Vztahy mezi Ruskem a Saúdskou Arábií spějí do bodu mrazu. Na vině jsou události v Sýrii

Saúdsko-ruské vztahy procházejí velmi složitým, zátěžovým testem. Nejdřív to byla Libye, která poškodila zahraniční vztahy mezi oběma zeměmi. Dnes je to Sýrie, kvůli které se vedou mezi Rijádem a Kremlem složité politické diskuse.  Přitom ještě v roce 2007 všechno vypadalo úplně jinak. Ruské námluvy byly plné vzájemně výhodných obchodů. Jedna ruská delegace střídala další. Vojenské obchody, ropný a plynárenský průmysl , hutnictví, stavebnictví a telekomunikační společnosti mohly slavit úspěch z Putinova tažení za saúdským bohatstvím. Najednou nepřekáželo porušování lidských práv. Dolary potečou a nějaký rasisticky pojatý státní systém, to přeci není ve světě zelenkavých dolarů důležité.

Stačilo arabské jaro a pozitivní dynamika vývoje rusko-saúdských vztahů vzala za své. Zlatá éra lét 2007-2010 jsou minulostí. Arabské jaro zapůsobilo jako nějaká čarodějná hůlka. Proměnilo náklonnost v něco naprosto opačného. První vážné napětí začalo během antikaddáfijských protestů. Rusko se od začátku k problematice Libye stavělo takříkajíc po svém. Nepoužilo práva veta v OSN. Raději couvlo před sankcemi namířenými k Tripolisu. Rusko podpořilo bezletové zóny, dokonce nemělo vůbec nic vůči zbrojnímu vetu. Moskva vyzvala k občanskému dialogu a doufala, že sankce přinutí Kaddáfího k usmíření se s libyjskou opozicí.

Moskevský plán nevyšel. Západní mocnosti se spojily se Saúdskou Arábií a rozehrály si vlastní hry, ve kterých širá Rus nehrála pražádnou roli. V Benghází došlo k jednostrannému vyhlášení jediných zástupců libyjského lidu. Rusko, které zpočátku couvalo, nyní bylo najednou vyšachováno právě díky své vlastní zahraniční politice, kterou tak sveřepě Lavrov před celým světem obhajoval. Rusko se na libyjském problému poučilo. Pokud nechá řešení na západních státech, bude to především samotné Putinovské Rusko, které bude opět v dalších podobných problémech mimo hru.

Zpravodajské hry Spojených států amerických, Izraele a Saúdské Arábie vyvolaly v Sýrii chaos. Najednou Assadovi protivníci získali podporu západního světa, a vznikl tak další, neméně ožehavý problém. Rusko velmi dobře vědělo. že musí k syrskému problému přistupovat totálně jinak. V Sýrii se skrývají pro Putina mnohem důležitější ekonomické a vojenské zájmy, než jaké byly k dispozici pouští přesycené Libyi. Moskva má v syrském Tartusu základnu mariňáků. Podle celkových odhadů žije v Sýrii na 100 000 Rusů. Assadův režim je pro Rusko velmi důležitým.

Saúdská Arábie  v problematice Sýrie hraje velmi důležitou roli. Je to teokratický režim, která se snaží narušit regionální stabilitu na Blízkém východě.ve prospěch především Spojených států amerických. Bývalý, pro Rusko tak výhodný obchodní partner, tak dělá všechno možné, aby narušoval ekonomické a politické zájmy Kremlu. V očích Moskvy je Saúdská Arábie nástrojem Washingtonu, který se za pomocí zpravodajských her pokouší odstranit Assada. Jde především o geopolitické obklíčení Íránu. USA se rozhodly s pomocí Saúdů a izraelského Mossadu destabilizovat kvůli Íránu celý blízkovýchodní region.

Destabilizace Sýrie s celým Blízkým východem povede zcela jistě k destabilizaci jižního Kavkazu a později by mohlo dojít k destabilizaci celé Střední Asie. Tohle všechno Ruso dobře ví. Konec Assada znamená pro Rusko velmi vážné potíže. Již tak dost napjatá situace v jižním Kavkazu může způsobit Putinovi velmi vážné potíže. Ruský zahraniční postoj je současným prezidentem širé veleříše naplánovaný na období celých dlouhých šesti let. Konec Assada může s velkou pravděpodobností vyvolat sektářské násilí.

Vladimir Putin velmi dobře ví jakou nasadit rétoriku. Sovětský svaz kdysi před mnoha desítkami let napadl Afghanistán. Následná podpora povstaleckých hnutí vedla k Al-Kájidě. Rijád s Washingtonem může v Sýrii také narazit. To si Saúdové v žádném případě neuvědomují. Rusové vyzývají k syrskému dialogu. Saúdská Arábie požaduje Assadovu rezignaci, což by v podmínkách občanské války vedlo ještě k většímu krveprolití. To je také jeden z oficiálních důvodů, proč se Moskva rozhodla vetovat všechny pokusy o uvalení sankcí vůči Sýrii. Rusko odmítá také zavedení bezletové zóny.

Rivalita mezi Saúdy a Rusy vzrůstá. Jednotlivé obchodní komory odmítají společná jednání. Červnová delegace ruských podnikatelů v Saúdské Arábii byla spíše fiaskem, než nějakým dalekosáhlým obchodním úspěchem. Saúdští podnikatelé a byznysmeni ruší smlouvy uzavřené s ruskými partnery. Saúdská Arábie se chystá zvýšit svůj vývoz ropy, čímž dojde k následnému snížení černé komodity. Toto je opět v rozporu s ruskými zájmy. Rozhodnutí Saúdské Arábie ovlivní ruskou ekonomiku. Najednou, když jde o peníze ruských oligarchů, tak Kreml poukazuje na útisk šíitské menšiny v pouštním království. Lidská práva se hodí jako prostředek k ekonomickému nátlaku na wahhábismem políbeného vladaře.

Situace na Blízkém východě je velmi vážná. Vše se komplikuje také izraelskou hrou na útok na Írán. Izrael plánuje provést útok s pomocí Ázerbajdžánu, což také nevyhovuje ruským zahraničně ekonomickým zájmům.