Ekvádor poskytnutím azylu zabránil porušování lidských práv

Udělení politického azylu Julianu Assangeovi je daleko důležitějším vzkazem, než si dokážeme představit. Spojené státy americké zahájili bezprávní honbu za každým, kdo zveřejní utajovanou pravdu. Jednotlivé státy se doslova bojí neuposlechnutí příkazů Spojených států. Dokonce samotná Austrálie mlčela. Nebránila svého občana. Nebránila zájmy Australana. Rozhodla se stejně jako Velká Británie přitakávat požadavkům USA. Tady nejde o nějaké předání Juliana Assange někam do Švédska kvůli sexuálnímu zneužití dvou žen. Tady jde především o to, potrestat jednoho z předních představitelů tolik nenáviděné WikiLeaks do americké cely, která může končit pomyslným popravčím špalkem. 

Samotný Julian Assange nazývá ekvádorský čin jako čin plný hrdinství. No, možná nemusíme na celou záležitost pohlížet očima jednoho přímého účastníka, abychom posléze vydávali rozhodnutí Ekvádoru za hrdinský majstrštyk. Můžeme na celou záležitost hledět jako občané svobodného světa, ve kterém mají být na prvním místě lidská práva upřednostněná před národními zájmy kohokoli na světě. Ekvádor se udělením politického azylu upsal především dlouhé řadě amerického nátlaku, který patřičná místa americké diplomacie bezesporu vyvinou.

Ať jsou důvody ekvádorského prezidenta k udělení azylu jakékoli, jedno je jisté. Jde o historický okamžik, takový malinký políček americké sebejistotě. Pokaždé, když si Američané dupli, dostali co chtěli. Dokonce nedodržovali zákony platné v jejich vlastní zemi. Podívejme se například na známého Bradley Maninga, amerického vojáka zatčeného v květnu 2010 kvůli poskytnutí utajených informací WikiLeaks. Tento voják byl v rozporu s americkým, ale také s mezinárodním právem, bez jakéhokoli soudu zadržován ve velmi nevyhovujících a ponižujících podmínkách dlouhých 800 dnů.

Na Bradley Manningovi je možné odhadnout co by se stalo s Julianem Assangem. Pravděpodobně by taktéž docházelo k porušování lidských práv. Stejně tak by docházelo k porušování mezinárodního práva. To všechno jenom proto, aby se již nikdy nepodařilo komukoli zveřejňovat informace, na které má celý svět právo. Manning byl obviněný z 22 trestných činů. Mezi těmito trestnými činy byl například trestný čin napomáhání nepříteli. Tedy, jinými slovy, Julian Assange je pro USA nepřítelem, který musí být polapen a zničen. Manninga pomohl zadržet jiný hacker, Adrian Lamo. Juliana Assange mají pomoci odchytit jiní pochopové. Těmi pochopy jsou doposud demokratické státy.

Kam se poděla Amerikou tolik omílaná lidská práva? Manning byl podle dostupných informací zadržovaný v malé cele, ve které trávil 23 hodin denně. Nebyly mu dovoleny návštěvy, dokonce ani rodinných příslušníků. V rámci vězeňského režimu má Manning budíček v 5 hodin ráno a až do 8 hodin večer má zakázáno spát, dokonce nesmí v cele cvičit. Americká “spravedlnost” zde na Manningovi provádí určité formy duševního mučení. Toto ostatně také potvrdil mimořádný zpravodaj OSN pro otázky mučení, který čtrnáct měsíců zkoumal americké zacházení s politickým vězněm Bradley Manningem.

Mimořádný zpravodaj OSN pro otázky učení dospěl ve věci Manninga k tomuto závěru: “uvalení mimořádně kárných podmínek věznění na člověka, který nebyl shledán vinným ze žádného trestného činu, je porušením jeho práva na jeho fyzickou a psychickou integritu i presumpce neviny“, zároveň také mimořádný zpravodaj OSN pro otázky mučení obvinil americkou vládu z krutého a ponižujícího zacházení s Bradleym Manningem.

Jinými slovy, pokud by byl Julian Assange vydán do USA, neměl by zajištěný spravedlivý proces a mohl by být souzen podle zvláštních vojenských soudů. Dále by mohl být, podobně jako Manning, vystaven mučení a ponižujícímu zacházení. Výsledný trest, který by zcela jistě Jjulian Assagne dostal, by mohl mít povahu doživotního pobytu v kriminále s nejvyšší ostrahou, případně by také mohl být odsouzený k trestu smrti.  Vydáním Juliana Assagne Spojeným státům americkým by v žádném případě nerespektovalo lidská práva. To je ostatně také důvod, kterým ekvádorský prezident  legtimizuje své rozhodnutí o udělení politického azylu Julianu Assangeovi.

Zatímco se Spojené království tvářilo během olympijských her jako ochránce lidských práv, tady na případu zakladatele WikiLeaks působí ostrovní království zcela jinak. Spojené státy  ztrácejí půdu pod nohama, proto také britská administrativa sahá k vyhrůžkám. Britové uvažují o narušení suverenity ekvádorského velvyslanectví, vůbec jim takové počínání nevadí. Julian Assange je ve velmi těžké situaci. Osmnáct měsíců svádí bitvu, která by měla znemožnit jeho vydání do Švédska.

Velká Británie je nyní sluhou USA. Dokonce riskuje velmi vážný spor u mezinárodního soudu. Švédská vláda reagovala na ekvádorské rozhodnutí o udělení azylu velmi rozčíleně. Předvolala ekvádorského velvyslance ve Švédsku k podání vysvětlení. Seveřanům nevadí porušování lidských práv. Raději splní americké zadání. Nyní to bude ekvádorský velvyslanec, kdo bude jako malé děcko Švédům vysvětlovat, proč bylo přednější ochránění něčích práv před lokajnickou službou pruhům a hvězdám.

Ekvádor nabídl švédským vyšetřovatelům vést vyšetřování na půdě ekvádorského velvyslanectví, Švédsko takové řešení odmítlo. Nic tedy nebrání švédskému vyšetřování, přesto švédská strana odmítá vyšetřovat na diplomatické půdě Ekvádoru.  Švédsku nejde o vyšetřování dvou trestných činů sexuálního zneužití dvou exdobrovolnic WikiLeaks. Jde o vydání do amerických rukou, ve kterých by Julia Assagne trpěl mučením stejně jako jím trpěl a možná dál trpí Bradley Manning.