Adam B. Bartoš lže o hradu Hardegg. Pravděpodobným účelem článku je poškození Schwarzenberga

Parlamentní listy lžou. Co jiného také očekávat od serveru, který hostuje na své doméně takový ultrapravicový hnůj jako Eportál, Euportál nebo Eurábia. Na další doméně Parlamentních listů, http://freeglobe.parlamentnilisty.cz, známý antisemita a islamofob Adam B. Bartoš vydal lživý článek o hraběcím hradu Hardegg. Je možné očekávat od člověka, který dříve požadoval odsun muslimů z Evropy, skutečně pravdivý článek? Jak okatě je tento výmysl napsaný. Autor využívá historické neznalosti čtenářů, kteří se snad ani nebudou pídit po tom, komu v současnosti hrad patří. Buď je jeden z největších antisemitů Česka naivní, nebo podědil příznačnou inteligenci ze svých každodenních výtvorů plných islamofobních výrazů.

Autor ve svém článku uvádí fotografie z prostor hradu podložené různými informacemi. Neinvestigativní novinář ovšem zapomněl milostivého čtenáře seznámit s historií hradu Hardegg. Ta je dostupná jak na německé Wikipedii, tak na českém serveru hrady.cz . Hrad Hardegg se nachází ve stejnojmenném nejmenším městě Rakouska. Hrad se nachází pouhých 12 kkilometrů od Znoma na soutoku řeky  Dyje a potoka Fugnitz. Hra Hardegg býval kdysi v minulosti rodovým sídlem šlechtického rodu Hardeggů, jehož členkou je také manželka prezidentského kandidáta Karla Schwarzenbarga.

Proto se také islamofobně smýšlející Bartoš zabývá podstatou tohoto hradu. Hraběnka Therese Schwarzenbergová dávno přiznala nacistickou minulost své rodiny. Její otec, Johann Hardegg, byl čelním nacistou NSDAP, byl také členem SA. Hraběnka se od nacistické minulosti svého otce v dospělosti distancovala.

Therese Schwarzenbergová pochází z rodu rakouských hrabat z Hardeggu. Hardeggové jsou štýrská šlechtická rodina, od roku 1495 hraběcí, s majetky také na samotné Moravě. Na počátku 16. století drželi jako léno Koruny české také hrabství kladské, později byli vlastníky panství Letovice. V 19. století vlastnili mj. panství Hrušovany nad Jevišovkou. Koncem 15. století se stali majiteli hradu Hardegg na rakousko-moravském pomezí, a to koupí po původním vymřelém rakouském a moravském panském rodu Hardeků, jejichž jméno také v podobě Hardegg převzali. Původně se rod hraběnky jmenoval Prüschenkové.

Hrad je především historickou památkou, je přetbořený do podoby muzea a v současnosti nepatří Hardeggům. Exponáty vyfotograné v Botošově článku popisují historický vývoj hradu, do kterého bohužel nacistická minulost Hardeggů také patří. Panství Hardegg bylo postupně v majetku celé řady šlechtických rodů. Původní hrad však během staletí téměř nedoznal žádných podstatných stavebních změn. V roce 1731 se dostal do vlastnictví rodu hrabat z Khevenhūllerů. Tento rod vlastní hrad dodnes. Hardegg není v majetku knížecího rodu Therese Schwarzenberkové tedy od roku 1731.  Když město Hardegg v roce 1764 zachvátil požár, město povolilo využívat zanedbaný hrad Hardegg jako zásobárnu kamene a dřeva, které posloužilo  k výstavbě nových, požárem poškozených domů občanů městečka.

Po skončení I. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska byl veškerý šlechtický majetek zabaven novým rakouským státem. Další restaurační práce na hradu pokračovaly po roce 1956, kdy byl hrad navrácen původním majitelům, tedy rodu Khevenhūllerů. Nyní je vlastníkem hradu Hardegg hrabě Pilati, který sídlí v Riegersburgu. Na hradě se dnes nachází expozice Maxmiliána Habsburského, bratra rakouského císaře Františka Josefa I. který byl jako mexický císař popraven v roce 1867 mexickými povstalci.

Tedy, shrňme si veškerá fakta. Hrad není ve vlastnictví hraběcího rodu Hardeggů od roku 1731, je tam umístněné muzeum a přesto Adam B. Bartoš tvrdí, že exponáty v hradních místnostech jsou majetkem současného knížecího rodu Hardeggů? Tento hrad byl rodovým sídlem, ale 282 let rodovým sídlem není. 

