Odmítnutím sKarty ztrácíte vyplácené dávky

Ministr práce a sociálních věcí žije ve svém politicky nekorektním prostředí, ve kterém musí být zajištěný především obchod s Českou spořitelnou. Pan ministr vystupuje v televizních zprávách a nabádá zdravotně postižené občany k nepřebírání sKaret. Zdravotně postižení tak přeci nepřijdou o žádné dávky, protože Vláda České republiky, natož ministr samotný, nikoho nenutí k užívání sKaret. Každý, kdo je s problematikou nových průkazek seznámený, ví docela dobře, že ministerská slova jsou plná polopravd a hlavně totálních nesmyslů. 

Pokud lidé se zdravotním postižením ve skutečnosti nepřeberou sKarty, přijdou tím o výplatu sociálních dávek. Ministr mylně nabádá osoby se zdravotním postižením. Každý, kdo uvěří ministerským tvrzením, vydá se do rukou nejistoty, ve které nastanou potíže například s úhradou nájemného nebo objednaných pečovatelských služeb. Nepřeberete sKarty, nedostanete žádné peníze. Tyto peníze zůstanou na technickém účtě Ministerstva práce a sociálních věcí. Jenže vy nemtáe novou sKartu, a tak nemůžete deponované peníze využívat. Ty tam na vás počkají.

Tedy jak je to s tou nutností vlastnit novou sKartu? Ministr práce a sociálních věcí se uchýlil k lišáckému přístupu. Ministerská nařízení stanovují postupy a průběh vydávání dávek spolu s novým typem průkazky. Celý systém je předem určený pouze k jednomu “správnému” chování člověka s handicapem. Buď si sKartu převezmeš, nebo máš smůlu. Existuje volba v teoretické rovině, o které hovoří ministerská ústa. Ale tato volba je opravdu jen teoretická.

Dokonce i lidé se zdravotním postižením mají rodiny, musejí platit nájemné, nejsou zbaveni úhrad za internet, telefon….Oni si nemohou ministersky filosofovat. Drábkova reforma nutí zdravotně postižené k využívání komerčního produktu, o který třeba vůbec nestojí. Miliardy korun poputují do firem podivně napojených do ministerských vod. Lidé s vážnými nemocemi poslouží jako legální bílí koně vydělávající na dlouhých 12 let desíty miliard korun jedné nestátní společnosti.

Česká spořitelna, dokonce i Úřad práce, mají rozdílný pohled na mnoho věcí týkajících se sKaret. Taková problematika exekuce, zabavování dávek dlužníkům, o tom všem mají své vize jak Česká spořitelna, tak Úřad práce. Na problematiku exekucí na sKartách má jiný pohled také samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informace o postižení, o jeho druhu, o úrovni soběstačnosti. Tyto všechny údaje dostane do rukou soukromý subjekt. Nadlimitní shromažďování informací o zhruba milionu lidí je uprostřed Evropy podle slov ministra Drábka naprosto nezávadnou a neškodnou záležitostí. Proto by se lidé se zdravotním postižením neměli rozčilovat. Říká to přeci ministr vlády.

Poprvé vás úřady kontaktují prostřednictvím obyčejného dopisu. Pokud na něj do tří týdnů nezareagujete, bude vám zaslán doporučený dopis do vlastních rukou.  Pokud ani v tomto případě nedojde k doručení, nebo klient nereaguje, bude příslušné kontaktní pracoviště úřadu práce aktivně klienta vyhledávat a pokud z objektivních důvodů nelze klienta nalézt, zahájí se řízení z moci úřední o pozastavení výplaty dávky, tj. dávka nadále přináleží, ale není vyplácena. Pokud je u klienta zjištěna objektivní příčina nemožnosti vyzvednout si sKartu, pak je zvolen způsob pro osobu nejvhodnější, tj. opatrovník, zmocněnec, předání sKarty v místě, kde klient pobývá atd….

Pokud je zdravotně postižený člověk nepohyblivý, musí si okamžitě zajišťovat opatrovníka. Každá plná moc musí být úředně ověřena. To může být velmi vážná komplikace pro zdravotně postižené žijící na vesnicích, v odlehlejších oblastech. Ministr Heger pokládá vlastnictví auta za zcela samozřejmou, naprosto normální záležitost. Možná ve stejném stranickém uvažování pokračuje ministr Drábek. Lidé mají auta, a tak mohou cestovat za právníky. Jenže kdo nepohyblivé, třeba i staré lidi dostane do aut? Řešení ministra Drábka je polovičaté a nevyhovuje potřebám osob se zdravotním postižením.