Obama nebo Romney? Je to o volbě mezi menším zlem, ve kterém Obama vychází jako ten lepší

Americké heslo “YES WE CAN” získává několik dvojsmyslů. Už to není to jasné předvolební heslíčko prezidenta Baracka Obamy slibující novější, světlejší zítřky Ameriky. Východní pobřeží Spojených států poznamenala superbouře Sandy. Na malý okamžik se místy trapné divadélko prezidentských voleb narušilo obrovským neštěstím. Oba dva hlavní kandidáti, Barack Obama i Mitt Romney, dávají pozor, aby v Američanech nevyvolávali pocit zneužívání neštěstí ke svému politickému úspěchu. Oba dva prezidentští kandidáti mají vyrovnané šance.  Jeden z kandidátů se rozhodl získávat hlavní podporu ve středních vrstvách americké společnosti, aby ten druhý dělal pravý opak. Mitt Romney je druhým, možná ještě horším Georgem Bushem. Amerika si vybírá mezi dvěma špatnými variantami. Za Baracka Obamy se rapidně zvýšil počet mrtvých vojáků, na obrátky se rozjel uměle vytvářený terorismus. Za Romneyho by byl celý svět ještě více zatažený do globální války.

Sociologické průzkumy říkají, že Obama zvítězí o jedno jediné procento.  Gallupův ústav říká o statistickém vítězství něco jiného. Hovoří o Romneym jako o jistém vítězi prezidentských voleb. Najednou podle Gallupova ústavu Romneyho preference stoupají. Zřejmě i v USA platí to okřídlené pravidlo o statistikách, které se dají jednoduše zfalšovat. Koneckonců není důležité jaké jsou statistiky. Je důležité, jak nakonec dopadnou samotné volby. Mnoho Američanů využilo své možnosti předčasného hlasování. Pro ně už divadélko předem připravených proslovů Romneyho a Obamy nehrají žádnou roli.

Američany ani tak nezajímají průzkumy. Zajímají je především fakta. Kam se Amerika dostala za poslední čtyři roky? Čeho země za vlády Baracka Obamy dosáhla? Obamovi se podařilo prosadit povinné zdravotní pojištění, které se snažil prosadit již předchozí prezident Bill Clinton. Trapné večery, kdy se sportovní stadiony promění v mobilní zdravotnická zařízení jsou minulostí. Ti nejchudší nemusejí čekat na ošetření jen v určitý den. Různé zdravotnické zákroky jsou nyní dostupné i chudým, sociální krizí zasaženým  občanům. Zdravotní reforma podle mnoha kritiků způsobila navýšení schodku státních výdajů až na jeden bilion dolarů. Asociální systém se za vlády černošského prezidenta změkčil a zmírnil.

Kritici také poukazují na Obamou způsobený schodek, ale to také není pravda. Barack Obama zdědil skoro bilionový schodek po bývalém prezidentovi Georgi Buschovi. Obama porušil svůj jeden slib. Během prezidentské kampaně sliboval snížení schodku na polovinu. To se nakonec, hlavně díky válkám v zahraničí, vůbec nepodařilo. V roce 2009 se schodek zvýšil až na 1,4 bilionu dolarům aby minulý rok dosáhl 1,1 bilionu dolarů. Barack Obama tak vytvořil v roce 2009 druhý nejvyšší schodek v americké historii. Loňský deficit dosahoval zhruba 7 procenrům HDP.

Americká ekonomika neroste tak, jak by očekával Bílý dům. Proto je hlavní prioritou Baracka Obamy právě onen ekonomický růst, obnovení americké ekonomiky. Ekonomičtí experti přitom dodávají, že pro snižování  americké nezaměstnanosti by současná ekonomika musela růst ještě jednou a půl krát rychleji. Obama i Romney chtějí ekonomický růst a považují jej za své hlavní priority. Oba dva ale k ekonomickému růstu volí jiné nástroje a cesty. Romney chce radikálně snížit státní deficit bez ohledu na nejohroženější Američany. Nezáleží mu na chudých. Romney odmítá daně pro bohaté. Plánuje podpořit malé podnikatele, aby radikálně snížil sociální podporu poskytovanou nejchudším.

