní péče, ve které musíte mít peníze pro adekvátní léčbu. Již dnes si lidé musejí rozmýšlet, jestli si koupit plátek salámu, nebo jestli si mohou dovolit další léky, které došly. V takový okamžik si říkám kde je ten systém ochrany nejchudších? A jak je tento systém nastavený? Je nastavený přesně tak, aby do něj spadalo co nejméně lidí. Takže lidé, kteří jsou ve finanční tísni totálně ze systému omezené pomoci vypadávají.

Když poslouchám takové politiky, jako je paní poslankyně Kohoutová, tak si připadám jako Alenka v říši divů a zázraků. V ten okamžik si uvědomuji, jak je ten poslanecký svět odlišný. Důchodci jsou posíláni na okraj chudoby, nic se neděje, je tady systém sociální pomoci. Co na tom, že tento systém je pro většinu lidí nedostupný. To je pouze takový detail. Když je přeci nedostupný, tak to znamená, že tito lidé nejsou chudí a nepotřebují pomoc. Kolik poslanců takto hloupě argumentuje. Poslanci a ministři zkreslují údaje, hovoří v médiích přesně tak, aby lidé neviděli podstatné skutečnosti.

Konzolová republika, to není dobré řešení. Politici si zvyšují příjmy, zatímco dochází ke zmražování důchodů, politici mají lepší podmínky, zatímco zdravotně postižení nemají přístup ke kompenzačním pomůckám, nemají přístup  na pracovní trh. Takto se tvoří národní politika, ve které nejslabší mají zastání a pomoc? Raději se použije mantry o kriminalizaci každého, kdo využívá sociální systém. Každý je ve jménu vlády potenciálním zlodějem státních peněz, proto se musí chodit na pošty, proto se ve jménu pravicového šílenství propůjčují speciální dovednosti úřadům, které na takovou činnost nemají oprávnění. Proto se také v rychlosti zadávají miliardové zakázky bez výběrových řízení.

Konzolový stát je státem, ve kterém se vyskytuje velké množství chudoby. naši chudí jsou v porovnání s obyvateli Sahelu hotoví šejkové, tak co bychom se měli rozčilovat? Jenže životní náklady uprostřed Evropy jsou mnohonásobně vyšší než stejné náklady uprostřed pouště. Možná by se občané měli ptát k čemu je takový stát, do kterého ten náš směřuje. Je třeba státu, kde stát je pouhou slupkou, ve které se zahnízdili vypasení červíčci. Jenže to bychom museli chápat stát jako společenství zajišťující služby občanům. Obecně je v České republice stát chápaný jako status quo, ve kterém hrají s kartami politici, ve kterém občané jsou pouze diváky, nikoli hybateli událostí. To je také hlavní zdroj všech problémů.

Konzolový stát využívá zakřiknuté mentality všech občanů. Využívá nesmyslné hry na kriminalizaci nejníže postavených ve světě peněz , ekonomických pouček. Konzolový stát je selháním společnosti, ve které jsou nejslabší kriminálníky a kriminálníci hrdiny. Konzolový stát je místem, kde levice selhala, aby si zajistila později v těchto dnech politické body pro komunální a další volby. Je to období, kdy levice s pravicí spolupracuje ve jménu “vyšších” cílů.