Prezident šálkařů pošlapal v Ostravě zbytky své mlžné nestranickosti

Miloš Zeman přiletěl z Hradu. Snad proto, aby dojal oranžově rudnoucí socany. Škromach s Haškem si radostí cvrnkli do kapesníčků, zatímco kasička hradního rozpočtu přišla díky leteckému dobrodružství o několik tisíc korun. Levicový prezident vykládal o nicotné a rozhazovačné vládě, zatímco sám o sobě dělal totéž. Nestranicky stranický prezident ujistil Sobotkův tým o budoucí podpoře, ve které nebude překážkou ani spolupráce s třešňovým sadem politického nebíčka. Chtěl snad zdatný Milošek přesvědčit spoluobčany ke vstupu do TOPky nebo ODSky? Pán Hradu udělal dobře na srdíčku prvních řad. Jak celý projev vnímali jiné osobnosti sociální demokracie?

Políbení Benešové, objímací momentky se Škromachem a Haškem dávaly jasně najevo jakému politickému táboru nový prezident  fandí. Hrad hostil jako první krajské hejtmany. Na malý okamžik si hejtmanští gubernátoři zahráli na královské posly. Každý z nich donesl nějaký ten dáreček, udělal radost a zároveň zvýšil své pozice v Zemanově pozadí. Dolních deset milionů, za které je slovutný Zeman ochotný ztratit nejposlednější slovo, se v ostravský okamžik smrskl na pár tisíc členů a příznivců sociálně demokratické politiky.

Slzy v očích demokracie se přeměnily na slzy sociálně demokratických potentátů. Ti ve stoje lezou prolevicovému prezidentovi přímo do rekta. Snad cestou nenarazí na hnědá zákoutí Zemanovy podoby nestranické politiky.  Možnost pokračovat v jednobarevné vládě měli v roce 2002 Zemanovi političtí nástupci. Své příležitosti tehdy nevyužili, a proto musí být virtuální demokracie České republiky ponížena dalším sociálně demokratickým znevážením  posvátných Masarykovských hodnot, na kterých samotný Zeman zahájil svou prezidentskou kariéru. Jednobarevná vláda sociální demokracie dokázala mnoho. Obrala stát o miliardy, zahájila kšeft s modrou ODSkou, se kterou názorově souzněla. Nejhorším nepřítelem je koaliční partner, a proto také Miloš Zeman uznává a uctívá svého rádoby největšího názorového nepřítele Václava Klause.

“Mějte odvahu vládnout sami, protože pak ponesete veškerou tíhu odpovědnosti, ale nestane se vám, že vaše úspěchy si bude přisvojovat někdo jiný”; o tom by zcela jistě “vládce” nad spodním, šálou ozdobeným lidem, mohl vykládat celé litanie. Miloš Zeman si nesčetněkrát přisvojil zásluhy jiných. Nebo dokonce upravil celé události k obrazu svému.

“Jako prezident České republiky jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách,” ; rozeznělo se ostravským sálem. Přední a následně ty ostatní řady delegátů prezidentovo přání odměnili bujarým potleskem. Bylo to stejné, jako když se inaugurační Zeman rozezlil nad novinářskou “chátrou” znevažující  “nestranické” chování budoucího prezidenta republiky.

Prezident dělí lidi na levicové a ty špatné. Prezident dokonce dělí sám sebe na občana a prezidenta. Jako prezident je nadstranický a jako občan miluje nikoli svou, ale sociálně demokratickou ideu. Co si o prezidentském přání myslí Zemanovi straničtí zástupci v Senátu? Zeman nepřišel oranžový sad rozložit. Dovede si snad někdo představit, že by novodobý baron Prášil ve státních službách podpořil Nečasovu nebo Schwarzenbergovu vládu?

Běžný volič patřící do stavu dolních šálkařů si to zajisté představit neumí. Ale skutečná, nikoli Zemanovská verze politiky, říká něco jiného. Byl to Miloš Zeman, kdo několikrát nabízel post ministra nenáviděnému Kalouskovi. Ten také několikrát nabídky odmítal, až přijal místo šéfa parlamentního rozpočtového výboru. Vláda Miloše Zemana byla zajisté stoupající raketou…..co na tom, že v mnohém tomu tak bylo pouze v myšlenkách helikoptérového výletníka. Hlava státu varovala přátele z ČSSD před nebezpečím “závistivé malosti”, snad proto, aby sám před svým svědomím na jakoukoli vlastní závistivou malost pozapomněl.

Zeman poděkoval nedaleko sedícímu Sobotkovi za podporu před druhým kolem prezidentské volby. Možná v ten samý okamžik nostalgicky zatlačil slzu nad bratrským a sesterským vztahem s Haškem, Benešovou a Škromachem, kteří jako ti nejprvnější socani přispěchali v rozporu se stranickým přáním s veškerou podporou. Divadelní jednoaktovka hradního Miloška začala za  vstřícného aplausu……se stejným zaujetím straníků prosocanský monolog skončil. Král Haškova bratrství odletěl jako bájný Fénix nikoli však do oranžové země nekonečných lánů makových bukvic. Cílem králova snažení zůstává Nejedlého Hrad.