Barack Obama chce být v tomto ohledu šetrnější. Dobře ví, že kvůli ekonomické krizi vyvolané hlavně hypotečním kolapsem v USA, mnoho Američanů spadlo do pověstného koše těch nejchudších. Mezinárodní organizace poukazují na drastický nárůst chudobou ohrožených lidí. Stále více dětí nemá domov a jsou nuceni se svými rodiči přežívat na ulici v nelidských podmínkách. Auto rodičů se tak mnohdy stává jejich novým domovem.  Snížení sociální pomoci by tak několikanásobně zvýšilo počet sociálně slabých.

Prezidentskou kandidaturu ovlivňují především dva faktory: vnitrozemská a zahraniční politika. Jak obě verze politiky budou vypadat po 6. listopadu? Barack Obama hovořil o jaderném odzbrojení, které se vůbec nekoná. Je to přesně naopak. Rusko, Amerika a mnoho dalších jaderných velmocí zbrojí a zbrojí v mnohonásobně vyšším tempu. Barack Obama sliboval zrušení věznice Guantánamo, ta však zrušena není. Tajné služby za Baracka Obamy zahájily takzvaný boj proti terorismu na mnohem vyšších obrátkách. CIA, FBI a řada dalších tajných služeb unáší lidi a protizákonně je zadržuje na mnoha místech světa. Nacistié mučení vytvořené Bushem je Obamou rozšířené a nadále používané jako standard. Barack Obama v tomto ohledu pokračoval v Bushově dílu a dokonce zahájil vlastní pokračování, i když nemusel.

Z Iráku se americká vojska stáhla, z Afghanistánu vojáci zmizí po roce 2014. Odchodem amerických vojáků z Iráku nedošlo v této zemi k žádnému klidu, ba naopak. Podobný osud nejspíš čeká také Afghanistán. Obama zavinil destabilizaci severní Afriky. Obama také zdestavilizoval zpravodajskými hrátami v Sýrii Blízký východ. Obama je také ten člověk, který bude nést zodpovědnost za případnou destabilizaci na Kavkazu.

Nicméně tohle všechno není ještě vůbec nic proti plánům Mitta Romneyho. Ten chystá totálně destabilizovat Blízký východ. Ten se nyní nalézá v počítačových válkách, ve válkách zpravodajských her, kde dochází k nájemným vraždám a vyvolávání celonárodních povstání jako jsou například v Sýrii. Mitt Romney chystá přímou válku proti Íránu a hodlá Izraeli nechat volnou ruku ke všemu, co tento mezinárodně uznaný rasistický stát bude chtít. Po Obamovo destabilizaci severní Afriky přijde možná Romneyho destabilizace Blízkého východu, která na sebe navleče další velmi vážné potíže například na Kavkazu, kde mohou nastat další velmi zlé války. Válečný konlikg vyvolaný Romneym by se tak rozlil do mnohem silnější podoby. Mohlo by tak dojít k vytvoření dalšího globálního sporu, který by se nikomu na světě nemusel vyplatit.

Mitt Romney také naznačuje eskalaci  vztahů mezi Amerikou a Ruskem. Za jeho vlády ta nejspíš dojde k ještě masivnějšímu zbrojení, které je již nyní na vzestupné tendenci. Mitt Romney znamená další studenou válku dvou jakoby velmocí. Bipolární svět ztrácí na důležitosti, obě velmoci ztrácejí na čerpání nerostného bohatství z jiných zemí, proto také Romney zahajuje novou hru na studenou válku.   Barack Obama má na rukou mnoho krve nevinných. Má na rukou mnoho neštěstí. Není to žádný svatoušek. Pokračoval v Bushově hře a dokonce si vytvářel hry vlastní. Přesto Barrack Obama drží zkrátka Izrael a nedovoluje mu přímý konflikt s Íránem. Přesto Barack Obama volí sociální politiku s ohledem na nejchudší. Přesto Barack Obama nehraje na roli neonacistického vůdce a odmítá rasismus s naprosto slepou politikou vůči přistěhovalcům.

Romney staví politiku pro kapitál a nikoli pro lidi. Únosy, vraždy nevinných a osidlování cizích zemí bude následovat jak za Obamy, tak za Romneyho…Ale Romney je prohrou pro Američany. Romney je prohrou pro tento svět. Romney navrací celý svět před rok 1989. Romney je představitel rasismu, nacionalismu a zpátečnictví. Pro byznismeny představuje Romney výhru. Pro občany a pro svět je výhrou Barack Obama.