Rozhovor s Klausem? Trapná show ukrývající pochybení a hnědé směřování prezidenta

Rozhovor s prezidentem Václavem Klausem? To je jenom předem připravená show nezávadného politika s nezávadným chováním. Redaktor televize Prima poslouží jako hlásná trouba nezávadnosti hradní zkaženosti. Jakékoli kritické dotazy nebo rozhovory nejsou vítané. Odehrává se tu každoroční tlachání nad kávou, dárky a budoucností jednoho ultranacionalisty, který otevřel cestu hnědým ideologiím až na samotný Hrad. Ale o tom se samozřejmě pomlčí, protože ikona české politické dekadence má nárok na extrémní výstřelky, které nesmějí být veřejně pojmenovávány. V této zemi je vůbec zvykem nekomentovat nic, co by nahrazovalo a narušovalo tu nechutnou ovčí stádovost, ve které je prezident obklopen aureolou nedotknutelnosti. Televize je podobně, jako někteří spoluobčané, příliš konsternována fetišem prezidentského úřadu. Stařičký mocnář s mocí nadpolitika promluví k lidu, aby zkritizoval ty, které dávno v minulosti podpořil jak nejvíce mohl.

Padesát pět minut na primácké Partii nebylo o rozhovoru reportéra versus člověka ve státních službách. Do hradní místnosti prošpikované kabely a několika kamerami přišel dobře oblečený pán, aby jako diktátor promluvil k oddanému davu o svých nekonečných zásluhách.  Jakékoli poklesky hlavy státu najednou zamířily do černé díry, do které není radno během předem připraveného rozhovoru vstupovat. Punčochář tak posloužil, jako mnoho jeho kolegů za minulého režimu, k šíření demagogické pohádky o hodném strýčkovi národa. Předehrál divadélko, ve kterém ten hodný pán kritizující vládu a novou ministryni Peake, vypráví o dennodenních těžkostech Mirka Dušína ve službách státu.

Úkolem reportéra onu slavnostní chvíli nebyla žádná oponentura. Punčochář měl vystupovat přesně tak, aby co nejvíce usnadnil účinkování hlavy státu před televizními kamerami. Jak důležité jsou pro občana informace o Klausových knihách. Za souhlasného přikyvování pana reportéra diváci zjistí do kolika jazyků byla jeho kniha tak laskavě přeložena. Světoběžník se světonázorem, kterého uznávají i v té nejznámější africké vísce tak promluvil o své dokonalosti. Co na tom, že v Evropském parlamentu všichni odcházejí, když ve stejný okamžik vchází Václav Klaus se svým extrémně protievropským názorem.

Prezident jen tak mezi přestávkami v řeči prohodí, jak hloupí jsou noví prezidentští kandidáti, když nevědí jak to v takovém honosném úřadu chodí. Ikona občanských demokratů nemusela obhajovat, dokonce ani vysvětlovat jediný svůj postoj. Přitom Klaus by měl co vysvětlovat. Proč se například fotí s nácky v hradních kancelářích? Proč podporuje extrémní sionisty, kteří veřejně podporují násilí a války? Proč podporuje Semínův klerofašismus, se kterým se několikrát jen ta ztotožnil? Proč byl v devadesátých letech proti Listině základních práv a svobod? Proč podporuje Stranu svobodných, když tato strana je rasistická a prosazuje nové způsoby neonacismu?

Pan prezident by jistě na takové otázky ani omylem neodpověděl. Poměrně zajímavý je vztah prezidenta k Věcem veřejným. Den před prezidentskou show se Roman Janoušek v MF Dnes rozpovídal o Věcích veřejných, které podle jeho slov byly již od samotného začátku Janouškovým projektem. Byl to projekt, nad kterým Václav Klaus držel ochrannou ruku. Jen si vzpomeňte, jak současný prezident nepřipouštěl s železnou pravidelností vyhození Dobeše z pozice ministra školství. Klaus tehdy držel jako nějaký záchranný kruh vrcholného představitele nyní kritizované strany nad vodou.

