Nová vláda v Somálsku? Nikoli, další cesta do chaosu a války

Somálsko bude mít trvalou vládu, hurá, všichni na Západě mohou být šťastní. Mandát přechodné vlády měl skončit v srpnu minulého roku. Protože současný prezident odmítl odstoupit, byl mandát prodloužený o celý rok. Nově vytvořená vláda má být konečně podle západních médií prostředkem pro národní usmíření a správu věcí veřejných. V tomto tónu vyznívá většina novin a médií toho takzvaně vyspělého světa. Už není potřeba amerických Black Howků a následných hollywoodských trháků o záchraně jedné vojenské osádky. Nový vládní slepenec zajistí klid v tolik válkou postižené oblasti. Jakoby najednou neexistovala Al-Šabáb, jakoby najednou neexistoval uměle přiživovaný terorismus. Skupina politiků s tak zvláštní minulostí zajistí po desetiletí chybějící klid a mír?

Spokojený čtenář. Nic netušící Evropan, Američan, Australan, ten si zamáčkne slzu nad vyřešeným stavem a se spokojeností otočí list novin na další, neméně zajímavé zrpávy. Stačí se ale podívat trochu hlouběji. Prověřit jména jednotlivých členů somálské tolik vychvalované vlády a ihned zjistíte, že je to všechno trošku jinak. Pouštní zemička kdesi na severu Afriky dostala do vínku zvláštní vládu s ještě zvláštnějšími politiky. Kdo jsou ti signatáři nové vlády? Jsou to především bývalí členové milice, intelektuálové sice narození v Somálsku, ale jinak celá léta žijící v nuceném vyhnanství. Dále to jsou členové dvou menších států Puntland a Galmudug.

Puntland je autonomním státem uvnitř Somálska. Není uznávaný mezinárodními orgány a požaduje federalizaci země. Galmudug je autonomní oblast ve střední části Somálska. Galmudug se nesnaží získat mezinárodní uznání jako samostatný národ, chce také jako Puntland zůstat uvnitř somálské federace.

Nicméně, kdo tito afričtí politici? Jsou to představitelé korupčníků. Zkorumpovaní vůdcové dostali novou šanci v nové světem nadějné vládě. Možná půjdou za nějaký ten bakšiš na ruku světovým velmocím. Zkorumpovaní, ochotni kývnout téměř na cokoli, jsou světem vydáváni za ty hodné, tolik potřebné. Možná válkou zmítané Somálsko přijme snadněji korupčníky. Politici si rozdělí získanou kořist. Mají svoji novou, Západem podepřenou nezávislost. Nový režim měl v Somálsku převzít moc v srpnu 2012. Tedy tento měsíc mělo dojít k převzetí vlády. Otázka je, jaké vlády, když část území ovládají teroristé z Al-Šabáb.

Bude to další loutková vláda bez faktické moci? Přípravy na prezidentské i parlamentní volby pokračovaly podle plánu, měly se konat 20. srpna 2012. Bohužel se ani v tomto datu nekonaly. Veškeré dění kolem voleb bylo odloženo. Mezinárodní organizace tento proces nového vládnutí nazývají jako vytržení Somálska z pokraje ruin. Opravdu jsou korupčníci takovou nadějí? Pokud tento plán mezinárodního společenství na novou somálskou vládu selže, bude to především mezinárodní společenství, které ponese patřičnou zodpovědnost. Zatím se žádné vyrvání Somálska ze zbořiliště ruin nekoná.

Hlavní město Mogadišo připomíná všechno možné, jen ne novou naději na lepší, zářivější časy. Poslanci budoucího somálského parlamentu jsou vybíráni z řad obecních šéfů, z řad kmenových starších. Tito lidé budou diktovat směřování do nových zítřků? Zkorumpovaní lidé mající krev na svých vlastních rukou využívají především OSN ke získání nadvlády nad územím jenom proto, aby z toho měli především vlastní zisk. OSN umožní ze Somálska vytvořit další dojnou krávu, která bude dojena i přes velmi vážné šrámy na svém těle. Ti co vraždili, ti co mají podíl na ošklivostech v zemí, nyní budou těmi zákonnými obchodníky se státním majetkem.

Zkorumpovaní politici si vytvoří všechno tak, aby to vyhovovalo především jim, nikoli lidem jako takovým. Proč tedy OSN nepošle do Somálska další vojáky a diplomaty, kteří by připravili vládu podle takzvaně “nezávislého” klíče? V zemi neexistuje infrastruktura, neexistují tam stálé a trvající státní instituce. Skupina politiků, profesionálních zlodějů se sešla, aby poté jen tak OSN řekla, že jsou ochotni vytvořit jakousi vládu nad jakýmsi hypotetickým územím. V zemi nedošlo k odzbrojení a nedošlo ani k nějakému usmíření. Stále tam operují teroristé z Al-Šabáb, kteří de facto mají kontrolu nad velkou částí území.

