Hollande je ve vztahu k Romům stejný jako Sarkozy, posluhuje krajní pravici

Francie pokračuje v populisticky laděné politice plné nacionalismu přikořeněného lepenovským diletantismem. Ze země se vyhodí lidé, ti přeci nepatří k Francouzům, a tak se nikdo nemusí strachovat co s nimi bude. Tisíce lidí se vykáže za hranice Francie, i když Bulharsko i Rumunko patří k Evropské unii. Najednou jsou tady politici, kteří v rámci politické vyčůranosti mile rádi zapomenou na lidská práva. No co, tady nejde o lidi francouzské krve, a tak šup s nimi ven kamkoli kde najdou místečko k podivnému životu. Sarkozyho migrační politika si našla nového žáka. Kde je pověstná francouzská touha ochrany lidských práv? Ta možná zmizela s prvními atrapami lepenovských taktik, ve kterých pravda a lidskost zaniká, aby vyzrála všemi vítaná zloba nenávisti a hlouposti.

Je tomu již potřetí, co se Francie snaží o vyhoštění několika tisíc Romů pobývajících ve stanových mětečkách. Již v roce 2010 Sarkozy ve vidině politických bodů vyhostil na 15 000 lidí romského původu ven pryč z Francie. Celá Evropská unie koukala na francouzský záchvat skrze prsty. Jen prezident Sarkozy tleskal svému plánu. Lidé chtějí lepenovské hlupáky, tak je tedy dostanou. Již tenkrát autobusy s Romy poukazovaly na politické čistky. Nejinak je tomu i dnes.

Paradoxně, je to právě Hollande, který plní předvolební sliby svého souputníka. Snad si pánové během televizních klání vyměnili politické noty, ve kterých levicový liberálnější přístup k přistěhovalcům je nahrazený hloupým soupeřením mezi jedním extrémně smýšlejícím politikem s druhým. Historie pokračuje dál. Komplexy méněcennosti jak Sarkozyho, tak Hallanda odrážejí bezradnost francouzských politiků řešit skutečné problémy francouzské společnosti. Tím problémem nejsou přistěhovalci. Tím problémem je spoustu jiných věcí, které jsou skrývány právě za islamofobií a nynějším tahem proti přistěhovalcům.

Francouzská policie rozbije jako nějací vandalové romské tábory. Desítky důstojníků procházejících romskou osadou poblíž Lille má jeden jediný úkol. Z politického rozhodnutí přijde na 200 lidí o střechu nad hlavou.

Francouzská policie včera rozbití romštině tábory a deportace ilegálních přistěhovalců nalezené v nich. To samé se děje v Lyonu, kde byla rovná stovka lidí vypuzena na ulici. Podobné obrázky je možné vidět skoro ve všech velkých francouzských městech. Na místa úředních zásahů přijedou novináři, někteří provládně naladění pochválí ruku zákona. Jsou tu další hrdinové, zbavili společnost pár set lidí jejich bydlení. Naoko dojde k nějakému řešení, nedochází však k výrobě mnohem složitějších problémů, které mohou Francii stát mnohem víc? 

Houf Romů bez domova, ponecháni osudu napospas, nyní jako v dobách světové války pochodují podél krajnic silnic. Takto vypadá moderní přistěhovalecká politika země, která světu darovala revoluční impuls. Nešťastní osudem zničení lidé pochodují z místa odkud je úřady nechtěly, někam jinam. Mnoho těch lidí bez přístřeší jsou ženy a děti. Tito lidé po malém přesunu budou francouzskou vládou deportováni  pryč do země, z které kdysi do Francie přišli. Najednou jsou tito Romové nedobrovolníky v repatriačním programu Sarkozyho alibistické ultranacionální politiky.

