Nepřizpůsobiví Vandasovci vytvářejí pravidla namířená proti nepřizpůsobivým občanům?

Dělnická strana sociální spravedlnosti se zajímá o řešení otázky nepřizpůsobivých občanů? To je dobrý vtip. Jo Vandas má vedle svého nekonečného umění demagogie ještě dalšího stejně vtipného koníčka. Vykládá lidem tragikomické představy o světě podle zákonů bílé pracky a jednoho hákáče. Milý lide podívej se, zavři oči, strýček Vandas s láskyplným hláskem ševelí jako sibiřský větřík představy hnědého údolí o novém bílém světě bílých rozumů plného bílých vonících hovínek. Černokošiláči se jako novodobí baviči pustili do vize smradlavého světa, na který nestačí ani ty nejsilnější prací prášky této planety

Padesátka rotavských ztracených duší naslouchá společně s dalšími členy karlovarské nazi skupinky Dělníků sofistifikovanému výkladu prezidentského kandidáta. Jo, jak je ta demokracie zranitelná, když se i takový člověk může ucházet o nejvyšší post. Nepředpokládám, že by se našlo tolik bláznů, aby otevřený rasismus a nacismus získal naprostou podporu. V ten okamžik bychom mohli klíče od  této republiky zahodit přímo do kanálu. Český národ by přestal v záplavě bílé sračky existovat. Roztekl by se jako čokoláda přímo do nejbližší vykopané strouhy. Hitlerovští pohrobci si rádi hrají na obhájce demokracie. Však k tomu mají například Národní odpor Krušnohoří, reprezentovaný například Jiřím Froňkem. Ten mile rád poradí přátelům v hákáči jak to dělají tam daleko za německými hranicemi.

S jejich Kammaraden jsme se mohli seznámit například na pražské defenestraci Prvního máje, kdy jeden dělnický kamarád střídal toho druhého. Oslava rasismu pomohla kdejakému nebohému náckovi překonat maniodepresivní obscesi z předchozího nedostatku hnědých vulgarit. Kde jaký člen dělníků vesele dopomohl k projevení bílých ideálů hnědých mozků. Všem kolemjdoucím se z toho zvedal žaludek, ale všichni ostatní náckové se doslova tetelili blahem nad svou ubohostí nekonečných rozměrů.

Občanské sdružení, Občané Rotavy, podle slov Vandase vítá snahy jeho lidí k vytvoření nové koncepce rasistického ideálu severních Čech. Největší experti, vytvářeli tento koncept plný rasistických ideálů, rasistického balastu, kde bílý pracující dělník má nejvyšší právo perzekuovat každého jinak odlišného občana. Rasismus proklamovaný v lednové Rotavě má být vlajkovou lodí úspěšnosti kluků a holek holdujících indickému symbolu štěstí. Slovanský dům v Rotavě se stal dějištěm, novým kolbištěm největší lidské pokleslosti jaké je kdy moderní člověk schopen.

Do prostředí s extrémní nezaměstnaností, s početnou uměle přistěhovanou romskou komunitou a pořádně naštvanou majoritou přijíždí jako nový Mesiáš, strýček Vandas s jeho početnou skupinkou nazi makers. Tak jako vždy, využil Vandas celou situaci pro svůj rasismus. Koncem října 2011 to byl právě Vandas, kdo za německé podpory Freies Netz Süd demonstroval svůj kammaraden přístup k německým hákáčům. Sedmdesát let staré zažloutlé záběry skandujících nácků zažili comeback. Několik zfanatizovaných obyvatel města dokonce Vandasovi a jeho náckům tleskalo a vyvolávalo salvy podpory. Tolik zmiňované češství najednou získávalo plejjorativní odpuzující nádech pošpiněný hlavně neonacistickou nákazou všudypřítomného rasismu.

Tenkrát Vandas slíbil rotavským, že se vrátí. Leden 2012 měl být dalším repete rasistických ideálů ukřičeného neandrtálského stylu náckovských zvyklostí. Tak jako vždy, Dělnická strana sociální spravedlnosti postupovala podle jejich osvědčeného scénáře. Nejdříve se vybrala problémová lokalita, ve které se bude nabízet jednoduché přímočaré řešení podávané v nacistickém kabátku, zároveň straničtí promoteři nejdříve zjistí náladovost místní majority. Kdyby náhodou tato majorita potřebovala popošťouchnout, tak opět poslouží další nové akcičky náčků, které přiženou do náruše náskovských ideálů nové ovečky.

