Církev má být podle polského arcibiskupa zaprodaným kecalem bez reálných činů

Polská církev hrající si na obhájce “národních” zájmů, zasahující do chodu státu, opět ukázala svou pravou tvář. Majetek sluhů božích nemá sloužit chudým a nemocným. Proč by také měl? Kolik to dalo námahy a práce během století nahromadit zlato, stříbro, drahé obrazy a spoustu dalších klenotů. Další reformace, křížové výpravy, ani zabíjení protikatolických oponentů nepřichází v úvahu, a tak si církevní preláti musí hájit to, co v minulosti získali. Čert vem nějaké charisma a odkaz ukřižované “panenky” na křížku. Je to skvělý marketingový tah, ale v realitě zřejmě pro církevní apanáše, například z Polska, neznamená vůbec nic. 

Polští zástupci církve dokázali ve svém velikonočním projevu zhatit jakýkoli ideologický odkaz nového papeže Františka. A o tom to je. Papež si ve Vatikánu může říkat co chce, ale změna je možná jen tehdy, pokud jednotliví představitelé církve v každé zemi světa půjdou v duchu papežova odkazu. Varšavský acibiskup Kazimierz Nycz působil ve svém proslovu jako prožraný fláterník, který se jen tak náhodou dostal do skvělé sekty přinášející jistoty do života osamělého sluhy peněžnictví.

Kam se ztratili chudí a nemocní? Kam se ztratila písmenka z Bible? Vysublimovala se v obchodech, akciích a dalších nekřesťanských aktivitách římskokatolických sluhů mamonu? Polsko je silně křesťanské. Samotná církev v tomto státě má až nedemokratické výhody. Přesto všechno si představitelé církevních kruhů dovolí odchýlit se od odkazu toho ukřižovaného Krista z Blízkého východu? Soudě podle slov mnoha představitelů polské kurie……tito lidé s kolárky u krku mají dávno jiného Boha. Zpychli a zapomněli na své původní poslání.

Církev není charitativní organizací, a proto se stejná církev rozhodla zaopatřit miliardovými majetky? K čemu mají tyto majetky sloužit? Pro koho jsou určené, když chudí nesou těmi příjemci majetku sluhů božích? Konference polského episkopátu dnes připomínala prakticky všechno možné, jen ne konferenci vyznavačů katolické víry. K čemu je lidem církev, když podle slov polského arcibiskupa Wojciecha Polaka: “Materiální potřeby lidí v nouzi dokážou podstatně lépe uspokojit jiné organizace než církev

Církev má být podle polského arcibiskupa zaprodaným kecalem bez reálných činů. Kecejte o dobru, o podpoře chudých, jen nic nedělejte, abychom mohli nadále hromadit mamon, protože církev je plná hapragonů sčítajících žluťoučké miláčky  jeden vedle druhého. Papež hlásá skromnost k neskromným, kteří ani omylem nehodlají naplnit odkaz Krista a jeho učenců. Bohužel, tento názor polských představitelů církve nebude pravděpodobně jedinečným.