Zdravotně postižení Palestinci to díky Izraeli nemají v Gaze vůbec jednoduché

Gaza patří mez válkou nejvíce zdevastovaná území na světě. Izraelská armáda prakticky neustále bombarduje nějaké cíle v této oblasti, a tak se mezinárodní organizace ani tak moc nediví nad neustále se zvyšujícím počtem zdravotně postižených Palestinců v Gaze. Podle posledních statistik Palestinského ústředního statistického úřadu žije v Gaze přibližně na 40 000 zdravotně postižených obyvatel. Z toho přibližně 47 procent Palestinců trpí vadami pohybového ústrojí. Lidé bez rukou, nohou…..lidé s vadami páteře a dalšími zdravotními komplikacemi nejsou v Gaze žádnou vzácností. Izraelská politika hromadné viny za spáchané činy ostatních Palestinců působí doslova destruktivně. 

Druhou nejpočetnější skupinou handicapovaných na Izraelem okupovaném území jsou neslyšící lidé. Rázová vlna z dopadajících raket či tankových nábojů vyrobí velmi snadno z šestiletého kluka dalšího palestinského neslyšícího. Šrapnely z raket neničí pouze sluch. Podílejí se například na stále se zvyšující slepotě, která se v Gaze stává stále a stále rozšířenější.

Izraelská okupace Gazy se podepisuje na každičkém aspektu života Palestinců. Z neustále nejistoty, neustálé přítomnosti smrti, krve a všudypřítomného násilí trpí palestinské děti duševními poruchami. Těmi nejméně závažnými jsou například poruchy učení, Za dobu pěti let nezákonné izraelské blokády došlo ke kontaminaci pitné vody, což vede k mnoha zdravotním komplikacím. Nejohroženější je právě zdraví palestinských dětí, které pijí závadnou pitnou vodu. 10 % palestinských dětí ve věku do 5 let má díky dlouhodobé podvýživě zakrnělý růst. Chudokrevnost z nedostatku železa postihuje 58,6 procenta školou povinných dětí. Vysokou chudokrevností trpí dokonce děti ve věku od devíti do dvanácti měsíců věku, to číslo se pohybuje kolem 68,1 procenta dětí,  36,8 procent těhotných matek trpí taktéž chudokrevností.

Počet onemocnění z důsledku znečištění pitné vody kanalizačními splašky se zdvojnásobil. Stále více dětí do tří let věku trpí břišním tyfem a průjmovitými onemocněními. Tato onemocnění mají pro tak malé děti mnohdy celoživotní následky. Zvýšená onemocnění mnohdy nelze adekvátně léčit. Nemocnice v Gaze jsou zastaralé, nemají dostatek zdravotnického materiálu, cestování za jinou zdravotní péčí například mimo Gazu, to je nemožné. Izrael je sice signatářem Úmluvy OSN o právech dítěte. Tuto úmluvu však v žádném případě nedodržuje, i když je Izrael k nutnosti dodržování práv dětí neustále vyzýván ze všech stran.

Izrael se dopouští nelidského jednání na všech obyvatelích okupovaných území.  Vládou placená armáda provádí na Palestincích systematický terorismus, se kterým nesouhlasí stále více obyvatel Izraele. Vznikají tak občanská sdružení. Lidé se na sociálních sítích sdružují, aby veřejně projevili nesouhlas s teroristickým chováním své vlády. Vycházejí do ulic a demonstrují. Izraelci sami si uvědomují nacionální, rasistický postoj svých ministrů, premiéra a armády. Z tohoto důvodu také Izrael vytvořil sadu zákonů zakazujících jakoukoli kritiku vlády. Lidé se podle nových ustanovení nesmějí na ulicích shromažďovat za podporu Palestinců na Západním břehu. Jakákoli taková podpora je trestním činem s pevně stanoveným trestem. Proto také stále více Izraelců říká: “stydím se za to, že jsem Izraelec”.

Rasová segregace, kterou nedávno tak trefně pojmenovala zpráva OSN, společně s válečným běsněním vytváří z Gazy továrnu zdravotně postižených. Existuje mnoho nevládních organizací, které se snaží v Gaze podporovat osoby se zdravotním postižením. Tyto organizace nejvíce nabízejí psychosociální podporu a vytvářejí v rámci možností příležitosti k jejich uplatnění. Statistiky hovoří neradostně. Během osmi měsíců tak v průměru v Gaze přibude na 2500 nových zdravotně postižených osob. Jedním ze zahraničních projektů pomáhajícím zdravotně postiženým v Gaze je ERADAH PROJECT.

ERADAH PROJECT je Tureckem financovaný projekt zaměřený na lidi s různými formami zdravotního postižení. Zabývá se hlavně pomocí obětem válečného běsnění. Úkolem tohoto projektu je pomoci zdravotně postiženým k opětovnému normálnímu životu bez jakýchkoli omezení. Osoby se zdravotním postižením podstupují jednotlivé kurzy, které je naučí být opět samostatnými. Zdravotně postižení Palestinci se ta učí vyrábět a prodávat rukodělné. Těmi ručně vyráběnými produkty jsou například výšivky nebo dřevěné a keramické výrobky.

