Rachel Corrieová – ta co byla zavražděna izraelskou armádou

Rachel Corrieová je jednou z mnoha tisíců obětí izraelské politiky apartheidu, během které Palestinci nemají právo na vlastní život, svobodu, na postavení jakékoli stavby. Protizákonně v rozporu s mezinárodním právem přichvátají buldozery americké provenience.  Na krátký čas nehrdinní vojáci zaboří obušky, případně pažby zbraní do těl Palestinců, aby páni situace ukázali, jak moc jsou ti jinověrci Alláhovi méněcenní.  Proti takovému chování Izraele vystupovala Rachel Corrieová.

Chtěla, aby bylo dodržováno mezinárodní právo. Požadovala návrat humanismu a spravedlnosti do okupovaných míst Palestiny. Patřila k hrdinům, kteří se nebáli svým tělem zabránit nespravedlnosti. Ve svých dvaceti třech letech poklekla před domy Palestinců v Rafahu. Naivně si myslela, že agresor nesáhne k tomu nejhoršímu. Bohužel totálně se spletla. Nenávist okupanta přesáhla meze a přinesla cizince z Ameriky smrt. Mladý život byl tak jako cihly zbořených příbytků seslán k zemi. V prach jsi a v prach se obrátíš, když izraelská agrese uhasí další svíčku nevinného, mladého života. 

Rachel se stala věčnou hrdinkou boje za pravdu. Byla jednou z mála zahraničních obětí izraelské zlovůle. Přiřadila se k další tisícům Palestincům, kteří přišli při  ochraně svých práv o život. Ještě  v osudný den 16. března 2003 ve dvě odpoledne volala z mobilu svému kamarádovi z Mezinárodního hnutí solidarity: “Izraelci jsou zpět. Pojď sem hned. Myslím, že míří k domu doktora Samira. Samir Nasralláh byl palestinský lékárník, který žil se svou ženou a třemi dětmi několik set metrů od válkou zjizvené egyptské hranice  ve městě Rafáh v pásmu Gazy.

Rachel Corrierová s megafonem

Rachel a dalších osm aktivistů se rozhodlo svými těly chránit tento dům. Už od začátku měsíce v tomto městečku operoval ničící tým izraelské armády a každý druhý den byl zbourán jeden z domů v Rafáhu. Rachel s dalšími aktivisty aktivně bojovali proti zbourání každého z těch zničených domů. Izrael v rozporu s mezinárodním právem opět vyráběl bezdomovce, od kterých si ve výsledku za zničení životů žádal značný poplatek.

Buldozer, pomocí kterého IDF ničí domy Palestinců

Ráchel zahlédla kolonu izraelských vojáků doprovázenou výše zobrazeným buldozerem. Chytila taxík a spěchala na místo určení. Tušila, že na řadě je lékárníkův dům. Ve 2:30 odpoledního času zahlédl Nasralláhův soused Abu Ahmed aktivistku spěchající k lékárníkovu domu. V ruce měla megafon a v druhé ruce svírala fluorescenční oranžovou bundu. V oranžové vestě klečela před buldozerem. Rachel Corrieová neměla žádné zbraně. Neházela kameny proti nikomu. Jen chtěla pokojně mírovou cestou zabránit páchání zla na psychicky zdeptaných Palestincích. Tři hodiny klečela před buldozerem ze země svobody, ze které také sama pocházela. Snažila se jednat s vojáky i buldozeristy. Ti chtěli ničit, zatímco Rachel chtěla pomoci tyranizovaným lidem Rafáhu.

Rachel Corrierová v okamžik zavraždění izraelským buldozerem

Pode jedné svědecké výpovědi buldozer před sebou vybudoval val ze zeminy. Rachel se snažila vyšplhat na vrchol té vytvořené hroudy, aby se vyhnula případnému střetu s buldozerem. Vylezla na místo, kde její ramena byla ve výšce nad horním okrajem čepele rypadla buldozeru. Stála na té hromadě hlíny. Jak buldozer pokračoval ve své cestě dopředu, Rachel ztratila rovnováhu a z hromady hlíny spadla dolů na zem. Její noha uvízla  na hraně rypadla buldozeru. Bezmocná a vysílená se v nastalé panice snažila dostat ven, jenže buldozer pokračoval dopředu a Rachel zahrnoval novou a novější zeminou, která se hromadila nad ní. Buldozer přesto pokračoval v cestě dál, až se Rachelino tělo dostalo pod pásy buldozeru, který ji následně dvakrát přejel. Celá událost trvala asi šest až sedm sekund. 

Rachel Corrieová - posmrtná fotograie

Lidé řičeli, křičeli i z megafonů, přesto buldozer pokračoval dál. Nezastavil se a vlekl pod sebou 10 až 15 metrů Rachelino tělo. Jednáním buldozeru došlo ke zlomeninám na lebce, zlámání žeber a proražení plic. Pitva byla provedena 24. března v ​​Národním centru izraelského soudního lékařství v Tel Avivu.  Závěrečná zpráva nebyla nikdy zveřejněna, ale Human Right Watch tvrdí, že má kopie zpráv pitvy Rachel Corrieové. Ve zprávě Human Right Watch cituje profesora Yehudu Hisse, který provedl pitvu. Smrt Rachel byla způsobena tlakem na hrudník, což vedlo k mechanickému zadušení. Došlo ke zlomeninám žeber, obratlů hřbetní páteře,  lopatky a protržení pravé plíce s krvácením z pleurální dutiny.

Pro Izrael bylo rozdrcení Rachelina života politování hodnou skutečností. Izraelská strana tvrdí, že řidič Rachel nemohl vidět, a proto ji ve výsledku rozdrtil. Svědecké výpovědi dalších aktivistů Mezinárodního hnutí solidarity však dodávají, že to není pravda. Podle nich řidiči buldozeru nic nebránilo ve výhledu a řidič tak Rachel Corrieovou musel rozdrtit úmyslně. V roce 2005 rodiče Rachel podali občanskoprávní žalobu proti státu Izrael. Ten neprovedl úplné a věrohodné prošetření události, i když to vůdci Izrael osobně tehdejšímu americkému prezidentu Bushovi slíbili. Izraelská vláda, která jen zřídka uznává smrt palestinských civilistů zabitých během vojenských operací, tentokrát doznala, že se mohlo stát něco nepatřičného co si zaslouží prošetření. Ostatně, jak již bylo řečeno, Izrael nic neprošetřil.

Rachelina rodina s několika Palestinci podali v USA federální žalobu na americkou společnost Caterpillar Inc, která do Izraele buldozery dodává. Tím podle všeho Caterpillar Inc porušuje mezinárodní právo. Celá žaloba byla však zamítnuta federálním soudcem.  V srpnu 2012 izraelský soud zamítl jejich žalobu Racheliných rodičů a potvrdil výsledky izraelského vojenského šetření z roku 2003. Izraelský soud rozhodl, že izraelská vláda nebyla zodpovědná za smrt Rachel Corrieové. 

Mladá dívka obětovala život. Stala se hrdinkou v pravém slova smyslu. Nebylo jí jedno, že dochází na Blízkém východě k porušování lidských práv. Smrt Rachel poukázala na zločinné praktiky izraelské armády, ve které lidský život neznamená vůbec nic. 

Rachel Corrie

Nikdy bychom neměli zapomenout na takové hrdiny, jakými byla Rachel Corrieová. Už kvůli nim je třeba ctít a ochraňovat lidská práva na celém světě.