Celá dobrovolnost Romů spočívá v bezvýchodné situaci. Nejdříve Romům úřady zničí obydlí, aby posléze nabídli totálně zhrouceným lidem jakýsi program návratu do země původu. Mediálně obhájený projekt, kdy jsou lidé přitlačeni k pomyslné zdi, aby posléze museli souhlasit, tedy pokračuje dál. V těchto srpnových dnech slaví další národní svátek. Mnozí, nikoli všichni, z vystěhovaných Romů budou donuceni tzv. dobrovolně za peníze francouzských poplatníků poletět zpět do Rumunska. Je zajímavé, že se nikdo neptá kolik stojí takový repatriační projekt? Není to přeci jen příliš nákladné pro francouzský stát? Asi není, politická moc a politická hra s občany, ta nikdy nic nestojí, protože uživí další pochybné politiky na svých místech.

S něčím podobným proti přistěhovalcům po vzoru francouzských kolegů zahájilo Řecko, které má velmi prekérní potíže s imigračním programem. Řecko na něj totiž kašle, a tak jsou řecká imigrační zařízení vším možným, jen ne institucemi vhodnými standardům platných v Evropské unii. Sarkozy se podbízel krajní pravici, nyní Hollande ve svém tažení pokračuje. Taková je pravá tvář socialistické vlády Francie?  Politika je ovládána předsudky tolik podobným předsudkům v České republice. Romové kradou, a tak slepě po vzoru jedné trapné ženy kvílící nad škodlivostí islámu, zahrajeme na stejnou strunu a vyhostíme všechny rumunské Romy pobývající v celé Francii. Jak vysoce hloupý, trapný a rasistický podtext takové řešení je. Být Francouzem, tak se za svou zemi stydím.

Francie zešílela, zahájila pseudoboj proti Romům. Zahájila rasistická tažení, ve kterých pravda fackuje sama sebe. Najednou si z politických přání nejsou rovni všichni občané Evropské unie. Copak ti Rumuni jsou někým méněcenným, kdo nesmí cestovat po Unii, kdo nesmí pobývat ve Francii? Politici nemají pražádné právo vyhazovat tyto lidi bez jakýchkoli zajištění ven ze země. Počínání ministra Vallse mi připomíná nacionální zvolání Le Penové o škodlivosti přistěhovalců.  Jak jsou tato řešení krátkozraká. Rumunsko je od roku 2007 plnoprávným členem Evropské unie a jeho občané mohou bez víza vstoupit na území Francie. Nelze tedy o Romech z Rumunska hovořit jako o nelegálních přistěhovalcích.

Byl to Sarkozy, kdo přijal rasistickou strategii namířenou proti všem zahraničním národním skupinám žijících ve Francii. Byl to také Sarkozy, který začal pseudoboj proti oděvům muslimů. Zatímco burky a nikáby ve Francii nosí minimum francouzských muslimů, udělal Sarkozy z tohoto problému jednu velkou nafouknutou krakatici, kterou živilo mnoho médií spolu s dalšími rasisty a ještě většími nacionálními hlupáky. Rasismus sarkoismu zachvátil celou politickou společnost, která si v rasistických předpisech našla lacinou místenku do srdcí některých pofiderních voličů slyšících na strunu nacionalismu.

Problematika vystěhovávání rumunských Romů má daleko hlubší důsledky. Občané jednoho státu Evropské unie jsou z nějakého důvodu vyhazováni z jiného státu Evropské unie. Když to může dělat takový politický gigant jakým je Francie, poté k podobným krokům mohou sáhnout také jiné státy. Možná by bylo na místě optat se, kdo další se k Francii a Řecku přidá? Evropské státy za účelem populismu bortí základy Evropské unie, ničí lidská práva a kašlou na osudy lidských životů. Politické zadnice, politické partaje a krytí jejich chyb je mnohem důležitější než nějaký lidský život.

Dnes jsou ve Francii deportováni rumunští Romové. Zítra to můžeš být ty, nebo třeba ty. Takový deportační plán je ohrožením kulturnosti celé Evropy. Ohroženi nyní nejsou jen “nějací” Romové z Rumunska. V ohrožení jsme všichni obyvatelé Evropské unie, protože nikdo z nás neví kdo bude další na řadě ve vyhošťovacím plánu hloupých politiků lezoucích do zadků některých ještě hloupějších voličů.