Nepřizpůsobiví občané se pojmou jako důležitý fenomén podporovaný mainstreamovými médii. Nepřizpůsobivost přitom ve skutečnosti jako taková neexistuje. Je to pouze nálepka a mýtus živený hlavně ultranacionalisty a náckovskými skupinkami jako je Semínovo hnutí D.O.S.T. nebo Vandasovo Dělnická strana sociální spravedlnosti. V rámci vyšších sledovaností také dochází k živení pojmu “nepřizpůsobivý občan” v médiích, která se k tomuto výrazu uchylují vždy s největší precizností a loajalitou. Pojem “nepřizpůsobivý občan” démonizuje, stigmatizuje  každého jejího nositele v zásadě bez ohledu na jeho reálné přispění společnosti. Jsou tady najednou jakési předsudky, které vytvářejí jakýsi stereotypní soubor vlastností, který je dané skupině osob navždy ve jménu rasismu připisován. Nepřizpůsobivý občan je v českém koloritu pasován pouze na Romy. Proč nepřizpůsobivým občanem není řidič mercedesu vybržďující ostatní řidiče?

Protože rasisté raději zanálepkují tu skupinu obyvatel, která odporuje jejich bílému vidění světa. Zakázaná Národní strana si vzala na paškál řešení cikánské otázky, Vandasovi náckové si tak stanovili za ideál šíření rasismu báchorky o “nepřizpůsobivých občanech”. Propagační stránky Dělníků hned na první pohled poukazují na to, kdo je nepřizpůsobivý. Čekal snad někdo něco jiného? Náckovská partaj si za baner zvolí vybydlený dům se stojícími Romy v popředí. Podívejte se, tohle jsou podle strýčka Vandase ti nepřizpůsobiví občané.

Definice nepřizpůsobivého občana ze stránek Dělnické strany sociální rovnosti říká toto: “Nepřizpůsobivý je ten práceschopný občan, který splňuje všechna následující kritéria: 1. Dlouhodobě nepracuje, ani nemá jiný legální zdroj příjmů kromě sociálních podpor, nepodniká, nepečuje o děti nebo o zdravotně handicapované příbuzné, ani se nepřipravuje na budoucí profesi. 2. Jeho rodina má zápornou sociální bilanci, tj. dostala z veřejných peněz více, než tam po celý svůj život přispěli její členové. 3. Opakovaně porušuje právní řád České republiky, případně z této činnosti svých příbuzných nebo blízkých těží.

V očích českých nácků je nepřizpůsobivý ten občan, který nepracuje, pobírá sociální dávky a dopouští se trestné činnosti. Potutelně se během této rasistické definice směju. Uvědomují si čeští náckové, že svým pojetím označují sebe samotné za nepřizpůsobivé občany? Jejich náckovský program sežírá je samotné. Zvláště bod číslo 3 dokonale označuje mnoho členů Dělnické strany a Dělnické mládeže za nepřizpůsobivé občany. Měli snad experti partaje na mysli také své vlastní členy při tvorbě jejich koncepce namířené proti nepřizpůsobivým občanům? Musím se tomu smát. Mnoho členů Dělnické strany má celkem bohatou kriminální minulost. Tak například Ochranné sbory Dělnické strany, Dělnická mládež, tam všude působí násilníci nemající práci holdující alkoholismu a násilí.

Viz. například Tomáš Skyba. Tento spratek, který by zasloužil pár přes zadek, před časem hovořil o napadené Natálce jako o někom, komu by pod stromeček daroval plechovku Zyklonu(plyn užívaný ke zplynování Židů v koncentračních táborech). Tento často tragikomický řečník, tolik zastávající právo na bezpečnost, dokonce skopal do krve důchodce. Šedesátidvouletý člověk je určitě tomuto mladíkovi velkým soupeřem. Když policie Tomáše Skybu zadržela, měl tento pódiový hrdina v krvi tři promile alkoholu. Jako malý školák zapíral svůj násilný čin, až se nakonec doznal. Skyba jako absolutní odpůrce Ukrajinců může přeci kohokoli, koho pokládá za Ukrajince, zabíjet nebo mrzačit. Přitom stejný Skyba vesele skotačí v únoru na demonstraci za srbské Kosovo. Tomáš Skyba není násilníkem amatérem. V sedmnácti pro změnu zkopal šrílanského studenta, několikrát řídil v opilosti a dokonce hrdinsky, možná po vzoru Národního odporu, ulamoval na ulici autům zrcátka. Jak vidíme, zrcátky to začíná a touhou po krvi to všechno končí. Inu, Skyba je ten hrdina, který milé rád kope do hlavy a jen tak ze zábavy do hlavy své oběti také dupne. Jak je vidět, tyto praktiky jsou ryze národně humanistické. To je humanismus v podání náckovské ideologie nenávisti, kterou zaštiťuje hodný strýček Vandas.

