Najednou nejsou ratingové agentury důležité? Nečasi poučte s od německých sousedů

Najednou nejsou důležité ratingové organizace? To je velmi vtipné. Stačí, aby Moody’s zhoršila Německu rating, ihned tu máme přední německé politiky, kteří světu sdělí, že božský, skoro nedotknutelný idol společnosti není až tak moc důležitý. Zatímco se Nečasova vláda holedbá nádhernými zprávami z ratingových agentur, ve stejný čas němečtí sousedé v zájmu svých majetků popírají vlastního ekonomického boha, kterému upsali budoucnost Evropské unie. Německý ministr financí  Wolfgang Schäuble přeci ví co dělá. Největší ekonomika Evropy nejspíš doplatila na španělskou úvěrovou žádost, a tak tu máme nové politické kacíře oznamující celému světu zbytečnost ekonomických posudkářů.

Doposud se jednotlivé státy předháněly v lezení do pozadí ratingových mezinárodních konglomerátů. Přijali jsme umělou hru na umělý svět tvořený akciemi propojenými světy, které jsou opět jenom takovou studánkou rozhodnutí ratingových skupin. Mezinárodně tak nějací nám neznámí ovládají světovou ekonomiku. Stačí jenom, aby se odpoledne tyto slovutné instituce nechvalně zmínily o té či oné zemi, a už ten stát má obrovské problémy.

Jakmile situace ve Spojených státech nevyhovovala agenturám, okamžitě se zvedla vlna protiagenturních názorů. Nyní se agentury opět odhodlaly ke snižování nějakých ratingů. Německo, ten tahoun evropské ekonomiky, tak často využívající rozhodnutí ratingových agentur ke svému obrazu světa, je nyní stejnými agenturami vláčeno ekonomickými příkopy. V podobné situaci se nachází třeba Itálie. Ta byla nedávno velmi postižena agenturními kroky. Sama si kdysi chválila svou vlastní proagenturní ekonomiku. Nyní je to ona, kdo podává žaloby na agentury a kdo je obviňuje z nezákonných machinací a provádění ekonomické války proti italským bankám.

V novinách, televizi, rozhlasu, ale i na internetu zazní jména těch slavných agenturních institucí. Ale nepadne ani slovo, kdo stojí za jejími zřizováními, nebo kdo je formálně vede. Mezi nejznámější agentury patří například Standard & Poor´s, Moody´s nebo Fitch IBCA. Každá z nich má naprosto odlišný způsob hodnocení a zpracovávání informací.

Ta první jmenovaná černá ovce může za snížení tříáčkového ratingu Spojených států amerických. Ratingové agentury hodnotí podle mnoha různých aspektů. Sledují vnější (legislativa, konkurence) i vnitřní prostředí (silné a slabé stránky podniku). Zaměřují se na hodnocení finanční situace, sílu kapitálu, ale i strategii podniku, vlastníka a zájmové skupiny. Každá ratingová agentura má lehce odlišné postupy získávání informací.

Rating státu je oceněním jeho kredibility (úvěruschopnosti) na zahraničních trzích. Ocenění je syntetickým znakem kvality státu jako dlužníka a jeho ekonomické schopnosti dodržet vlastní závazky k cizím subjektům a splatit včas a v úplném množství úroky i jistinu dlužné částky. Ona zázračná agenturní čísla ovlivňují život každého z nás. Neznámé finanční skupiny, neznámý svět zájmů a finančních bojů ovlivňuje stabilitu světové ekonomiky.

Skupina vlivných se sejde a založí si ratingovou agenturu, protože mají obrovský obchodní a politický vliv, rozšíří svůj nástroj do celého světa. Bohatší tak díky ekonomickému terorismu a ekonomické válce bohatnou ještě více a rychleji. Snižováním ratingů v přesných částech světa se otvírá nová branka pro byznys vyvolených. Jako společnost jsme přistoupili na hru peněz a ovládání společnosti pomocí kapitálu.

