Vydání Parkanové představuje konec poslanecké imunity v Čechách

Amatérští detektivové Mandátního a imunitního výboru doporučí poslancům vydání poslankyně Parkanové do rukou spravedlnosti. Jak velkou má výhodu paní zástupkyně lidu. Výsadní právo imunitní nedosažitelnosti umožnilo, tak jako jejímu poslaneckému kolegovi Davidu Rathovi, čerpat výhody, o kterých si každý smrtelník může nechat jenom zdát. Imunita mající základy v První republice, tak ze zástupců lidu dělá nedosažitelné bohy. Tam na Olympu nekonečné moci nemá nikdo pražádnou politickou odpovědnost. I kdyby měl, je tady stařičká imunita, která jako kouzelný prací prášek každého vypere do čistě bílé barvy. 

Pryč jsou politické sliby pravdomluvných politických matadorů vláčících institut imunity předvolebním blátem. Nyní každý rád využije bezpečnosti imunitní nedotknutelnosti. Policie se rozhoupala, nějaká živá voda probudila ty, kteří měli dávno konat. Dokonce ani totální rozčilení Kalouska a jeho telefonát neovlivňuje průběh policejního vyšetřování. Pár členů mandátového výboru dostalo celý policejní spis, mohou si být jisti, že tady nejde o politickou, nýbrž o policejní záležitost. Pan Tejc zase na chvilku může zavřít stavidla své představivosti stejně tak jako členové modrého derivátu ODS mohou přestat s inkvizičními pohádkami o čarodějnictví a nadpřirozených vlastnostech paní Parkanové.

Politici se v posledních týdnech chovali spíše jako hluší tetřevové. Byla tu hra, ve které levice brečela nad policejním státem dvojí policie ovládané proradnou pravicí. Záhy na to naopak pravice brečí nad policejním státem, když dochází k podezření vládní poslankyně. Najednou se poslanci přeměňují na amatérské detektivy vykládající své závěry o tom, jestli Parkanová měla nebo neměla tu či onu povinnost. Je zajímavé, že se nikdo nepozastavil nad tím, že poslaneckým úkolem není posuzovat odůvodnitelnost policejní žádosti. To může dělat pouze soud nebo dozorový státní zástupce.

Proč bychom tady měli najednou používat selský rozum, ve kterém nepřísluší poslancům soudit? Raději necháme promluvit hysterizujícího Kalouska nad jeho důkazy. Mazánek napadl praxi předchozích patnácti let, a tak raději člen vlády naoplátku napadne pomocí slov samotného vyšetřovatele. To je mi trošku zvláštní taktika. Ano, na ministerstvu financí se léta vydávají rozhodnutí, nad kterými má ruku také dnes andělský Sobotka. Kdo dal politikům jistotu, že to, co se děje léta, je také naprosto zákonné? Jen tu nebyl nikdo, kdo by byl natolik odvážný, aby řekl takto dál ne.

S největší pravděpodobností nebude Parkanová ani odsouzená, měla kolem sebe spoustu špatných lidí, na které se spoléhala. Každopádně její zodpovědnost je alespoň na poli politické. Kalousek, který se podílel velkou měrou na rozhodnutí ministryně Parkanové proto také hraje roli obhájce dobra, ve kterém se mají ztratit další možná ministerská provinění. Poslanci si opět zahrají na chytré Horákyně, když opustí svá místa v jednacím sále. Raději nebudou hlasovat pro vydání Parkanové, zároveň nebudou hlasovat proti. Odejdou a tím sníží quorum, ve kterém se má hlasovat o případném vydání. TOPáci možná nezachovají štábní kulturu Kalouska a věčně spícího Schwarzenberga. Možná si vzpomenou na slib daný před volbami. Možná také dostanou politickou amnézii a postaví se na stranu svého politického guru, který jako tajemná ruka operuje v politickém rybníčku přes dlouhých dvacet let.

Každopádně, pokud dojde k vydání Parkanové, bude toto vydání předzvěstí o konci jedinečnosti politiků. Konečně nastává období, kdy je nemyslitelné, aby politik byl jako nějaký ohrožený druh hájen ve zlaté oboře. Politici mají být zodpovědni za svá rozhodnutí. I když mají tým svých poradců, stále nesou hlavní otěže zodpovědnosti pevně na svých bedrech. Institut imunity je trapným fetišem zneužívaným jak levicí, tak pravicí a je na čase, aby tato hloupá zvyklost okamžitě skončila. Členové daného imunitního výboru nejsou amatérští detektivové, jsou to zástupci lidu a nemohou rozhodovat o něčí vině či nevině. Celé je to trapné a vytváří do zdání nějaké výjimečnosti jedněch nad druhými.

Je vysoce pravděpodobné, že Parkanová bude vydána, protože o její vině nebo nevině rozhodne pouze státní zástupce nebo soud. Každý je zodpovědný za své činy, politici nejsou žádnou výjimkou. Celý proces je politickým selháním nejvýše postaveného managera, tím je hlavně ministr, v tomto případě ministryně. Její vymlouvání se na Bartáka a Kopřivu, to je ukázka politického amatérismu. To je důkaz, že čeští politici si vůbec nejsou vědomi svojí zodpovědnosti, byť by měla být pouze formální. Parkanová podle jejích slov o ničem nevěděla, a tak nemá zodpovědnost? To je pěkná hloupost. Když v lednu 2007 ministryně Parkanová nastupovala na svůj post tak prohlásila, že ji možná nečekají hezké časy. Jako by předem věděla, co se bude dít.

Jeden z jejích náměstků, Barták, je od minulého roku vyšetřován policií kvůli údajnému přijetí úplatku ve vojenské kauze Tater. S podnikatelem Smržem údajně požadoval úplatek pěti milionů amerických dolarů. Inu, když už brát úplatek, tak echt úplatek ve tvrdé měně. Ve vzduchu poletují podezření kolem Pandurů, ve kterém podle lidí z rakouského Steyeru žádal lobbista Dalík úplatek 18 milionů eur. Od munulého týdne se policie zajímá o dvacítku lidí majících prsty v předražování oprav vojenských objektů. Parkanová říká, že nevěděla, netušila, neznala. I kdyby to byla pravda, má zodpovědnost za jednání svých podřízených a na konečných rozhodnutích jsou podpisy ministra obrany, tedy paní Parkanové.

S ohledem na sled událostí, je zvolání paní Parkanové dosti směšné. Ona na začátku svého ministerského období pronesla: ” Pokud se tam něco takového objeví (korupce), tvrdě se tomu postavím. Vím, že ten protivník může být silný. Pokud bych to nemohla zastavit nebo změnit, tak všechno o tom zveřejním a rezignuji.” Jak všichni víme, Parkanová nic neobjevila, nic nezveřejnila a v žádném případě nerezignovala.

Nyní, i když Parkanová říká, že je nevinna, zároveň nežádá o vydání k policejnímu stíhání. Samozřejmě i kdyby o to žádala, nemusela by být stejně jako poslanec Huml vydána. Tady jde jen o to, aby politik na vysokém postu přijímal také zodpovědnost za svůj resort. Svůj tým si Parkanová sama vybírala a sama vytvářela. Je to také Parkanová, která jednala na rady Kalouska. Je to také Parkanová, která hledala ve svém okolí silného muže, o kterého se může opřít, tím mužem byl bohužel opět Kalousek a proto není divu, že Kalousek tančí své obřadní tanečky.

To nic nemění na tom, že s Parkanovou také končí poslanecká imunita, což je jedině dobře.