Mezinárodní humanitární pomoc je pro zdravotně postižené Palestince otázkou skutečné existence. Nebýt zahraničních dárců, nedostali by zdravotně postižení ani ty nejnutnější kompenzační pomůcky. Mnoho zdravotně postižených osob v pásmu Gazy tak díky zahraniční pomoci dostalo elektrické vozíky. Finance na pořízení těchto vozíků byly sehnány především z darů propalestinských aktivistů a nevládních zahraničních humanitárních organizací. Izraelské embargo bohužel ztěžuje takové darování elektrického vozíku. Co kdyby se snad jednalo pro Izrael o válečnou zbraň, a tak předání jednoho vozíku zahraniční charitou představuje boj s izraelskými úřady po dobu několika měsíců a někdy i let.

Často se stává, že se ani handicapovaný svého darovaného vozíku nedočká a zemře dříve, než Izrael elektrický vozík coby dar povolí. Problematické je také opravování takových vozíků. Embargo nedovolí jakékoli dodávání náhradních dílů, a tak se palestinské organizace zdravotně postižených v Gaze musejí uchylovat k prozatimním opravám, či k nekvalitním opravám domácí provenience.

Sport a následné profesionální sportovní odvětví bylo díky válkám poškozeno nejvíce. Nejsou finanční prostředky na jeho udržení. Přesto zdravotně postižení v Gaze zkoušejí provozovat alespoň minimum možného sportu, který napomáhá ke zlepšení zdravotního a psychického stavu handicapovaných obyvatel Gazy.

Některá sportovní zařízení, včetně budovy Unie zdravotně postižených byly kompletně zničeny během nedávné izraelské osmidenní války v Gaze v listopadu 2012. Al-Džazíra Club, je tak například jedním ze sportovních areálů věnovanému sportování žen a dívek z Gazy. V tomto zařízení také trénují zdravotně postižení sportovci. Jedná se o velmi skromné zařízení nabízející pouze nutné minimum. Významným patronem sportování zdravotně postižených Palestinců v Gaze je zakladatel paralympijského výboru  pro zdravotně postižené v Gaze,  Nabeel Hamdeyah.

Nabeel Hamdeyah se za Gazu zúčastnil noha šampionátů například ve Francii, Spojených arabských emirátech nebo Tunisku. Díky podpoře nejznámějšího palestinského zdravotně postiženého sportovce se tak k mezinárodnímu sportování dostávají ostatní handicapovaní z Gazy. Zdravotně postižení sportovci z Gazy sbírají zlaté, stříbrné, ale i bronzové medaile například ve střelbě či skoku do dálky. Atletika se stává pro handicapované obyvatele Gazy částečnou vstupenkou k lepšímu životu. První olympijskou zlatou medaili získal zdravotně postižený palestinský sportovec v Sydney v roce 2000. Druhou medaili získal handicapovaný sportovec z Gazy v Aténách v roce 2004. Skupina zdravotně postižených sportovců z Gazy se může pyšnit například dvanácti medailemi z mistrovství Asie, které se konalo v Japonsku v roce 2009.

Přesto všechno je život zdravotně postižených Palestinců v Gaze velmi složitý. Díky válkou poničené infrastruktuře mají vozíčkáři velmi vážné potíže s pohybováním po širém okolí Gazy. O nějaké přístupnosti nelze hovořit ani omylem. Veřejná doprava není rovněž přizpůsobena potřebám zdravotně postižených. Dokonce neexistují žádné ozvučené semafory. Nevidomí tak mají vážný problém v soběstačnosti. Veškeré zahraniční projekty věnované handicapovaným v Gaze ta jsou destruovány naprostou nepřístupností jakéhokoli objektu v Gaze.

Národní centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením má potenciál připravit handicapované pro běžný život. Tento potenciál je ničen vojenskými útoky izraelské armády prokládanými nezájmem místních úřadů v Gaze o problematiku osob se zdravotním postižením.  Místní samospráva zkrátka nemá žádné finance na podporu handicapovaných Palestinců, kterých každým měsícem díky izraelské agresi a neutěšené zdravotní situaci v populaci Gazy přibývá doslova raketovou rychlostí.

Někteří zdravotně postižení přesto vzali odhodlání do svých rukou  a s pomocí nevládních organizací bojují pomocí rozhlasových stanic Fursan Al-Erada a Knights of Will  za svá práva. Jsou to první rozhlasové stanice takového druhu na Středním Východě. Vznikly v roce 2006 speciálně pro potřeby osob se zdravotním postižením. Zaměstnanci a reportéry tohoto rádia jsou výlučně osoby se zdravotním postižením.  Úkole těchto rozhlasových stanic je změnit změnit postoje a vnímání “zdravých” lidí k handicapovaným.