Klaus se nepodepsáním zákona o církevních restitucích zachoval jako chytrá Horákyně

Souhlasí nebo nesouhlasí prezident republiky s církevními restitucemi? Václav Klaus se zachoval jako chytrá Horákyně. Zákon o navrácení církevních majetků totiž ve výsledku nepodepsal. Prezident republiky tak obohatil sbírku zákonů o další kodex bez prezidentského podpisu. Copak by na takový postup prezidenta řekl prezidentský kandidát sociálních demokratů Jiří Dienstbier? Ten nedávno kritizoval svého soka Jana Fischera z neznalosti Ústavy…..pustil by se samozvaný znalec ústavního práva také do současného pána Pražského hradu? Levice a zvláště Jiří Dienstbier by si možná měli uvědomit co, je mimoústavní a co je protiústavní……

Levice již několikrát ukázala, že si vykládá Ústavu podle toho, jak se jí to právě hodí. Podpis prezidenta není u zákonů nutný. Je to prostě tradice, jakýsi punc čistoty, že daný zákon prošel celým legislativním kolečkem. Zákon o církevních restitucích je tedy zákonem, nad kterým si každý občan České republiky může právem povzdechnout. Snad právě díky přátelství Klause s Dukou mohli všichni ostatní zákonodárci již dopředu počítat s Klausovým hlasem.

Den D, kdy byly české stavy poraženy v bitvě na Bílé hoře, byl také ve znamení multimiliardové prohry. Prohry, nad kterou si Václav Klaus jako ústavní kreativec může mnout své ctěné ruce. Zákon nepodepsal, ale zároveň ho ani nevrátil zpět Vládě k dalšímu dojednání. Opozice jako probuzený, blahem ověnčený Budha, vyzvala prezidenta k vetování schváleného zákona. Jo….kéž by oranžoví politici povstali se stejnou silou v dobách projednávání sociálních reforem. Tehdy milý Sobotka s dalšími předními představiteli socanů mlčeli a hráli si na tichošlápky z nejhlubších pater poslaneckého sklepení.

Billboardové šílenství největší levicové strany nestačilo k přesvědčení ústavních činitelů, a tak prezident republiky reagoval opět po svém. Vláda si za tiché asistence Hradu zahrála na předčasné Ježíšky. Darovala několika církvím i to, co nikdy předtím nevlastnily. “Kardinál Duka vítá, že pan prezident nechce stát v cestě majetkovému narovnání mezi státem a církvemi“, reagoval na rozhodnutí politiků Dukův mluvčí Aleš Pikora. Církev je ráda, církev možná zahájí akciové obchodování, a tak nějak zapomene na Boha, který obzvláště Vatikánu slouží jako obchodní značka.

Klaus se nakonec k zákonu nevyjádřil, a tak v jeho očích ani nenese zodpovědnost za krádež během bílého dne. Klaus se distancuje od schváleného zákona, zároveň stejný Klaus nestojí církevním restitucím v cestě. S podpisem i bez něj bude zákon 1. ledna 2013 platit. Proč nyní levicoví politici nekřičí a nevykládají si Ústavu České republiky po svém? No, možná proto, protože vědí, že prezident republiky nemá žádné vynutitelné povinnosti a mnohé z prezidentských “povinností” jsou jenom o nepsaném dodržování štábní kultury.

O majetkovém vypořádání s církvemi se s několika přestávkami jednalo prakticky již od sametových dnů listopadové revoluce. Na dojednávání se podíleli jak levice, tak pravice. Vznikaly různé pracovní skupiny, které za Topolánka vyústily v první hmatatelné návrhy vyrovnávání se s církvemi. Nečas s koalicí všechno dovršil svým nešťastným závěrem , pomocí kterého 17 církví dostane darem také majetek, který nikdy neměly.

Václav Klaus podobně jako Václav Havel použil mimoústavní, nikoli protiústavní možnosti, které mu dává jeho politický post. Mimoústavní chování prezidenta republiky je takové chování, se kterým Ústava nepočítá, ale zároveň ho nezakazuje. Klaus, který kdysi sám kritizoval bývalého prezidenta Havla za nepodepisování zákonů, dělá ve své funkci to samé. Klaus se distancoval nepodepsáním zákona od jím jmenované vlády, distancoval se také od celé Poslanecké sněmovny. Z vůle hradního pána spatřil světlo světa zákon nedávající národu žádné jistoty v neprolomitelnost roku 1948. Chytrá Horákyně z Hradu odchází v březnu 2013, ale možný precedens pro zpochybňování majetkových poměrů tady zůstává jako takové hloupé klausovské stigma.

Ukradne se majetek jiným jenom proto, aby se zavřela mocná a vlivná ústa Boha milujícího a s Bohem obchodujícího kverulanta. Nečas poslal Klausovi dopis, ubezpečil prezidenta o neprolomitelnosti klíčového data. Možná samotný Duka během jedné ze svých návštěv ujistil hlavu státu o bohulibých plánech budoucích církevních burziánů, a proto se Václav Klaus zachoval jako ta chytrá Horákyně, která nahá i oblečená, s darem i nedarem cestovala ke svému milému.

Zkrátka, až se jednou někdo zeptá občana Václava Klause na to, proč s restitučním zákonem souhlasil, Václav Klaus bude moci oponovat, že zákon nepodepsal, a tak nenese za jeho platnost žádnou odpovědnost.