Nový papež je nadějí pro nejchudší,zároveň však pohromou pro homosexuály

Církev má nového šéfa. Není jím Bůh, není jím ani jiná další v Bibli uvedená osoba. Je jím rodák z jihoamerického Buenos Aires, Jorge Mario Bergoglio. Na počest Františka Xaverského přijal papežské jméno František I. Papežovy italské kořeny z otcovy strany možná usnadnily celé volební klání božského konkláve. Je nově zvolený pán církve nadějí pro lidskost, humanismus a ochranu lidských práv? Vatikán potřebuje velké změny. Potřebuje odstranění mnoha zastaralých a nelidských postojů, ke kterým patří například změna přístupu církve k homosexuálům, potratům nebo používání kondomů. Minulý papež odstoupil. Nedokázal přeměnit Vatikán ve spolek tolerantních. Podaří se nemožné Františkovi.?

Papež  František I. je prvním neevropským papežem a svým způsobem představuje v celosvětovém měřítku  40 % římskokatolických věřících. Bergoglio často jezdil autobusem do práce. Navštěvoval slumy, obvinil dokonce  církevní vůdce z pokrytectví, ve kterém nejvyšší církevní činitelé zapomněli, že je třeba sloužit těm nejvíce potřebným a nejchudším.  Jorge Mario Bergoglio také rozdával prostitutkám a těm nejchudším jídlo.

Jorge Mario Bergoglio rostl profesně především za argentinské diktatury, kterou několik let po jejím ukončení také náležitě kritizoval. Církev v té době hodně selhala. Podílela se na masových vraždách autoritářského režimu. Představitelé argentinské církve tak sloužili zločinnému režimu a podepsali se tak na ztrátách tisíců Argentinců. Pod vedením Bergoglia vydali argentinští biskupové v říjnu 2012  kolektivní omluvu za selhání v otázkách ochrany lidských práv v období argentinské diktatury z let 1976 – 1983.

Církev se v Argentině omluvila, nicméně Bergoglio se sám podílel v několika případech na spolupráci s diktaturním režimem.  Veřejně dokonce vyzýval věřící k modlení se za představitele junty, která Argentinu drancovala jak jen mohla. Veřejně známé jsou především dva případy Orlanda Yorio a Francisca Jalicse. Yorio obviňuje Bergoglia  z viny nad jeho předáním eskadrám smrti. Nový papež prý tehdy odmítl postavit se za tyranizovaného stoupence církve. I když věděl, že předání vojákům bude znamenat smrt, uvolil k jeho předání. Oba dva pánové tak byli následně režimem mučeni. Současný novopečený papež uvolil podle obvinění  Yoria hlavně kvůli personálnímu růstu v církevním kléru. Církev se omluvila, ale osobní vina stále zůstává. Zůstává tak i vina nad mnoha mrtvými, které tehdy argentinská církev ve spolupráci s diktaturou vyráběla.

Druhou, více utajovanou mincí celého případu je následný pokus Bergoglia o tajné zásahy vedoucí k osvobození dvou výše jmenovaných. Bergoglio měl následně nechat vyrobit falešné doklady pro Jalicse a měl se podílet na jeho odklizení do německého kláštera v Evropě. Vina na rukou Františka I. visí také kvůli obrácení se zády k jedné argentinské rodině, která ve státním teroru junty ztratila 5 příbuzných, včetně mladé těhotné ženy, která byla unesena a následně v roce 1977 zavražděna.

Společenský postoj nového papeže není pokrokovým, ale spíše typicky konzervativním. Jorge Mario Bergoglio dokonce veřejně vystupoval proti argentinské prezidentce Kristině Kirchner. Ta zahájila liberální politiku uvažující především o legalizaci sňatků homosexuálů a zrovnoprávnění přístupu k antikoncepci pro všechny. Liberální politika na poli lidských práv není podle podle novopečeného papeže něčím příliš přijatelným. Ženy by tak měly přijít o právo volby nad svým osudem. Znásilněná se musí smířit s novým životem, protože to Bůh chtěl. Bůh dal vzniknout životu, a tak se podle nového papeže nemá žena co rozhodovat. Nicméně Bergogliův vliv naštěstí skončil přede dveřmi prezidentského paláce. Nakonec vyhrála lidská práva a homosexuálové byli proti vůli vysokého představitele církve zrovnoprávněni na poli sňatků i adopcí dětí.

Bergoglio se také zastával matek samoživitelek, které musely v Argentině kvůli pokřtění svých dětí cestovat od jednoho kostela ke druhému. Bergoglio tuto praxi odmítání nesezdaných a samostatně žijících matek kněžími odmítal. Takový postoj stoupenců církve pokládal za hloupé pokrytectví.

Nový papež nepředstavuje pro rovnoprávné postavení homosexuálů pražádnou naději. Vychovávání dětí homosexuály pokládá za diskriminování a znevýhodňování svěřených dětí. Stejně tak nový papež odmítá homosexuální sňatky. Vidí v nich cestu proti božímu zájmu. Odmítavý postoj má také František I. k eutanázii a umělému oplodňování. Manželské páry by tak díky názorům nového šéfa církve přišly o možnost mít své vlastní dítě. Je opravdu takový přístup církevních představitelů správný?  Argentinský kardinál obhajuje život a druhým, kteří nemohou mít vlastní potomky, tak odmítá radost z nového života?

Bergoglio je zdatným znalcem ekonomiky. Je známý především svým kritickým postojem k Mezinárodnímu měnovému fondu a neoliberalismu. Vedle odmítání rovnosti práv pro všechny občany, je nový papež alespoň sympatický svým přístupem k těm nejchudším. Jako jeden z mála církevních prelátů skutečně hovoří a koná k pomoci obyvatelům jihoamerických slumů lemujících největší města Argentiny. Chudí lidé často mající jako jediný majetek obyčejnou kartonovou krabici, tak dostávají jídlo a oblečení.

Jorge Mario Bergoglio má nyní plná ústa o špatnosti diktátorského režimu. Hovoří o právech chudých lidí, přitom v období diktatury tak jako většina kněží mlčel a raději napomáhal režimu junty k její vládě. Zela jistě věděl o lidech odvážených do lesa, zcela jistě věděl o nájezdech vrahů, přesto mlčel a upřednostnil svou kariéru před zodpovědností služebníka Božího. Papež František I. tak ještě před svým jmenováním hovořil o právech lidí, a přitom odmítá práva rovnosti pro homosexuály. Pravděpodobně hodlá  pokračovat v nastalém kurzu Vatikánu.

Nový papež František I. není nadějí pro zlepšení. Není nadějí pro ochranu lidských práv. Je to další vyznavač třídění lidí na hodné a nehodné božské ochrany, ve kterém homosexuálové  jsou těmi nehodnými. Je tohle  hodné vůdce věřících?