Indonésie zneužívá Interpol k politickým procesům

Indonésie zneužívá Interpol ke stíhání protivládních aktivistů. Podává na jednotlivé zastánce lidských práv takzvaná červená oznámení, která mají umožnit přesun jednotlivých aktivistů ze zahraničí zpět do Indonésie. Tato asijská země porušuje lidská práva a k tomuto porušování lidských práv zneužívá mezinárodní instituci. Podívejme se například na Benny Wendu. Tento člověk je západopapuánským kmenovým vůdcem, který vede mezinárodní kampaň za samostatnost Západní Papuy na Indonésii. Díky jeho činnosti je pronásledován indonéskou vládou, byl v Indonésii podroben mučení a následně proti Benny Wendovi Indonésie zkonstruovala falešná trestní oznámení a následná stíhání. Proto tento aktivista utekl do Velké Británie, kde jako britský občan se svou manželkou a šesti dětmi pokračuje s kampaní zaměřenou na podporu samostatnosti Západní Papuy.

Červené oznámení opravňuje britské úřady k předběžnému zadržení Benny Wendy a následnému vydání aktivisty k trestnímu stíhání přímo do Indonésie. Pokud by došlo k vydání lidskoprávního aktivisty zpět do země, odkud musel sám uprchnout, bylo by takové vydání rozsudkem smrti. Indoésie se snaží co nejvíce eliminovat jakékoli lidskoprávní činnosti protivládních aktivistů. Trestní oznámení u Interpolu znemožňuje odpůrcům indonéského režimu cestování. Nedávné účinkování západopapuánského kmenového vůdce na půdě OSN nesla Indonésie velmi špatně, dokonce se pokoušela veškeré účinkování Wendy bojkotovat.

Mezinárodní organizace Fair Trials International bojující za lepší ochranu práv lidí stíhaných v zahraničí požádala Komisi pro kontrolu dokumentů Interpolu o zrušení podaného červeného oznámení. Fair Trials rovněž bojuje za reformu Interpolu.

Celá situace s Benny Wendou dokazuje, jak jednoduše je mezinárodní organizace zneužitelnou diktaturami a tyranskými režimy. Interpol je již od prazačátků takovou tou problematickou organizací. Interpol schraňoval evidence zločinců, obsahoval dokonce i záznamy z dob Rakouska-Uherska, které po anšlusu Rakouska hitlerovským Německem posloužili gestapákům ke získání velmi rozsáhlé kartotéky, která se stala základem rozsáhlé evidence Gestapa. V roce 2010 byl dokonce prezident Interpolu Jackie Selebi shledán vinným z korupce a přijímání úplatků.

V tomto případě bylo červené oznámení indonéské policie shozeno ze stolu tam, kam patří. Možná by celý svět měl začít přemýšlet nad změnou mnoha procesů používaných v mezinárodní policejní organizaci. V Interpolu je na 190 států světa. Není možné, aby tato organizace byla zneužívaná k politickým mstám nebo pronásledování politických odpůrců. Již samotná ústava Interpolu zakazuje zapojování této organizace do politických dění. Jak je vidno, tato ústava je jen kusem cáru papíru, který se dá bez problémů obejít. Takzvané červené oznámení je mezinárodní záznam Interpolu, ve kterém členská země žádá o zatčení dané osoby za účelem budoucího vydání ke stíhání v zemi, která červené oznámení na Interpol zaslala. Generální sekretariát Interpolu poté kontroluje, zda podané červené oznámení bylo vydané v souladu s pravidly Interpolu. Toto červené oznámení se poté rozšiřuje do všech členských zemí, které mohou požadovanou osobu okamžitě zadržet a eskortovat do země původu žádosti.

Interpol přesto všechno působí jako nástroj k mezinárodnímu potlačování práv, ve kterém mnoho diktaturních režimů zneužívá mezinárodní organizace k šíření své moci nad aktivisty. Pověstná politikou přesicená červená oznámení podávají například Írán, který takové oznámení kdysi vydal například na Shahram Homayouna, který v roce 1992 v americkém Los Angeles zřídil satelitní televizní stanici Chanel One, která je zaměřená na potírání íránské vlády. Shahram Homayoun vyzýval v televizním vysílání své diváky, aby se v Íránu shromažďovali a projevovali tak nesouhlas s místním režimem. V roce 2009 podal Írán na íránského aktivistu červené oznámení, podle kterého měl být zakladatel Chanel One zadržený a exportovaný zpět do Íránu.

Podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů je nejméně 17 zemí na světě, které zneužívají Interpol k vyřizování politických účtů. Mezi těmito zeměmi jsou to například Čína, Pákistán Venezuela a řada dalších. Podle nezávislé organizace Freedom House je rovných 28 % červených oznámení naprosto zpolitizovaných. Téměř polovina takových červených oznámení  pochází podle Transparency International ze zemí se silnou mírou korupce. Hlavní právník Interpolu, Joël Sollier. sám pro CNN uvádí, že mezinárodní policejní organizace nemůže v žádném případě rozlišit, zda se jedná nebo nejedná o zpolitizované žádosti.

Argumenty vrcholných představitelů Interpolu jsou dosti naivní. Podle činovníků Interpolu je mezinárodní spolupráce založena na vzájemné důvěře.Takže mezinárodní spolupráce je jen o důvěře, ve které může docházet ke zneužívání národních zájmů, které v žádném případě nejsou v souladu s mezinárodně uznávanými lidskými právy? Trochu podivné fungování organizace, která má právo hájit. Celý proces takzvaných červených oznámení je nespravedlivý. To si myslí také  Anand Doobay, který několikrát obhajoval lidi uvedené na seznamu Interpolu. Celé jednání je netransparentní. Osoby, které mají být zadržené a následně předané do země žadatele, nemají prakticky žádnou možnost jakékoli obhajoby a pomoci.

Červená oznámení jsou dokonalou zbraní zemí, které tak umlčí všechny, kteří s něčím nesouhlasí. Interpol nesmí být nástrojem k likvidaci politických nepřátel. Pokud je kdokoli uveden na seznamu červených oznámení, okamžitě dochází ke zmražení veškerých bankovních účtů. Pokud taková osoba překročí hranice státu, je okamžitě zadržena a může být ve vězení po dobu několika měsíců, nebo může být transportována do země původu červeného oznámení.

Jak vidno, národní zneužívání Interpolu až tak moc nevadí. Interpol by se měl přeměnit, aby nedocházelo k poškozování lidských práv.