Škromach v Hydeparku vyvolal pocit zrušitelnosti sKaret, ty ale ČSSD rušit nechce

Zdeněk Škromach v  Hydeparku nasadil na populistickou notu představitele jedné z největší levicové strany v zemi. Bývalý ministr, který kdysi v médiích chválil důchodovou reformu z dílny ODS, nyní vystupuje jako její skalní odpůrce. Že by se v panu senátorovi hnulo svědomí? No, to asi těžko.  Pan senátor pouze využívá politické rétoriky. Když to vypadalo na vítězství pravicového týmu v ČSSD, Zdeněk Škromach spustil v médiích svůj modře oděný názor na špacír a hovořil o důchodové reformě, až na malé detaily, jako o něčem, pro co by velmi rád zvedl ruku. Poměr sil se změnil a pan Škromach v zájmu stranických divadélek najednou s důchodovou reformou v žádné případě nesouhlasí. Ostatně, byl to také Zdeněk Škromach, který odmítal Senát a pokládal ho za zbytečný, aby záhy usedl v jeho lavicích. 

Komunistická minulost bývalého poslance a současného senátora je pasé. Komunisté jsou jak v ODS, tak v TOP09. To není žádné tajemství. Co ovšem není tajemství, to je jeho činnost v rámci ministrování. Tehdy došlo k obrovské přeměně počítačového systému na ministerstvu práce a sociálních věci, která se až tak nepovedla. Média tenkrát moc nehovořila o potížích. Možná to bylo jen kvůli obětavosti státních úředníků, kteří museli ručně zastávat tu činnost, kterou nový software nezvládal. Změna počítačové techniky si spolu se změnou počítačové techniky vyžádala další nemalé finanční náklady.  Stát musel na zfušované programy najmout firmu, která po celý jeden rok programy upravovala a dolaďovala ke spokojenosti úředníků.

Pan senátor Škromach oprávněně kritizuje Drábka a jeho nefunkčnost, al zároveň oprávněně nepoukazuje na své poklesky, které tento stát stály mnoho milionů korun. Bývalý ministr práce a sociálních věcí dělal velmi podobné věci jako současný ministr Drábek. Hlavně nevyužil obrovské možnosti převést obsah vyhlášky 182/1991 Sb., kterým se upravoval sociální systém v České republice, do nového zákona. ČSSD stejně jako předchozí ODS věděla, že vyhláška je protiústavní, přesto ministr Škromach neudělal vůbec nic a poskytl tak nepřímo ministru Drábkovi důvod pro vytvoření současné legislativy.

Tak jako Drábek, ani Škromach neochránil duševně nemocné a ponechal je ve velmi nemilé situaci rovnající se živoření ve velmi podivných podmínkách.  Novou ministryní má být Ludmila Müllerová, kterou samotný Škromach měl ve svém týmu. V roce 2000 požádala policie Poslaneckou sněmovnu o vydání této poslankyně, kterou před poslanci vehementně hájil současný ministr  financí, pan Kalousek. Müllerová byla policií stíhaná za krácení daně, aby za dva roky šla policií stíhaná a poslanci nevydaná Müllerová pracovat ke Škromachovi na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Facebooková hvězda nekonečných rozměrů tak přijala za svého náměstka člověka, který byl stíhaný policií za velmi vážný trestný čin.

Na ministerstvu práce a sociálních věcí měla tehdejší poslankyně Müllerová na starosti například příspěvky pro rodiny s dětmi nebo programy na zvýšení porodnosti. Dnes Müllerová pracuje jako vrchní poradkyně ministra Drábka. Senátor Škromach neodmítá sKarty, ostatně o nich jednal před minulými volbami spolu s Bohuslavem Sobotkou a Petrem Nečasem. Tehdy arogantní skoro ministři, přemýšleli o tom, ak zavést kartičkování jako jednu z povinností a nikoli možností. Dnes stejný politik zřejmě pod vlivem svého nemalého týmu poradců a stranických kolegů hovoří o jakési dobrovolnosti sKaret. No, je to také možná proto, protože všechno co vytvořil ministr Drábek nelze zrušit.

Senátorova věta, že všechno jde zrušit, je možná špatně míněným bonmotem. Zrušením mnoha smluv by se totiž budoucí vláda nebo ministři dopustili trestného činu špatného nakládání se svěřeným majetkem, protože následná salva arbitrážních řízení by neznala konců a odčerpávala by ze státního rozpočtu další stovky milionů, ne-li miliard korun. Je zajímavé, že se ještě před několika měsíci stejný pan Škromach nestavěl k sKartám tak odmítavě. Drábka se ptal pouze na to, jestli je dostatečný počet bankomatů pro nové sKartové řešení.

Zdeněk Škromach nechce v Hydeparku hodnotit Ludmilu Müllerovou, protože pokud ji začne kritizovat, poukáže také na sebe samotného a jeho neschopnost reálně vést sociální politiku v České republice. Škromach ji zná z dob KDU-ČSL a odmítá v širším hledisku hovořit o tom, jak se Škromachovi s touto dámou pracovalo. Senátorský návrh posílá sKartu pouze na dávky hmotné nouze a doplatek na bydlení. Přesto ani podle novely není jasné, jestli sKarta bude i pro tyto případy povinná. Povinnost používání takové karty může být v rozporu s Ústavou. Ale o tom dávno předtím věděli levicoví politici. Mnoho lidí, mnoho aktivistů upozorňovalo na tento fakt. Nikdo z levice se o nějakou protiústavnost nestaral. Ministerstvo poskytovalo neucelené podklady a často chtělo souhlas nad dokumenty, které neexistovaly. Přesto všechno měli zástupci levice okamžitě bojovat proti sKartám.

ČSSD byla ráda za vytržení trnu z paty, a tak na detaily nehleděla. Dnes na špatnosti sKaret získává Škromach i ČSSD politické body. Podobný koncept sKarty probíral samotný Škromach v roce 2007 v Poslanecké sněmovně. sKarty a neochrana sociálně slabých, je pouze shnilým ovocem nedefinované sociální politiky sociální demokracie. Partaj si lítá od ochrany skutečně slabých k ochraně středních vrstev, do které nepatří zdravotně postižení a maminky pečující o postižené děti. Senátor Škromach chce upravit povinnost něčeho, co není ani dnes povinné. Ono není povinné převzít sKartu. Ale pokud ji nepřevezmete, nedostanete dávky. Ty vám sice budou chodit, ale skončí na účtě MPSV. Takže oficiálně dávku dostáváte, ale nemáte k ní přístup.

Takže jak to bude s tou povinností? Bude se jednat opět o pouhou formální nepovinnost? Smlouvy sjednané na sKarty jsou velmi těžce vypověditelné a stát zrušení bude stát velmi mnoho peněz. Stejně tak se ČSSD tváří na Bohumínské usnesení zakazující spolupráci ČSSD s komunisty. Škromach se bojí vyjádřit přesně a pohotově, protože se bojí, že by odpovědí mohla sociální demokracie přijít o část svých voličů. ČSSD stejně jako ODS i ostatní strany dávno spolupracují s komunisty a Bohumínské usnesení dávno neplatí a od samého začátku bylo hloupým nic neřešícím paskvilem.

Politik nikdy nesmí říkat o občanovi, že plácá nesmysly. Občan je jeho šéfem a politik je jeho služebníkem. Dnes Zdeněk Škromach ukázal v Hydeparku, že je jedním z těch neslušných politiků lezoucích občanovi do zadku jedině v období voleb. Politika je plná dekadence a senátor Škromach je toho důkazem.