Milion somálských uprchlíků vypráví příběh o selhání společnosti

Milion Somálců bez domova, to je výsledek neutěšené situace v Africkém rohu. Pouštní země plná anarchie, masových vrahů Al-Šabáb zabraňujících jakoukoli humanitární pomoc. Vojenské operace všech možných armád bojujících proti terorismu, který požírá všechny Somálce bez rozdílu, jestli se jedná o děti, nebo o dospělé. Hladomor a smrt v tomto konci světa je především důvodem k hromadným útěkům Somálců. Cesta dusnou pouští, nebezpečí ze strany islamistů vyznávajících nejtvrdší verzi wahhábismu, to všechno jsou lidé ochotni podstoupit jenom proto, aby dali svým potomkům naději na život. 

Běžný Evropan nemá žádnou představu o tom, jaké to je žít v nelidském prostředí za přítomnosti smrti. Situace se v Somálsku stává stále horší a horší. Média tak nějak kašlou na dění v tomto regionu. Nikdo se nežene do pomoci. Jako nějaké hyeny očekávají mediální korporace na novou senzaci, kdy začnou umírat miliony lidí. Bohatý Západ není schopný pomoci lidem sužovaným hladomorem, válkami a z toho plynoucích nemocí. Milion lidí našlo “domov” v okolních zemích sousedících se Somálskem. Al-Šabáb podniká teroristické útoky dokonce na uprchlické tábory.

Největší uprchlický tábor na světě, Dadáb v Keni byl několikrát svědkem loupeživých nájezdů, kdy teroristé milující extrémismus unesou uprchlíky, ty poté zabijou nebo požadují výkupné. Stejně tak tito teroristé unášejí humanitární pracovníky, kteří pomáhají jejich krajanům. Činnost Africké unie v Somálsku je velmi zvláštní. vojáci nemají možnost cokoli se situací v Somálsku podniknout. Sem tam udělají armády sousedních států trestní výpravu, USA bombarduje místní somálské přístavy a zásobovací místa. Bohužel většina vojenské angažovanosti v Somálsku je tajná a o mnoha vojenských operacích se ani veřejnost nedozví.

Násilí Al-Šabáb se například přenáší do sousední Keni, kdy jednotliví teroristé bez problémů pronikají do hlavního města Keni, kde se dokonce za úplatu léčí ze zranění utržených v bojích na svém bojovém území. Zanzibar, který je součástí Keni, je doslova nechutnou ukázkou života teroristů a mořských pirátů, kteří si za své zisky z obchodu s drogami a bílým masem kupují nemovitosti, drahá auta přímo v Zanzibaru. Vysoce postavení vrazi si tak žijí jako prasata v žitě v těch nejluxusnějších zanzibarských čtvrtích. Všichni to vědí, dokonce i místní úřady. Nikdo s tím nic nedělá.

Somálsko  upadlo do vlny násilí po roce 1991. Za posledních šest měsíců tohoto roku uprchlo ze Somálska na 30 000 uprchlíků. Minulý rok během šesti měsíců uprchlo na 137 000 lidí. Jih a střed Somálska jsou sužované naprostými suchy. OSN se přes veškeré těžkosti snaží pomáhat také lidem, kteří se nedostanou do uprchlických táborů. Minulý rok OSN rozdalo potravinovou pomoc pro 177 000 Somálců sužovaných suchem a válečnými útrapami. 526 000 Somálců bez domova dostalo od  OSN nové přístřeší. Život bez kousku místečka k žití je prakticky nemožný. Příhraniční oblasti a Mogadišo byly místy, kam směřovala prakticky jakákoli mezinárodní pomoc. Dostat pomoc také do jiných míst Somálska je velmi problematické. Humanitární pracovníci jsou v Somálsku přepadáni. Humanitární konvoje jsou poté rozkrádány lidmi z Al-Šabáb.

Veškeré vojenské operace Africké unie, USA či okolních států, jsou boje na potlačení teroristů jako takových .Nikdo z nich se nestará o to, jestli je možné poskytovat humanitární pomoc do té či oné oblasti. Humanitární krize přerůstá každým dnem do horších a ještě horších období. Mnoho Somálců tak umírá hlady nebo na některou z břišních infekcí. Nedostatek vody je všude cítit. Lidé nemají přístup ke kvalitní vodě, proto se mezi lidmi šíří střevní choroby, které taktéž přispívají k úmrtí především dětí nebo starých lidí. Z obecného hlediska se v největším měřítku podílejí na smrti Afričanů průjmy a různá průjmová onemocnění. Mnoho uprchlíků během své cesty do uprchlického tábora onemocní velmi vážnými chorobami, velká část uprchlíků taktéž ani cestu do bezpečí nevydrží a zemřou během cesty do uprchlického tábora.

V Somálsku se odehrává nejdelší a nejhorší uprchlická krize na světě. Další poměrně srovnatelnou uprchlickou krizi představují Afghanistán a Irák. Z obou těchto zemí uprchlo na jeden milion lidí. Vedle uprchlíků nacházejících se v okolních zemích,  zhruba další třetina Somálců (což představuje zhruba 7,5 milionů lidí) je takzvaně vnitřně vysídlených. Jejich vesnice byly zničeny. Oblasti, kde tito lidé bydleli se proměnily ve válečnou zónu, nebo Al-Šabáb tolik trýznilo obyvatele, že byli nuceni odejít někam pryč. Situace je opravdu šílená. Uprchlíků přibývá raketovou rychlostí. Svět by se měl více zabývat humanitární krizí. Díky zvyšujícím se cenám potravin, se stále více zvyšují náklady na financování humanitárních akcí.

Situace v Somálsku má za následek také porušování lidských práv v hraničních oblastech států sousedících se Somálskem. Například díky vojenské účasti Keni v Somálsku, pronikají teroristé z Al-Šabáb do pohraničí Keni a tam podnikají pumové atentáty, únosy a znásilňují místní obyvatelstvo, které tvoří většinou Keňané se somálskými kořeny. Více se o útocích na keňském pohraničí dozvíte v tomto článku: Křesťanské kostely v Keni ochraňuje muslimská mládež

Keňská armáda uplatňuje pravidlo hromadné viny a terorizuje místní obyvatele. O porušování lidských práv ze strany keňské armády hovořila například organizace Human Right Watch. Stejně tak kenští vojáci pronikli do uprchlického tábora Dadáb, kde znásilňovali místní ženy a okrádali místní uprchlíky o ten zbytek majetku, který jim zůstal. O porušování lidských práv si můžete přečíst v tomto článku: Keňa ve jménu terorismu porušuje lidská práva

Situace v Somálsku je velmi složitá. Svět by se měl vzpamatovat, jinak v Africkém rohu dojde k odstartování úmrtí milionů lidí.