Další persona Vandasovského týmu, Erik Lamprecht, také patří do týmu lidí s kriminální minulostí. Je tedy také podle Vandasovské definice nepřizpůsobivým občanem?

Erik Lamprecht je dalším hrdinou, kromě svého předsednictví u mladých nácků, má takový menší vedlejšák. Je aktivistou brněnské militantní neonacistické organizace Národní odpor. Jakáto tragikomická sešlost. Na demonstraci proti násilí  řeční násilník první třídy a nyní v osobě Erika Lamprechta řeční člen radikálních fotbalových hooligans pyšnící se zanglikanizovaným názvem  Johny Kentus Gang.

Tito radikálové napadají lidi s odlišnými názory, s odlišnou barvou pleti, na své násilnické aktivity jsou patřičně hrdi. Ostatně o jejich aktivitách se můžete dozvědět zde. O Lamprechtově kariéře hovoří například tento článek na Antifě http://www.antifa.cz/content/osa-berlin-brno-kouzlo-nechteneho. Erik Lamprecht se velmi rád schází nad mapkami říšského Německa Adolfa Hitlera. Jo, tento násilník rád navštěvuje řitní otvor německých nácků z NPD.

Takových výtečníků je mezi českými nácky celá řada. Další mnohonásobně trestaná osoba ve Vandasově týmu je například Tomáš Kebza. Tento kovaný nácek je přitom vnukem zakladatele ilegální skupiny židovské mládeže. Kebzův děda byl Žid, který zažil utrpení v koncentračním táboře v Osvětimi. Jak vidíte, i když je Tomáš Kebza Židem, nevadí mu být zároveň náckem. Jak je toto pojetí prazvláštní. Sám Kebzův dědeček říká o svém vnukovi toto: “A nakonec mám vnuka, kterýmu je šestadvacet let, vysoce inteligentní, velmi inteligentní, ale von je trvale invalidní, protože už se narodil s lehkou mozkovou dysfunkcí, takže nemůže pracovat“. Tomáš Kebza tedy patří do té řady nepřizpůsobivých občanů, kteří nepracují, i když by mohli a zároveň taktéž opakovaně páchá trestnou činnost. Byla snad Vandasovská koncepce nepřizpůsobivého občana napsána podle rysů Tomáše Kebzy?

Vandasovo náckové vytvářejí svoji vlastní definici nepřizpůsobivých občanů, aníž by si sami uvědomovali svou ubohost. Hloupý nácek si vystačí s primitivním dělením člověka na nepřizpůsobivé a nepohodlné. Každý z nás bez ohledu na rasu či víru je zodpovědný za své chování, za své činy. Jinými slovy, všichni na celém světě jsme na stejné lodi, a tudíž není možné výběrově někoho nazývat nepřizpůsobivým občanem.

Máme uvěřit Vandasovi a jeho lidem, kteří stanovené definice v žádném případě nesplňují? Vyžadování přizpůsobování se brání přirozenému vývoji společnosti. Vandas stejně jako ostatní rasisté, uctívá falešnou rasovou nenávist stavěnou na základě ekonomických klíčů. Jednotlivé body Vandasovské koncepce namířené proti nepřizpůsobivým občanům jsou především kompiláty rasisticky pojatého programu českých nácků.

Odmítněme tedy jednohlasně veškeré snahy a pokusy Vandasovo nácků na vytvoření světa s rasismem, ve kterém má hlavní slovo jen bílá barva. Lidé nejsou hloupí, Vandasovci stejně neuspějí a po právu dostanou svou dávku opovržení a ostudy, kterou si tato pseudopartaj plně zaslouží.