Proč se mlčí o tom, kdo je členem a kdo je zakladatelem ratingových konglomerátů? Proč se mlčí o tom, proč právě oni změnily rating té či oné zemi? Představme si hipotetickou situaci. Jedna obrovská země si vytvoří agenturu, skrze kterou bude ovládat akciový trh světa. Takový stát potřebuje třeba donutit zemi v Asii k potlačení vzdorovitosti a protlačení svých firem na tamější trh. Je to jednoduché, použije svou agenturu a sníží státečku rating. Začne o něm hovořit jako o nespolehlivém. Může začít cílená ekonomická likvidace za účelem získání jedné moci. Možná jsme všichni svědky jednoho obrovského podvodu ekonomického terorismu silného mezinárodního hráče. Dokud se problematika netýkala tzv. ekonomických tahounů, nikdo si nevšiml nebezpečnosti těchto na první pohled nevinných firmiček.

Sám Barosso přiznal, že agentury pouze situaci zhoršují a nahrávají spekulantům. Nejsou náhodou právě tito spekulanté, kteří vlastní agenturku nebo na ni mají významný vliv? Ratingová společnost Moody´s 5. července 2011 tohoto roku snížila ohodnocení Portugalska. Nyní stejná agentura snížila rating Německu. Snížení ratingu Německu nesníží výši německých úroků. Samozřejmě, jak jinak. Německo je tahounem Eurozóny, a tak je jakékoli záporné hodnocení ratingových firem špatné. To si přeci Německo nezaslouží. Zato ostatní státy Evropy nebo kdekoli na světě jsou těmito stejnými agenturami hodnoceny zcela správně.  Dokud se nejedná o klíčové státy světa, je podivná praxe ratingových firem naprosto v pořádku.

Takový Nečas se docela tetelí nad ratingovými výsledky. Škrtací ekonomika plně vyhovuje zahraničním zájmům, a tak nějací nespokojení občané jsou naprosto zbytečným detailem.  Teď Čechy odpovídají zahraniční zájmům ekonomických spekulantů. Wolfgang Schäuble, šéf celé evropské ekonomiky, si nenechá zkazit nadcházející dovolenou. Německá ekonomika sice není podle jeho slov v pořádku, ale zároveň na tom není tak špatně, aby byla agenturou snižována nějakým ratingem.

Německý ministr financi má velmi zajímavý názor na tyto hodnotící agenturky. Ještě dnes bychom si měli vzpomenout na ministerské prohlášení,  ve kterém pan ministr prohlásil, že by Evropa měla usilovat o zlomení oligopolu klíčových agentur a snažit se omezit jejich vliv v Evropě. Znovu tak pan ministr otevřel otázku vlastní ratingové firmy, kterou v současnosti EU postrádá. I Němci veřejně polemizují a poukazují, že s tím finančním světem je něco špatně. Pokud jedna agentura ošklivě hodnotí, tak založíme naší vlastní, která bude v mlžných oparech nalhávat další vycucaná čísla? Ale to se přesně děje i teď. Neznámé, skupiny komentují státní ekonomiky a nikdo neví, jaký skutečný cíl a důvod mají. Navíc tyto komentáře nejsou mnohdy podloženy žádnými důvěryhodnými důkazy.

Tak například v období americké hypoteční krize agentury kladně hodnotily i ta aktiva, u kterých se později potvrdila jejich škodlivost. Závěry agentur nejsou nestranné a mnohdy jsou účelové. Ale komu mají tento účel plnit? Celková ekonomická krize Evropské unie je pouze krizí virtuální, ve které jsou honěny virtuální peníze z virtuálních transakcí nevirtuálních obchodních konglomerátů Německa a Francie.

Moody’s zhoršil rating Německu, Holandsku i Lucembursku. Negativní rating má být tím pravým donucovacím prostředkem k ekonomickému chování výhodnému pouze neznámému světu neznámých lobbistů.