Léčba Somálska si vyžaduje dlouhodobou, velmi důležitou ozdravnou kúru, která se nyní neplánuje. Na prvotních plánech jsou na řadě zbohatnutí již bohatých. Samotní nezávislí komentátoři zabývající se Somálskem, říkají, že je třeba, aby se OSN zapojilo na dobu minimálně 10 let do nápravy stavu v zemi. Narychlo upečený dort nebude fungovat, zkvasí a v zemi se ve výsledku rozzuří ještě horší mnohem větší válka. Země sužovaná hladomorem tak možná zažije ještě horší a horší chvíle. To jak se zdá Západ nezajímá. Nezajímá to ani Organizaci spojených národů, která si mne ruku nad výběrem nových somálských politiků.

Stačí listovat několika světovými deníky. Stačí se podívat co píšou v Africe. Stačí sledovat debaty nezávislých humanitárních organizací a hned získáte otevřený obrázek nad celým stavem věci. Copak to odpovědní z OSN a Západu nevidí? Je nejspíš láká spoludojení státečku a využívání jeho přírodních a strategických vymožeností. O čem budou prezidentské volby? I když vyhraje nějaký kandidát z těch slušnějších, nebude pražádná šance, že by mohl cokoli napravit. Dokonce se plánuje, že se po prezidentských misích ukončí vojenské mise AMISOM a IGAD

AMISOM je vojenská mise Africké unie v Somálsku. Tato mise je určena především na podporu přechodné vlády, měla by zavést národní bezpečnostní plán, cvičí somálské bezpečnostní síly a napomáhá k vytvoření bezpečného prostředí pro poskytování humanitární pomoci, která je bohužel také samotnými vojenskými jednotkami občas rozkrádána. IGAD, někdy také nazývaný jako IGASOM, je mise Mezivládního úřadu pro rozvoj ochrany a výcvikové mise pro Somálsko, kterou schválila Africká unie dne 14. září 2006. Tyto dvě vojenské mise na určitých místech zajišťují křehký mír.

Pokud veškerá kontrola nad křehkým mírem bude předána místním vojákům a policii, všechno se totálně sesype. Tyto bezpečnostní složky nejsou vycvičené, nemají vybavení na udržení křehkého míru nad kontrolovanými oblastmi. Soudy v Somálsku de facto nefungují, nejsou připraveny na činnost. Odchodem AMISOM a IGADu dojde k velkému chaosu, země padne i na chráněných místech do nové války. Nová vláda není schopna zaručit mír a pořádek ani v Mogadišu, natož aby ho udržela na ostatních místech. Občané Mogadiša jsou jen oběťmi bez reálného hlasovacího práva. Není tam žádná rada, která by spravedlivě vybírala kandidáty na poslance. Dokonce někteří členové teroristické Al-Šabáb byli zařazeni do pravidelné nové somálské armády. Tito teroristé nebyli nijak rehabilitováni. Prostě to byli jen teroristé a jako teroristé jsou v nové armádě.

Na Twitteru objevilo otištěné tvrzení velitele generálního somálského štábu, ve kterém tento vysoký představitel nových vojáků říká, že lidé z Al-Šabáb jsou schopni plnit dokonce i ty tajné mise. Jsou prý připraveni páchat cílené atentáty, zatímco budou ostatní vojáci jen tak plnit své povinnosti. Zvláštní pojetí spravedlnosti. Bez repatriace se vezmou extrémisté s wahhábismem v duši a použijí se na další terorismus. Tohle všechno se může jednoduše vymknout z rukou a Al-Šabáb může snadno přijít k novým ziskům. Opuštěné děti bez rodičů dostávající jídlo jednou denně, čichající k lepidlu pro ukojení hladu, budou mezinárodními orgány upozaděny, hlavně že v zemi bude nová vláda.

Somálsko trpělo celé generace a nyní bude nejspíš trpět dál za přispění mezinárodních orgánů. Somálsko nemá poctivé vůdce, nemá ani administrativní profesionály, kteří by dokázali zemi vést.  Existuje nějaká naděje na zlepšení stavu v Somálsku? Pravděpodobně bez zahraniční několikaleté podpory není žádná naděje. Lidé potichu umírají, děti také. Hladomor vedle války sužuje značnou část obyvatel Somálska. Hlavně, že si svět hraje na slepé a hluché.