Škrty v Řecku vytvářejí stále více dětí bez domova

S řeckým krizovým balíčkem řešení přibývá také počet dětí v místních sirotčincích. Vláda škrtá a nemyslí na další mnohem vážnější dopady týkající se například řeckých rodin a jejich dětí. Rodiče jsou stále více nuceni opouštět své děti, protože nedostatek financí, neschopnost splácet nájem, nedovolují pečovat o jejich potomky. Přesto všechno Evropská centrální banka, Evropská komise s Mezinárodním měnovým fondem vyvíjejí nátlak na řeckou vládu. Ta je nucena vytvářet další, ještě mnohem drastičtější škrty, které se ještě více odrazí na neštěstí řeckých rodin.

Nedávné škrty na sociálních dávkách vyvolaly v Řecku vlnu protestů. Situace v zemi se zhoršuje, zvyšuje se drasticky počet nezaměstnaných. Dokonce samotní důchodci začínají mít problémy se svými penzemi.  Celonárodní demonstrace prokazují nesouhlas Řeků s vládními plány, které posílají ke dnu právě ty nejvíce ekonomicky slabé. Rozpočtové plány škrtů ve výši 7 miliard eur vyvolávají další celonárodní zděšení. Škrty roku 2013 jsou zaměřeny hlavně na veřejnou správu státu. Platy státních zaměstnanců se budou stále více podobat vzdušným zámkům, ze kterých silné poryvy větru odnesou tu tam větší část šustivých penízků.

Stát snižuje finanční podporu svých institucí. Výjimkou nejsou ani dětské domovy, ve kterých doslova raketovou rychlostí stoupají počty opuštěných dětí. Růst daní, předražené náklady na jídlo a oblečení, stále se zvyšující náklady na bydlení a vzdělání….to všechno nutí řecké rodiny k odkládání dětí do státních sirotčinců. To je ta méně známá strana řeckých vládních škrtů, kvůli kterým dochází k rozdělování rodin. Z ekonomických důvodů jsou matky nucené k nejtěžším rozhodnutím. Poslední dva roky jsou v jihoevropské kolébce evropské civilizace ve znamení těžkých rozhodnutí.

Řecká organizace SOS dětských vesniček ve své výroční zprávě hovoří o 700 a 800 nových žádostech rodin s dětmi požadujících umístnění svých potomků do těchto zařízení. Sto procent z těchto žadatelů jsou lidé s velmi vážnými ekonomickými potížemi. Počet dětí stoupá, zatímco řecký stát dává na péči o děti bez domova stále méně a méně. Jednotlivé dětské domovy nemají dokonce ani na zaplacení elektřiny. Darů od obyvatel také ubývá, a tak se systém zaopatření o děti bez domova nachází ve stále větším a větším chaosu. Ředitelé takových zařízení nemohou odmítat nové děti, protože není možné nechat děti jen tak na ulici bez jakékoli pomoci.

Sociální opatření řecké vlády se dotýkají celé řecké společnosti. Veřejné vývařovny pečující o nejchudší zaznamenávají obrovský nárůst klientů. Dokonce stále složitěji zvládají uspokojení potřeb všech klientů, kteří žádají dobrovolné organizace o pomoc. Řecký statistický úřad také nehovoří příliš radostnými čísly. Jen počet nezaměstnaných se v Řecku rapidně zvyšuje. Představuje rovných 22 % nezaměstnaných . Ze stovky lidí je v Řecku rovných 22 bez práce. Úsporná opatření vlády přitom nezaměstnanost neřeší. Ta se má nadále zvyšovat.

Řecká vládní opatření se nejvíce dotkla celé společnosti, ale nemají pražádný dopad na snižování řeckého dluhu. Dokonce řecké ministerstvo financí předpokládá, že státní dluh vzroste na 179,3 % HDP. Mezinárodní organizace tlačí na Řecko, které zatím osekává státní finance. Osekávání se stále více podobá podivným krokům, které ve výsledku nic neřeší. Lidé se stále více nalézají ve složitějších situacích, zatímco se rozpadají pod tíhou ekonomických potíží řecké rodiny. V květnu 2010 Atény začaly s řadou vládních opatření, která se projevila jako naprosto neúčinná a nefunkční k řešení finančních potíží státu.

S dalšími škrty dochází ke stále většímu pokřivení řecké společnosti. Ta nebude schopna poskytnout ani základní péči dětem bez domova. Stát šetří, dětí přibývá, ale peněz ubývá. Kdo se potom  o děti v problémech postará? Bude to Evropská centrální banka, Evropská komise nebo snad samotný Mezinárodní měnový fond?