Mazánek Janoušek kdysi miloval kolibříka Béma, se kterým kraloval i nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Černá ruka politiky, tolik podobná kardinálu Richelieu, s Bémem zahájila výměnný obchod, nad kterým začíná rozum stát. Dva chlápci se měli rádi, aby později vyšla na světlo boží jejich kouzelná symbioza vynášející oběma stranám nějaký ten obolos.  Zdatný, nikým nevolený obchodník, pomocí Béma ovládal veřejné statky.  Srdíčko byznysmena získalo vliv, aby později pro Mladou frontu prohlásil o Klausovi: ” K němu chovám velkou úctu. Toho mám opravdu rád.”

Má Janoušek rád Klause stejnou měrou jako měl Béma? Kam vedla podnikatelova láska? Proč se média okamžitě nezajímala o výrok stínového hybatele pražských, ale i celostátních událostí? Punčochář se ani náznakem nezmínil o možném napojení Václava Klause s mazánkem Janouškem. Má Klaus stejně rád Janouška? A co z této oblíbenosti de facto vzešlo v reálném světě? To se diváci ani omylem nedozvěděli. Na pořadu dne bylo důležité poukázat na pikantnosti podle apetitu amatérského ekologa. Diváci se také nedozvěděli nic o tom, jestli slovutný muž na Hradě přivírá oči nad zprávami BIS, které informovaly o zázracích jménem Bém a Janoušek..

Klaus, tolik podobný Zemanovi, raději sesílá blesky a hromy na neschopné novináře, kteří nechtějí, tak jako Prima, lézt do prezidentského pozadí. Pisatel zápisků z cest zapomněl, že je prezidentem všech a je povinen národu zodpovídat dotazy týkající se prezidentských poklesků. Rasistické a nedemokratické Já vítězí jak u Klause, tak u Zemana, proto jsou tito dva tak skvělou dvojkou. Není divu, že podporovatel hradní hnědi podpoří další potencionálního dělníka ve službách ultranacionalismu a populismu. Pan prezident přeci nesleduje televizní zprávy, a proto také v roce 1997 zažaloval Novu za reportáž o jeho vile ve Švýcarech. Svatý duch zřejmě přes spřáteleného Duku napověděl hlavě státu a ta uposlechla s žalobou.

Ptezident přeci nesnáší novináře, aby se později skamarádil s Vladimírem Železným,  kterému pomáhal s prodlužováním televizní licence. Jaká to náhoda, že zrovna novácký časák Super vydával lichotivé články směrem k ODSce. Zřejmě je to tak, jak popisují dokumenty z WikiLeaks. Ty popisují Klause jako sebestředného, zahleděného,  namyšleného, velikášského politika se sklonem k extrémismu a nedemokracii. Inu, na americkém velvyslanectví velmi dobře vědí, jaký je ten česká prezident. V pátečních povídánkách u kávy si Václav Klaus postěžoval nad neseriozností televizních debat.

V podání Václava Klause je takové zvolání velmi směšné. On, který si libuje v diktátorských, předem připravených říkankách, nyní kritizuje ostatní televizní debaty? Klaus si žije ve svém umělém světě, kde chudí nemají místo. V tomto světě neexistují novináři odporující, ale novináři lezoucí do rekta. Proto je uzdravovacím procesem Klausovy mysli ukončení Otázek Václava Moravce. Takhle v blízkém rozměru vypadá ta Klausova demokracie projevu, na kterém je vystavena rasistická a hnědou barvou prolezlá partaj Svobodných občanů.  Jak vidíte, tady nejde o svobodu slova. Tady jde o svobodu na druhé straně barikády. Klaus, stejně jako Mach a další stoupenci Svobodných občanů, chtějí svobodu pro sebe, zatímco všichni ostatní musejí pomlčet o poklescích prorasisticky smýšlejících politiků.

Tam, kde Klaus nemůže ovládat rozhovor. Tam,  kde Klaus musí odpovídat na nepříjemné otázky. Tam bere Klaus ramena na ramena a utíká jako malý kluk. Viz například rozhovor pro německý Der Standard. Tak se zajisté chová vyrovnaný a demokratický politik. Všichni, kdo jsou proti prezidentské myšlence jsou nadlidé nebo soudruzi. Inu, s komunisty má Václav Klaus docela dobré zkušenosti, to nám jednou ukázal. Nebýt komunistických hlasů a čachrů s komunisty, nebyl by Václav Klaus prezidentem pronášejícím zmanipulovaný rozhovor pro televizi Prima.