Jak je to s tím obrazem? Opravdu znázorňuje nacistické symboly? První rakouská republika byla ve znamení tzv. “berličkového kříže“.

Je na obrazu říšský kříž, nebo “berličkový kříž”, který má tradici již v 11. století, kdy se tento kříž objevuje na kapucích křižáků? Mávají ti lidé orlici, nebo hajlují? Je ta orlice říšská? 

Proč Adam B. Bartoš dává dohromady zela nesmyslné informace? Nejspíš proto, protože potřeboval potvrzení nacistické povahy zmiňovaného obrazu, který i kdyby byl nacistické povahy, tak nemá s rodem Hardegg nic společného, jelikož se nejedná o majetek rodu, ale o majetek muzea, který je na hradu disponován.

Ještě jednou uvádím, že obraz se nachází s dalšími grafickými expozicemi na veřejně přístupném místě. Je součástí historické expozice hradu popisující jeho historii. Pan Bartoš, tak jak bývá jeho špatným zvykem, přizpůsobuje fakta a informace  obrazu svému. Muzejní exponáty popisující historii místa nepřímo staví do role rodového majetku, se kterým se Therese Schwarcenbergová vesele před veřejností pyšní.

Therese Schwarzenbergová s největší pravděpodobností ani neví ani nemůže za to, jaké jsou na hradě, z kterého je vytvořeno muzeum, vystavované artefakty. Bartošův nadpis: ” Tak tohle už je moc. Na hradě Schwarzenbergovy manželky se hajluje!” , je přinejmenším na žalobu, ale na druhou stranu, kdo by se chtěl zabývat takovou antisemitskou, islamofobní a extrémistickou osobou jakou je Adam B. Bartoš.

Adam B. Botoš následně ve svém článku píše: “Nejen to – na zmíněném hradě můžeme najít i mnohé fotografie rodinných příslušníků Hardeggů v nacistických uniformách. Je tedy jasné, že hákovými kříži na fotografiích a olejomalbách se rodina dodnes pyšní.

Jak tyto fotografie mohou patřit rodině Hardeggů, když tato rodina prodala roku 1731 hrad hraběti Siegmundu Friedrichovi von Khevenhüller, respektive větvi jeho rodu von Thassul zu Daxberg, které hrad Hardegg patří dodnes?

Fotohrafie uváděné v Bartošově článku nejsou fotografiemi Schwarzenbergovy manželky. Jsou minimálně ve vlastnictví muzea, které je vystavuje. Tedy již ta poznámka, o tom, že se Therese Schwarzenbergová chlubí a je pyšná na nacistickou minulost své rodiny je naprosto zcestná a nepravdivá. Therese Schwarzenbergová ani její rodina na hradu nevystavují, dokonce ani nemohou, protože hrad jim 282 let nepatří a je v užívání jiného rodu.

Adam B. Bartoš, který sám sobě a své rodině udělil erb s heslem BŮH, VLAST, RODINA zcela jistě nad rodem Schwarzenbergů získává komplex méněcennosti. Tedy alespoň nad Juliem Hardek-Hardeggem, který se jako velitel české, moravské a slezské jízdy podílel roku 1529 na porážce Turků u Vídně.

Je tragikomické, že zrovna na náckovství poukazuje takový web jakým je freeglobe. Stačí si projít jejich články a hned je jasné, o jaký web jde.

Adam B. Botoš postavil svůj článek na nesmyslném faktu, že 282 let prodaný hrad musí stále obsahovat majetek majitelů z dvacátého století, a že tento majetek je následně s hrdostí jejich majitelů vystavován. Už to je holý nesmysl. Adam B Bartoš zkrátka tvrdí něco, na co nemá pražádný důkaz. Předpokládat, že majetek vystavovaný v hradním muzeu je majetek bývalých majitelů, zvlášť když se stáří majetku datuje do období, kdy hrad nepatřil bývalým majitelům, je hloupost nebo naprostá naivita.

Ostatně, hloupost a neznalost jsou základy, podle kterých antisemita raději používající populárnější islamofobii, Adam B. Bartoš, píše své nepovedené postuláty. Naštěstí s nimi obtěžuje většinou pouze na extrémistických webech.